Hromosvod patří k nejstarším praktickým aplikacím poznatků o elektřině a už po staletí poskytuje lidským stavbám ochranu před bleskem.

U rodinných domů přitom neplatí striktní povinnost hromosvod zřídit a rozhodnutí je na investorovi, případně na autorovi projektu. U domů, kde se toto zařízení neinstaluje, by měla být zpracována analýza rizika ohrožení domu zásahem blesku podle místních podmínek. V každém případě ale absence hromosvodu může být důvodem pro případné vyšší pojistné objektu, anebo - v horším případě - neuznání pojistné události. Nemusí přitom jít jen o přímý zásah domu, blesk může poškodit také domácí elektroniku.

Za hlavní sezónu blesků bývalo považováno období mezi květnem a zářím, změny klimatu přinášejí ale extrémní vý­kyvy počasí, a tak se ukazuje, že s nebezpečím blesku je třeba počítat v podstatě celoročně. Přestože hromosvod vypadá velmi jednoduše, skutečnou bezpečnost poskytne pouze za splnění řady požadavků od vlastní instalace zařízení až po jeho údržbu.

Výboj je nutné odvést

Provedení detailů svodů je nutné svěřit odborníkům. (autor: D. Šalanský, www.kniSka.eu)U běžných hromosvodů se celé zařízení skládá ze tří částí - elektřinu z atmosféry „sbírá" jímací část, která zachycuje blesk a skládá se z vodiče v podobě tyče nebo mříže. Elektřinu je pak třeba odvést do bezpečné zóny - do země - s pomocí svodů, které spojují jímací zařízení s uzem­něním, jež je zapuštěno pod povrch terénu a tvoří je zemniče ve tvaru tyče, desky nebo kovových pásků.

Hromosvod funguje díky faktu, že se před tím, než blesk „uhodí", vytváří řada malých předběžných výbojů a vzniká tak vodivý kanál mezi mrakem a zemí. Výboje přitom vycházejí současně z mraku i ze země a elektrický náboj se soustřeďuje na vyvýšených místech. Jestliže je na takovém vyvýšeném místě umístěna vodivá a uzemněná tyč hromosvodu, lze s její pomocí odvést energii výboje do země. Zařízení tímto způsobem vy­tváří umělou vodivou cestu, po níž sjíždí bleskový výboj.

Aktivní hromosvod s otazníkem

Potřebu inovací v oblasti bleskosvodů se v posledních letech snaží saturovat novinka na trhu - takzvané aktivní hromosvody. Jejich funkce je od klasických hromosvodů odlišná, ona aktivnost vychází z předpokladu, že lze v předstihu před úderem vytvořit bezpečnější ochranný prostor. Aktivní hromosvody s pomocí elektronického zařízení emitují na horních elektrodách těsně před samotným úderem sérii pulzů, které ionizují okolí hrotu jímací tyče. Takto vytvořeným paprskem podle údajů výrobců zařízení vytváří ionizační kanál pro snadnější svedení bleskového výboje.

Aktivní hromosvody ale u řady odborníků vyvolávají pochybnosti. Upozorňují například na skutečnost, že funkčnost aktivních hromosvodů nebyla dosud dostatečně prokázána ani experimentálně ani statistickým sledováním a systémy nebyly do­statečně testovány v přírodních podmínkách. Zařízení navíc nemá oporu v naší legislativě a jeho instalace je v případě řešení pojistných událostí sporná.

Bezpečí zajistí síť

Jímací zařízení na střeše domu by mělo sestávat z několika tyčí propojených svo­dy, neplatí totiž, že pro bezpečí stavby stačí jedna co nejvýše sahající tyč. Síť jí­mačů by měla být co nejhustší, je ovšem třeba vyladit potřebu ochrany v dané lokalitě s estetikou stavby. Při instalaci jímacího a odváděcího zařízení je také důležité, aby nebylo propojeno s ostatními kovovými prvky umístěnými na střeše, jinak by mohla být část bleskového proudu zavedena do blízkosti elektrické instalace nebo přímo do domu.

Pro funkčnost systému má stejný význam jako jímání výboje i zemnicí soustava. Také její vývody je vhodné zřizovat ve větším počtu, než kolik je svodů ve spodním patře objektu. Tyto vývody by měly být nejen na konci plánovaných svodů, ale i u zakončení kovových okapů, kovových konstrukcí nebo míst určených například k dobudování zahradní pergoly apod.

