Každý vlastník domku nebo zahrady se jednou rozhodne vlastními silami si postavit betonovou zídku, vybetonovat cestičku nebo základ pod plot, zkušený třeba i složitější betonové konstrukce. Nezbytnou součástí těchto prací je bednění, neboť betonová směs je beztvará a teprve bedněním dosáhne žádaného tvaru konstrukce.

Bednění je tedy pomocnou, ale nezbytnou konstrukcí betonových prvků. Ukážeme si některé jeho konstrukce z prken, které jsou  pro svépomocné práce nejvhodnější a také nejpoužívanější.

Požadavky na bednění

Bednění musí splňovat některé požadavky:

- musí být přesné, jeho vnitřní světlé rozměry musejí přesně odpovídat rozměrům budoucí konstrukce,

- musí být dostatečně únosné, aby bezpečně přeneslo zatížení betonovou směsí, která se do něj ukládá, ale také zatížení, které vzniká pracovním postupem,

- musí být těsné, aby  se z něj nevyplavovaly jemné součásti betonové směsi (cementové mléko),

- musí být snadno sestavitelné a rozebíratelné.

Ke stavbě bednění použijeme řezivo - prkna, latě, trámky. Dřevo je pro nás výhodné, protože se snadno opracovává a má poměrně velkou pevnost.  Má však i své nedostatky:  změnou vlhkosti bobtná a sesychá.  Nejběžnější je jehličnaté řezivo - prkna tloušťky asi 25 mm. Málo zatížené bednění stačí stavět z prken tloušťky 20 mm, k velmi zatíženému bednění je třeba 35 mm. Prkna nemají být širší než 150 mm, aby se příliš nekroutila.

Pokud to rozsah prací umožní, sestavíme bednění z dílců, které si vyrobíme z prken předem. Jednotlivá prkna dílce spojíme svlaky velikosti 100 x 25 mm. Prkna klademe v bednění vždy pravou stranou k betonové směsi. Mezi prkny ponecháme spáry asi 2 až 3 mm, aby se prkna při nabobtnání nekřivila. Vzájemná vzdálenost svlaků bývá 500 až 800 mm – podle předpokládaného tlaku betonové směsi.

Svlaky se k prknům přibíjejí hřebíky, jejichž délka by se měla rovnat maximální tloušťce spojovaných dřev. V žádném případě  nesmějí hřebíky vyčnívat do prostoru bednění, ani se nesmějí ohýbat.

Vytvoření rohu pomocí bednicích dílců (1-bednicí prkna, 2-svlak).Tlaky betonové směsi, zvláště u bednění vyšších stěn, zajišťujeme ještě svislými záporami, vodorovnými stahovacími trámky, rozpěrkami a rádlovacími dráty apod. Protilehlé stahovací trámky vážeme stahovacím drátem (rádlujeme) o průřezu 3 nebo 4 mm.  U bednění z prken zpravidla drát protáhneme spárou mezi prkny. Konečnou stabilizaci bednění tvoří šikmé vzpěry z prken 100 x 25 mm, které jsou vedeny od stahovacích trámků a přenášejí veškeré tlaky do pevného podkladu (zeminy nebo betonové plochy).

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Příklady bednění betonových konstrukcí

Formy k výrobě dlaždic a tvárnic

Dřevěný rozebíratelný rámeček na výrobu betonové tvárnice.Jde o zcela jednoduchou formu  na výrobu dlaždic buď z hoblovaných latí, nebo z prkének.

Formu na tvárnice zhotovíme z hoblovaných prken tl. 24 mm. Forma je snadno rozebíratelná. Dutiny v tvárnici vzniknou vložením dřevěných vložek (které se směrem dolů poněkud zužují, aby je bylo možno snadněji vyjmout) do formy.

1-zarovnaný a ubitý podklad, 2-štěrk, 3-štěrkopískové lůžko, 4-beton, 5-zarovnávací lať, 6-bednění, 7-dřevěný opěrný kolík.Bednění betonových cestiček

Bednění, které ohraničuje z boku betonáž zahradní cestičky, vytvoříme z prken, která stabilizujeme zatlučenými kolíky ve vzdálenostech 0,9 až 1,5 m, podle tloušťky prken a výšky betonové vrstvy. Horní hrany bočnic prken musíme přesně vyrovnat do roviny, neboť budou současně sloužit jako pravítko ke srovnání betonové vrstvy.

Bednění patky sloupu

Detail rohu bednění patky. (1-vnější bočnice, 2-vnitřní bočnice, 3-vnitřní svlak, 4-vnější svlaky).1-vnitřní bočnice, 2-vnější bočnice, 3-svlak, 4-stažení drátem, 5-dočasná rozpěrka, 6-vzpěrka, 7-kolík.Bednění se skládá ze dvou párů bočnic.  Ty vyrobíme z prken vzájemně spojených svlaky. Světlost bednění zajistíme rozpěrkou. Jeden pár vnějších bočnic je delší než strana obedňované patky o dvojnásobnou tloušťku prkna vnitřní bočnice, o dvojnásobnou šířku svlaku a o dvojnásobný přesah bočnice se svlakem. Delší bočnice mají na koncích vnitřní svlaky, které zajišťují bočnicím opěru.

