Majitelé měšťanského domu Martina a Jan původně obývali půdní prostor zařízený historickým nábytkem. Designérku Soňu Malinovou oslovili s prosbou navrhnout nové bydlení o patro níže, ale už s moderními prvky.

Majitelé si přáli být obklopeni uměním a knihami. Obývací pokoj slouží jako odpočinková část domu, ve které nenajdete televizi.Měšťanský dům o třech podlažích s gotickým jádrem, renesančními prvky v interiéru a empírovou fasádou s alegorickými náměty a figurální výzdobou je kulturní památkou. O to více designérku zaujal požadavek majitelů na úpravu bydlení do moderního stylu, do kterého měla zakomponovat umělecké předměty, které majitelé již vlastní. Majitelé preferují jednoduché tvary nábytku, vzdušnost a použití tradičních materiálů, jako je dřevo a kámen.

Varná a pracovní deska směřuje k jídelnímu stolu, aby při vaření paní Martina mohla komunikovat s rodinou.Největší místnost rozprostírající se na skoro 100 m² rozdělila designérka na chodbu, technickou místnost, koupelnu a kuchyň s jídelnou. U ostatních pokojů velikost ponechala, pouze mezi obývacím pokojem a ložnicí vybudovali prostornou šatnu, do které se vchází jak z ložnice dveřmi, tak i otáčivou stěnou z obývacího pokoje. Z vnitřní části otáčivé stěny jsou vystaveny kameny ze sbírky majitele.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Otáčivá stěna v obývacím pokoji

Na první pohled zaujme podlaha v kuchyni ze slepence křemene dovezeného z Jižní Ameriky. Jídelní stůl z masivu, židle od známého výrobce Ton a svítidlo z foukaného skla od Brokis přidávají kuchyni na útulnosti.Na podlahu použila slepenec křemene dovezený z Jižní Ameriky a masivní dub. Původní zdobné dveře vyměnila designérka za bezfalcové prosklené z dubového dřeva. Díky prosklení proudí do místností více světla. Otáčivou stěnu v obývacím pokoji uprostřed knihovny, která na první pohled působí jako fixní, zdobí kámen labradorit, u kterého je nápadná měňavá hra barev s kovovým leskem.

Koupelna má celou jednu stěnu obloženou růžovým onyxem, ke kterému designérka zvolila nenápadnou cementovou stěrku s nádechem slonové kosti.Díky tomu je v různou denní dobu pohled na stěnu pokaždé jiný. K tmavé kamenné dlažbě v kuchyni navrhla kuchyňskou linku v bílém lesku. Varnou a pracovní desku směřovala k oknům a jídelnímu stolu tak, aby ten, kdo zrovna vaří, mohl komunikovat s rodinou nebo se kochat výhledem z okna. Design dětského pokoje pro malou školačku Adélku je uzpůsobený její lásce k tučňákům.

Záměr, aby pokoj připomínal ledové království, se díky svítidlům ve tvaru ledových ker, tapet se sněhovými vločkami a použité modré a bílé barvě zdařil na jedničku. V dětském pokoji nesmí chybět knihovna. Jednotlivé díly této knihovny se dají změnit podle momentální potřeby a fantazie. Na knihovnu navazuje materiálově i hravým vzhledem nízká komoda.

text: Edita Erbsová, foto: Jaroslav Kocián