Z čeho je hromosvod

Hřebenové vedení je vhodné doplnit nízkými jímači z drátu. (autor: J. Hájek, www.kniSka.eu)Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících funkčnost a životnost hromosvodu, je materiál, z nějž je vyrobena část jímacího zařízení a svodů, které jsou permanentně vystaveny povětrnostním vlivům. Hlavním požadavkem na materiál je odolnost proti korozi. Nejběžnějším materiálem pro zhotovení vnějších částí hromosvodu je pozinkovaná ocel, která dobře vyhovuje parametrům pro odvádění elektrického výboje. V oblastech, kde je vystavena působení exhalací apod., je ale její životnost snížena.

Větší odolnost v tomto směru vykazují jiné materiály, používá se například nerezová ocel, měď nebo slitiny hliníku. Ty jsou ovšem dražší, a je proto třeba zvážit na jedné straně tyto náklady, na druhé možné komplikace spojené s častější údržbou a opravami zařízení z mé­ně kvalitních materiálů. Výměna a instalace nového hromosvodu totiž znamená i opakované riziko poškození krytiny ne­bo fasád a samozřejmě další náklady na odborné práce.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Nutnost pravidelné revize

Počet požárů způsobených bleskem v pří­padě staveb je poměrně vysoký, odhaduje se, že jde o zhruba dvě procenta případů. Při řešení pojistné události pak hraje roli i skutečnost, zda byl hromosvod schopen objekt ochránit, a tedy zda byl funkční. Prokázat tuto skutečnost přitom lze jen platnou revizní zprávou od revizního technika s licencí.

Čím blesk ohrožuje dům

Blesk může napáchat škody na majetku zejména tím, že jeho průchod je spojen s extrémním zvýšením teploty.  „Disponuje" totiž napětím několika de­sítek milionů voltů, takže může vyvolat teploty přes 20 000 stupňů (teplota na povrchu Slunce je 6 000 stupňů!), a pokud projde např. dřevem, způsobí jeho vzplanutí. Nebez­pečí hrozí i vlhkému zdivu, kde náhlé zahřátí vyvolá prudkou přeměnu vody v páru a úplnou destrukci zdí. Ke škodám způsobeným bleskem se rovněž řadí případné poškození elektroinstalací a elektrických spotřebičů v zasaženém domě.

Bezpečná fotovoltaika

Na střechách rodinných domů se stále častěji objevují fotovoltaické panely. I ty je potřeba před zásahem blesku chránit. Instalace solárních panelů přitom sama o sobě nijak riziko zásahu bleskem nezvyšuje. Důležitým pravidlem ale je, že solární články nesmějí být přímo spojeny s hromosvody.
Fotovoltaika na střeše ale jisté zvýšení rizika znamená - zejména pro elektrická a elektronická zařízení uvnitř budovy. Část bleskového proudu to­tiž může být svedena přes existující kabelové šachty a kabelové rošty. Och­ranu síti opět poskytnou správně dimenzované přepěťové ochrany.

Revizi systému je nutné provádět komplexně od střechových vodičů přes svody výboje a jejich kotvení až po zemnicí část. Lhůta pro pravidelné revize je pět let a rovněž v případě, že došlo k zásahu bleskem, je kontrola funkčnosti hromosvodu nutná. Také změny na střeše a fa­sádě (nová krytina, zateplení vnějšího pláště budovy, instalace solárních panelů...) by mohly znamenat ohrožení funkce hromosvodu a i v takovém případě je tedy nutné provést aktuální revizi. Cena této služby se pohybuje mezi jedním a dvěma tisíci korun.

Riziko pro elektroniku!

Elektrický náboj se soustřeďuje na vyvýšených místech, jako je komín pod hřebenem střechy.Pro komplexní bezpečnost před riziky, která přináší zásah blesku, ale nestačí pou­ze funkční hromosvod. Ten sice za­brání fatálnímu poškození stavby, silný elektrický výboj ale může ohrozit elektrické sítě a elektroniku v domě. A to i v případě nepřímého zásahu - např. sousední stavby.

Zemnicí vývody by měly být i u zakončení kovových okapů a dalších kovových konstrukcí.V zóně totiž dochází k pulznímu přepětí, které může zničit většinu elektrospotřebičů, k nejohroženějším přitom patří te­levize a počítače. Před negativními účinky atmosférické elektřiny je tedy nutná ochrana - elektroniku spolehlivě ochrání její vypojení z elektrické sítě, to ovšem nelze vždy včas realizovat. Dobrou och­ranu ale může poskytnout svodič bleskových proudů a svodič přepětí. Také satelitní antény je třeba před bleskem ochránit s pomocí bleskojistek na přívodu. Určitou jistotu také poskytne přesné vymezení eventuálních škod v po­jistné smlouvě.

text: David Daniel, foto: archiv