Vnitřní bočnice jsou stejně dlouhé jako strana patky. Svlaky jsou nosné a bočnice navzájem stažené rádlovacím drátem průřezu 3 nebo 4 mm. Mezi vnitřní bočnice se vkládá rozpěra z hranolu, která se při betonování odstraní.

Bednění základových pásů

Bednění pro nízký základový pás z dílců.Základové pásy zpravidla nebedníme, ale betonujeme je zpravidla přímo do výkopu. Pokud základové  pásy  vyčnívají nad terén, děláme bednění pro tuto část a jeho konstrukce závisí na výšce podezdívky nad terénem. Bednění stavíme ze dvou sbíjených bočnic (prken), jejichž polohu musíme zajistit proti tlaku betonové směsi. Polohu bočnic zajišťujeme tak, že za svlaky přiložíme zápěrné prkno nebo hranol.

U nízkých základových pásů nebo podezdívky stačí, když bočnice zabezpečíme proti tlaku betonové směsi stahovacím trámkem ve 3/5 výšky bočnice. Rozpěrky tvoří dvě prkénka. Jedno musí mít přesnou světlost betonového pásu, druhé je delší a přesahuje přes bočnice.

U vyšších pásů nebo podezdívek stahujeme bočnice rádlovacím drátem přes stahovací trámky. Ty umísťujeme  200 až 500 mm, popř. až 700 mm od úrovně dna bednění a svazujeme je rádlovacím drátem. Drát vedeme okolo stahovacích trámků, protáhneme spárou mezi prkny (nebo otvory vyvrtanými v prknech) a oba volné konce na vnější straně stočíme. Aby byl drát napnutý, stočíme ho uvnitř bednění betonářskou ocelí, případně ho na vnější straně bednění dotáhneme klíny. Světlost zajistíme opět rozpěrkou, kterou při betonáži odstraníme. Polohu bednění a svislost bočnic zajišťujeme vzpěrami z prken nebo hranolků po 1,5 až 2 m.

U bednění rohu základového pásu zajistíme pravý úhel zavětrovacím prknem připevněným ke stahovacím trámkům.

Bednění stěn

Bednění stěn stavíme podle stejných zásad jako bednění základových pásů. Stěny jsou však vyšší a zpravidla je nebedníme  dílci, ale častěji jednotlivými prkny. Na betonový podklad připevníme zápory z prken (100/25 mm) nebo trámků 100/100 mm). K nim z vnitřní strany přistavíme svislé sloupky 100/100 mm), ke kterým přibijeme jednotlivá prkna (100/25 mm), která spolu se sloupky vzdorují tlaku betonové směsi.

Aby sloupky zatížení bezpečně přenesly, musíme je podélně vyztužit vodorovnými stahovacími trámy (100/100 mm) nebo zdvojenými prkny  (2 x 100/25 mm). Vnitřní šířku betonové stěny zabezpečíme rozpěrkami (50 x 25 mm), které umístíme do roviny stahovacích trámků, a svislou polohu sloupků stabilizujeme zavětrovacími prkny (100/25 mm). Zavětrovací prkna na pevném betonu zajistíme oboustranně prkny, která zakotvíme do zeminy kolíkem. Stahovací trámy srádlujeme podél rozpěrek.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Bednění staticky náročnějších konstrukcí

I když posláním tohoto článku není zabývat se staticky náročnějšími konstrukcemi, sluší se alespoň ilustrativně uvést příklady některých bednění, zejména stropních konstrukcí, ke kterým se výše uvedené konstrukční zásady rovněž vztahují. Vždy je však třeba uvědomit si, že tyto konstrukce i jejich bednění nelze vyrobit bez odborně provedeného návrhu a odborného dohledu.

Proto se nepouštíme do odborného výkladu, nýbrž jen uvádíme příklady bednění některých železobetonových konstrukcí:

1-vnější bočnice, 2-svlaky, 3-stažení pilíře prkny, 4-spodní zápora, 5-otvor pro čištění.- bednění sloupu čtvercového průřezu

- bednění stropní desky1-roznášecí prkno, 2-stojka, 3-zavětrování, 4-podélník, 5-trámek, 6-bednění desky.

1-rozpěrka, 2-stahující trám, 3-námětek, 4-zápora, 5-příčník, 6-podélný podkladní pražec, 7-zavětrování, 8-sloupek, 9-podélný svlak, 10-pražec, 11-bednění desky, 12-příčný svlak, 13-stahovací drát.- bednění trámu

- bednění překladu

Postup při stavbě bednění

Dříve než začneme stavět bednění, musíme je správně založit. Při stavbě bednění podezdívky postupujeme tak, že si na upravený terén připravíme zavětrovací vzpěry a do země zatlučeme zavětrovací kolíky. K horním částem svlaků přibijeme z krátkých prkének námětky, asi 2 metry od sebe. Na námětky položíme stahovací trám, který vzepřeme zavětrovacími vzpěrami pod úhlem 45 až 60 °. Zavětrovací vzpěry se jedním koncem opírají o stahovací trám a druhým o podložky (na kterých jsou uklínovány) a na obou koncích  přibity hřebíky. Podložky leží na kolících zatlučených kolmo k  zavětrovacím prknům. Vzdálenost mezi kolíky bývá 1 až 1,8 m.

text: Václav Hájek, kresby: autor