Sklo je krásný a ušlechtilý materiál, který dobře funguje v každém interiéru, tedy i v koupelně. Sklo se může objevit v koupelně nejen ve formě dveří, zrcadel a povrchů nábytku, ale i skleněných obkladů.

Už dávno neplatí, že v koupelně musí na stěnách nutně kralovat keramika. Velkou výhodou skleněných obkladů je, že se dobře udržují – na rozdíl od klasického keramického obkladu nemají žádné spáry a nerovnosti, které čištění podstatně ztěžují. Novodobé nanotechnologie je navíc ošetří proti usazování vodního kamene, zasychání a tvorbě nevzhledných kapek vody.

Výhody skla zdůrazňuje i pan Petr Paksi, výkonný ředitel společnosti J.A.P., která je výrobcem interiérových skleněných prvků: „Doslova rajskou hudbou pro uši uživatelů koupelen je fakt, že pokud je váš stávající obklad v koupelně dostatečně pevný, můžete na něj celoskleněný obklad jednoduše nalepit. Samozřejmě je k tomu zapotřebí speciální lepidlo a hodí se i výpomoc další osoby, která s vámi sklo nalepí – po dobu 15 minut podrží a řádně přitlačí ke zdi. Po 24 hodinách můžete obklad normálně používat. Důležité je oslovit s realizací renomovanou firmu. Zaměření velikosti skla není úplně snadné, navíc je třeba počítat s každým otvorem pro zásuvku či vypínač, protože sklo už po kalení nelze nijak upravovat.“

Pozor! Sklo vždy kalené!

Díky novým technologickým postupům – mluvíme o tzv. kalení nebo také tvrzení, získává sklo vysokou pevnost, odolnost a je takřka nerozbitné. Kalené sklo spadá do kategorie skel bezpečnostních. Při případném silném nárazu do rohu skla vzniknou tupoúhlé střepy, o které se nepořežete. Zajímavou variantou je také Grafosklo se zataveným dekorativním motivem a speciální bezpečnostní fólií, která zachytí střepy při případném prudkém nárazu.

Ochrana skla

Usazování vodního kamene zabráníte přípravkem Anti calc, který ochrání skleněné plochy v koupelně a pomáhá s údržbou skla. Vytvoří na povrchu tenkou vrstvu laku, který sráží vodní kapky a páru do větších kapek. Voda tak rychle steče ze skla a nikde neulpívá vodní kámen ani nečistoty.

Skříňky se sklem

Hned druhou nejčastější variantou využití skla jsou čelní plochy nábytku. Pro tento účel se používá sklo zrcadlové nebo dekorativní. Skleněná tabule je pevně spojena s čelními dvířky. „Mnozí se ptají, proč nábytek – třeba i ten koupelnový, opatřovat sklem?

Odpověď je jednoduchá. Sklo může být nosičem grafického motivu, ale také LED diodového pásku – speciálně určeného do vlhkého prostředí. Opět jde o designové záležitosti, které rozzáří každou koupelnu,“ říká Ing. Petr Blažek, generální ředitel Dřevojasu, tradičního českého výrobce koupelnového nábytku.

Sprchový kout

Velice efektně také působí skleněná sprchová či vanová zástěna. Zástěnu zpravidla tvoří jednolitá tabule bezpečnostního skla o tloušťce cca 8 mm i více. „In“ jsou zejména designová řešení se subtilními kovovými rámečky nebo bez rámů, dveře do sprchového koutu mohou být posuvné či se otvírat různými způsoby. Nutností je odborná montáž, aby sklo pevně drželo a pustilo vodu tam, kam není třeba…

Čištění skla 

U čirého skla si vystačíte s horkou vodou a utěrkou z mikrovlákna, která zachytí špínu i bakterie. Do vody můžete přidat některý z přípravků na mytí skel a potom lešticím přípravkem sklo pěkně nablýskat. Když bude leštěnka obsahovat alkohol, ulehčíte si práci a efekt bude stát za to.

Pískovaná skla (celoplošná i pískované ornamenty) umývejte pouze čistou teplou vodou, případně můžete použít malé množství běžně používaného prostředku na nádobí.

Sklo umývejte celoplošně, a to i tehdy, pokud je znečištěná pouze malá část. Volte hadřík, který nepouští barvu ani vlákna. Pracujte krouživým pohybem a s minimálním množstvím vody – v opačném případě sklo dlouho schne a tvoří se na něm mapy. Po umytí otřete sklo do sucha.

Naše rada

Zcela nevhodné jsou abrazivní čisticí prostředky, jako různé čisticí písky nebo jiné hrubé mycí prostředky nebo látky s vetkanými ocelovými vlákny. Stažení nečistot ze skla pomocí nástrojů s ostrými hranami může vést k poškrábání skla.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv