Co je to rekuperace? Ve stručnosti řečeno jde o zpětné získávání tepla z odpadního větraného vzduchu, který z interiéru odvádíme. Rekuperace přináší úspory energie, ale především zajišťuje permanentní větrání, a tedy zdravé bydlení. Na zajímavosti týkající se moderních rekuperačních jednotek pro rodinné domy jsme se zeptali tří odborníků:          

Jaký je ekonomický přínos rekuperace pro rodinné domy?

Ing. Martin Bažant, MBA, LL.M., projektový manažer, Atrea, s. r. o.Ing. Martin Bažant, MBA, LL.M., projektový manažer, Atrea, s. r. o.

Řízené větrání s rekuperací tepla je plně kontrolované  a jeho aktuální výkon je upravován podle aktuálních podmínek uvnitř objektu. Takovýto systém v každém okamžiku, kdy je v provozu, šetří energii. Neřízené větrání okny energii, kterou je možné do objektu vrátit, bez užitku odvádí ven. Moderní systémy pro rovnotlaké větrání dnes pracují s účinností zpětného zisku tepla vyšší než 80 %, nejúčinnější zařízení na trhu pak dosahují účinnosti vyšší než 90 %.

Pojďme si pro názornost vše podrobněji popsat na dvou stavebně stejných domech. První je větrán přirozeně, např. okny s intenzitou větrání 0,3h-1 (objekt A), a druhý je vybaven systémem rovnotlakého větrání s rekuperací tepla s účinností 85 % (objekt B). Z pohledu stavebních konstrukcí jsou oba objekty postaveny jako úsporné s podlahovou plochou 140 m2 a energeticky vztažnou plochou 160 m2. Objekt A má roční spotřebu na vytápění 54 kWh/m2, ale objekt B 42 kWh/m2. Objekt B se tak dostává do tzv. kategorie nízkoenergetických domů. První ekonomická výhoda se tak nabízí hned na začátku – výhodnější zařazení do energetických tříd v PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Jde tedy o zvýšení hodnoty (ceny) nemovitosti.  Druhým ekonomickým přínosem systému řízeného větrání je každoroční úspora nákladů na vytápění. Může činit 3 000–3 600 kWh za rok, finančně vyčísleno jde o úspory od 5 000–7 600 Kč/rok. Tyto hodnoty jsou zisk z rekuperace. Abychom dostali čistý přínos řízeného větrání s rekuperací, je nutné od těchto hodnot odečíst náklady na provoz v rozmezí 550–750 Kč/rok. 

Posledním ekonomickým ukazatelem je návratnost systémů. Pokud odvozujeme prostou návratnost z čísel uvedených výše, dostáváme se k horizontu přesahujícímu 10 let. Nechám na čtenářích, jak jim tato doba připadá. Osobně si myslím, že zdravé prostředí nelze penězi vyvážit.

Rekuperace vs. vzduchotechnika aneb Jaké rozdíly jsou v těchto systémech?

Ing. Pavel Burian, ředitel projekce, Enbra, a. s.Ing. Pavel Burian, ředitel projekce, Enbra, a. s.

Rekuperace, obecně, je zpětné získávání tepla. Vzduchotechnika je systém technického zařízení budov, který zajišťuje požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu – odvod odpadního vzduchu z místnosti a přívod vzduchu čerstvého. Samozřejmě můžeme díky vzduchotechnice také ovlivňovat teplotu v místnosti a s ní spojenou tepelnou pohodu. Tady je průsečík a lze říci, že rekuperace je využívána jako součást vzduchotechniky.

Rekuperační výměník je složen z plechových, plastových či keramických lamel, mezi nimiž proudí vzduch. Přes plochu těchto lamel probíhá výměna tepla – vzduch přívodní se ohřívá od odpadního. Odpadní vzduch má teplotu 22 °C a více a přívodní vzduch 20 °C a méně. Pokud jej přivádíme zvenku bez úprav, mívá v zimě i minusové teploty.

Dnešní moderní rekuperační výměníky dosahují účinnosti až 90 %, tedy na ohřev větracího vzduchu nám stačí dodat pouhých 10 % energie. Právě proto jsou rekuperační výměníky velmi využívané v energeticky úsporných systémech, zejména u nízkoenergetických a pasivních domů. Je tím myšlena výměna energie, nikoliv celý systém větrání. Správný název celého
systému by zněl vzduchotechnika s rekuperací.

Jaké druhy rekuperačních jednotek dnes nejvíce využíváme a jak poznáme jejich kvalitu?

Odpovídá Libor Štorc, jednatel firmy Štorc TZB, s. r. o.Odpovídá Libor Štorc, jednatel firmy Štorc TZB, s. r. o.

Pro větrání bytů jsou u nás dnes nejrozšířenější a nejosvědčenější deskové výměníky, tvořené mnoha k sobě navzájem spojenými deskami, mezi nimiž proudí vzduch. Přívodní a odpadní vzduch jsou od sebe vzduchotěsně odděleny, a tak dochází pouze k přestupu tepla přes tenkou stěnu výměníku. Celková plocha desek současných kvalitních protiproudých výměníků pro běžné rodinné domy je srovnatelná s plochou obývacího pokoje. Tyto výměníky se dnes vyrábějí převážně z plastů, nejkvalitnější výrobky s elektronicky komutovanými motory dosahují reálných účinností až 90 % a velmi nízké spotřeby energie, cca 0,25–0,45 Wh/m3. Nevýhodou deskových výměníků je, že při teplotách cca pod –3 °C začínají zamrzat. Tento problém je u kvalitních jednotek vyřešen inteligentními ochrannými předehřevy.

Zvláštním typem deskových výměníků jsou tzv. entalpické výměníky, kde kromě přestupu tepla dochází i k částečnému přestupu vlhkosti. Jejich desky tvoří speciální paropropustná membrána s antibakteriálním povrchem, jejíž funkce se dá přirovnat k high-tech sportovním bundám (např. ze známého materiálu Gote-tex apod.). To přináší výhodu především v zimních měsících – nedochází k vysoušení vzduchu. Nevýhodou těchto výměníků je vyšší cena.

Šestá generace větracích jednotek Renovent vycházející z více než 30 let zkušeností výrobce Brink Climate Systems (ŠTORC TZB).Pro malé a jednoduché nástěnné větrací jednotky se mnohdy používají akumulační výměníky z keramiky nebo kovu. Odváděný teplý vzduch nahřívá akumulační jádro, následně je přepnut proud vzduchu a přes nahřátý výměník je přiváděn venkovní čerstvý vzduch. Jde o jednoduché řešení, nevýhodou je relativně nízká účinnost.

Další možností je využití tepelného čerpadla. Nedochází k zamrzání výměníku a v létě mohou i ochlazovat přiváděný vzduch. Nevýhodou je vysoká spotřeba energie a fakt, že tyto výměníky mohou jen topit nebo chladit (nikoliv větrat).

Pro vyhodnocení kvality větracích jednotek s rekuperací tepla jsou kromě účinnosti důležité i další faktory: vlastní spotřeba energie, hlučnost větrací jednotky, jednoduchá  obsluha, vybavenost funkcemi, jako je ochrana proti zamrzání a letní obtok výměníku apod.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem