Komín primárně slouží k odvedení škodlivých a nebezpečných látek, které vznikají při hoření. To ale zdaleka nestačí, kromě vysokých nároků na bezpečnost v posledních desetiletích stále výrazněji vystupuje do popředí i úspora energie. Komín totiž může působit značné tepelné ztráty.

Moderní komínové systémy dokážou pro topidla zajistit dostatečný přísun vzduchu.Nejjednodušším, ale i nejrizikovějším a nejméně šetrným typem komínu jsou jednovrstvé konstrukce, v nichž jsou spaliny odváděny pouze zděným průduchem. Podle platných norem do takových konstrukcí mohou být připojena pouze kamna na tuhá paliva. Zaústění spotřebičů na plyn nebo na kapalná paliva do komínů bez vyvložkování současné bezpečnostní předpisy zakazují.

Další podmínkou pro trvale bezproblémový provoz jednovrstvého komínu je výhradní používání kvalitního paliva, v opačném případě se na stěnách vytvářejí dehtové usazeniny a saze. Dehet může prosakovat do místností a poškodit zdivo a omítky, saze při větším navrstvení mohou začít hořet. Kromě toho jednovrstvým komínem odcházejí do exteriéru spaliny o velmi vysoké teplotě a není třeba zdůrazňovat, že je tato tepelná energie z draze zaplacených zdrojů vypouštěna rovnou „pánubohu do oken“.

Nároky na konstrukci i provedení

Vzhledem k nedostatkům jednovrstvých komínů se uplatňují systémy vícevrstvé. Jejich výhodou je, že v nich spaliny nepřicházejí do přímého styku se zdivem, ale jsou i bezpečnější a mají lepší charakteristiky, pokud jde o teplené ztráty. Dvouvrstvý komín je kombinací zděného pláště s keramickou vložkou, riziko zde ale může spočívat v nedokonale odvedené řemeslné práci, která někdy znamená např. popraskání komínové vložky. Užívají se i kovové plechové komínové vložky, i u nich může nastat problém s popraskáním nebo protržením při zavádění do komína.

Spolehlivějším řešením jsou třívrstvé systémy, které ke klasickým funkcím komína – odvod škodlivin a bezpečnost – přidávají šetrnost, pokud jde o teplo. Třívrstvý systém se skládá z komínových tvárnic, vkládané tepelné izolace z minerálně vláknitých desek a vnitřní keramické vložky. Dobře slouží k odvádění spalin od spotřebičů na různá paliva a jeho bezpečnost je vysoká. I třívrstvý komín ale má své slabiny – většinou umožňují jen připojení otevřených nebo na vzduchu v místnosti závislých spotřebičů a také jejich prostup tepelnou izolací může znamenat vznik tepelného mostu.

KOMÍNOVÉ SYSTÉMY PRO DODATEČNOU INSTALACI

− vestavba stavebnicového komínu

− fasádní nerezové komíny

− přistavěné stavebnicové komíny

Potíže se vzduchotěsností

Popsané dvou- a třívrstvé systémy narážejí na závažný problém, pokud jde o jejich uplatnění ve stále rozšířenějších úsporných stavbách nízkoenergetických a pasivních domů. Superúsporné stavby totiž kladou na funkci komína zcela jiné nároky, než jak je tomu u běžných, byť kvalitních staveb. Jedním ze základních znaků úsporných domů je vzduchotěsnost vnějšího pláště stavby, která zajišťuje minimální úniky tepla prouděním vzduchu. V pasivních domech se často využívá nuceného větrání s rekuperací tepla a vnitřek domu je tak od vnějšího prostředí maximálně izolován.

Moderní komínové systémy dokážou pro topidla zajistit dostatečný přísun vzduchu.Vzduchotěsnost se pak dostává do kolize s funkcí klasického komínu, který pro svůj provoz potřebuje, aby spotřebič „nasával“ vzduch z místnosti, kde pracuje. V běžných domech k tomu stačí infiltrace vzduchu menšími netěsnostmi stavebních otvorů oken a dveří, v dokonale utěsněném pasivním domě ale není možné takto zajistit pro spotřebič dost vzduchu. Komín staršího typu může mít navíc problém s tepelnými ztrátami – např. v místě prostupu střešní izolací může vznikat tepelný most. V pasivních domech je proto nutné jít na věc jinak.

Nové komíny zajistí i přísun vzduchu

Nedostatečný přísun vzduchu pro topidla umí vyřešit moderní komínové systémy. Aby bylo topné zařízení nezávislé na vzduchu z interiéru, používá se speciální komínový systém typu LAS (vzducho-spalinový). Komín pracuje v tzv. protiproudém provozu, v jehož rámci je spalovací vzduch ke kotli přiváděn meziprostorem mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm. Komínový systém tak kromě odvodu spalin funguje jako výměník tepla mezi spalinami a vzduchem, přiváděný vzduch je cestou předehříván a zvyšuje se tak celková účinnost topné soustavy. Tímto způsobem se připojují uzavřené spotřebiče typu C (označované také „turbo“), použití komínů s protiproudem vzduchu se ale neomezuje pouze na ně.

Univerzální komínové systémy (např. Absolut od firmy Schiedel) lze využít k napojení na prakticky libovolný spotřebič, takže lze ekologicky topit i pevnými palivy (kachlová nebo krbová kamna na pelety nebo dřevo), která přitom nejsou závislá na vzduchu v místnosti. Vlastní připojení vzduchového hrdla spotřebiče se potom provede pomocí systémového adaptéru. Tyto systémy jsou bezpečné, i pokud jde o tepelné mosty v místě prostupu střešním pláštěm, využívají speciální termoizolační tvárnice, v nichž je třetina nosné vrstvy nahrazena tepelněizolační vložkou z pěnového skla. Tvárnice umístěná do průchodu tělesa izolační vrstvou účinně přeruší tepelný most a omezí tak tepelné ztráty.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Dodatečný komín bez problémů

Stavba komína se zdaleka netýká jen nových domů, je aktuální například při přechodu na jiný typ paliva nebo při potřebě kombinovaného provozu. Samostatnou kapitolou jsou domy z devadesátých let stavěné bez komínů, kde se původně počítalo s vytápěním elektrickými přímotopy. Ekonomika provozu zde nyní vede ke změně topného systému. V mnoha úsporných stavbách také začíná být aktuální zřízení alternativního zdroje tepla, který má sloužit k přitápění v obdobích, kdy je plné spuštění centrálního vytápění neekonomické a lze tak dosáhnout podstatných úspor například díky topení dřevem nebo peletami v krbových kamnech.

Ani dodatečně zřizované komíny nemusejí být při realizaci problém (KOMINICTVÍ PECHLÁT).Zároveň vytváří jistotu pro případy výpadku dodávky dálkových energií. Zřizovat komín dodatečně je možné, je ale nutné počítat s tím, že může jít o větší investici než při stavbě komínu během hrubé stavby. Každý, kdo se k takovému kroku odhodlá, stojí navíc před problémem, jak dodatečnou stavbu zajistit a přitom co nejméně omezit každodenní provoz domu.

Moderní systémy vycházejí i v tomto směru vstříc požadavkům na komfort a pohodlí i během realizace. Komínové těleso lze například umístit vně domu díky zavěšení lehkých nerezových konstrukcí na fasádu, ale nerezová konstrukce může být i v interiéru a dokonce do něj vnést zajímavý estetický efekt. K obvodové konstrukci domu lze přistavět i zděnou konstrukci pro nový komínový systém. Výběr optimální varianty se samozřejmě liší s ohledem na konkrétní podmínky realizace.

POVINNOSTI REALIZAČNÍ FIRMY PŘI REKONSTRUKCI NEBO STAVBĚ KOMÍNA

− předložit prohlášení o shodě ke komínovému systému a svá osvědčení

− ve smlouvě musí být rozepsán objem všech objednaných prací a potřebných materiálů

− předložit účet s přesnou adresou pro případnou reklamaci či požadavek náhrady za způsobenou škodu

− po dokončení práce umístit identifikační štítek s nezbytnými údaji o vlastnostech komína

− záruka musí být vystavena nejméně na období pěti let (renomované firmy poskytují záruky delší) (Zdroj: ČSN 73 4201)

Bezpečnost je prioritou

Vzhledem k extrémním vlivům, jimž je komín vystaven, jak teplotním, tak i ze strany látek, s nimiž jeho konstrukce přichází do styku, musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost. Jeho stavba i provoz podléhají řadě předpisů a norem, které je nutné dodržet. Už stavba komínu je vzhledem ke zmíněným nebezpečím vysoce odbornou prací a nelze ji v žádném případě realizovat svépomocí. To musí vždy zajistit firma, která vlastní prohlášení o shodě materiálů a je schopna dát záruku na provedené práce. Nutností při stavbě komínu je také použití kompletního systému. Nesmí tedy dojít k nahrazování jeho originálních certifikovaných složek žádnými „náhražkami“.

text: David Daniel, foto: Studio New Work