Trendem dneška jsou moderní vzdušné interiéry. Z původních povětšinou nevelkých a jasně určených místností, typických právě pro starší domy, se stávají otevřené multifunkční prostory. Praktickou realizaci dispozičních změn umožňují a usnadňují ucelené stavební systémy, moderní zdicí materiály i relativně snadná montáž technologií a rozvodů. Každou takovou změnu ovšem provázejí bourací práce. 

Příčkou se ve stavebnictví rozumí svislá nenosná konstrukce. Nejsou na ni kladeny zvláštní statické požadavky a jediné, co musí nést, je vlastní váha, případně váha zavěšených zařizovacích předmětů nebo nábytku. Základním úkolem příčky je dělení prostoru. Často se lze setkat s pojmem „nosná příčka“, což je chybné, značně zavádějící a většinou je tím myšlena vnitřní nosná stěna.

Při dispozičních změnách a návrhu nových příček je třeba vycházet ze znalosti konstrukce domu, především stropů. Bourání celé příčky je zásahem, do něhož se nelze pouštět bez účasti statika, který posoudí konstrukci jako celek ve všech souvislostech a návaznostech (zejména ve starších zděných domech s dřevěnými stropy). Odborníci tvrdí, že stropní konstrukce více než bourání pod nimi ohrožuje stavba nové příčky na nich. Proto by měly být postaveny z lehkých materiálů, aby konstrukci stropu příliš nezatížily.

Požadavky na příčky

Příčky rozdělující místnosti v rámci jednoho bytu (domu) nemají zvláštní požadavky ani tepelněizolační, ani požární. Jde totiž o stále stejný požární úsek a prakticky stejně či velmi podobně vytápěné místnosti. Do popředí zde naopak vystupuje požadavek na akustiku – útlum hluku (např. mezi ložnicemi). Požadavky na příčky stanoví normy podle jejich druhu. Nejmenší technické nároky jsou kladeny na příčky dekorativní a tzv. polopříčky (nejsou na celou výšku místnosti), které plní spíše funkci architektonickou, vizuální (např. k částečnému oddělení kuchyně od obývacího pokoje).

Stavění nových příček

Pro stavbu lehkých příček se využívají pórobetonové tvárnice, příčkovky z pálené keramiky a materiály na bázi dřeva nebo sádrokarton. Sádrokartonové příčky mají výhodu nejen v malé hmotnosti a tvarové stálosti, ale také v možnostech použití: lze je postavit na libovolném místě, dají se stejně snadno demontovat a přemisťovat, nespornou výhodou je i rychlost montáže, tzv. suchý proces výstavby a variabilita povrchové úpravy.

Tloušťka desek a vhodný typ se volí podle způsobu použití: s protipožární nebo akustickou úpravou, desky do vlhkého prostředí (koupelen) apod. V porovnání s těžkými (zděnými) mají lehké příčky samy o sobě špatnou zvukovou izolaci, neprůzvučnost totiž roste s hmotností materiálu.

Pokud se příčky mezi jednotlivými místnostmi neskládají ze dvou konstrukčně nezávislých částí, vzájemně oddělených vzduchovou mezerou, musí se doplnit ještě dalšími materiály. Sádrokarton se kupříkladu kombinuje s minerální izolací. Naproti tomu polystyren je sice výborný tepelný izolant, pro tlumení hluku se však příliš nehodí.

Všestranný sádrokarton

Z mechanicky velmi odolných desek RigiStabil (Rigips) je možné stavět konstrukce se zvýšenými požadavky na mechanickou a protipožární odolnost. Desky lze použít i ve vnějším prostředí, např. ke zhotovení stěnových a stropních konstrukcí v domech, garážích, průjezdech, u přesahů střech a odvětraných fasád a vhodný je i na suché podlahy s možností instalace teplovodního či elektrického podlahového topení.

Za zmínku stojí technologie Activ´Air (může být obsažena ve všech stavebních i konstrukčních deskách Rigips – stavební deska RB, Modrá akustická deska, protipožární deska, konstrukční deska RigiStabil apod.) a opomenout nelze desku s extrémní pevností Habito (umožňuje kotvit předměty běžným vrutem bez předvrtání a bez hmoždinek, přičemž únosnost desky je 25 kg na jeden kotevní bod při použití běžného vrutu Ø 5 mm). Nabízí se i pestrý sortiment SDK desek Knauf, kam patří např. RED Piano, RED Green, Diamant, Topas, Massivbauplatte, Safeboard, Silentboard či Drystarboard a další.

Montované příčky

Osvědčily se lehké montované monolitické příčky. Nejvíce se aplikují sádrokartonové prvky (např. Rigips, Knauf) konstrukce a jejich nejrůznější kombinace, používají se i sádrovláknité desky Rigidur, Fermacell apod. K výhodám řešení patří i snadná montáž skrytých instalací a energetických či datových rozvodů v instalačních příčkách, nad podhledy, v předsazených nebo šachtových stěnách atd. a stejně snadný přístup k těmto rozvodům při revizích či nutných opravách, bezproblémové budování nejrůznějších prostupů (stoupací svislé a zde zejména ležaté) potrubí i stavebních otvorů (dveře).

K praktické montáži se používají buďto podkonstrukce z hraněného řeziva, nebo „rastry“ ze speciálních nosných profilů CW a UW (RigiProfily), vyrobených z ocelového tenkostěnného pozinkovaného plechu. Nabídku doplňují i ekopanely, což jsou robustní a pevné stavební prvky z lisované slámy, umožňující realizaci samonosných příček metodou suché montáže a nevyžadující žádnou speciální nosnou konstrukci. Ekopanely dosahují nadprůměrných tepelných a akustických izolačních vlastností a splňují i požadovanou požární odolnost.

Pestré produktové spektrum

Příčky se dělí i podle použitého materiálu, podle izolačních vlastností a mnoha dalších kritérií. K základním materiálům pro stavbu zděných příček patří komponenty ucelených stavebních systémů Wienerberger (Porotherm), Heluz, Velox, KM Beta, Ytong a dalších značek. Lehké pórobetonové tvárnice (i keramické příčkovky) se dnes převážně zdí na tenkou spáru (pomocí speciálních lepidel nebo montážní pěny), kotvicích pásků a dalšího příslušenství či doplňků.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

logo MessengerPoslat Messengerem