K zateplování obydlí se odpradávna používaly ryze přírodní materiály – sláma, seno, mech, vlna, později dřevovláknité desky. V roce 1957 se objevuje první zateplovací systém z polystyrenových desek. V 70. letech pak rozšiřující se portfolio izolantů doplňuje i minerální vlna a další materiály.

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Tepelná izolace brání únikům tepla z interiéru do exteriéru, neméně důležitá je však i ochrana před přehříváním v létě a také zajištění akustické pohody. V našich podmínkách se realizuje zateplení z vnější strany obvodového zdiva (a střechy), a to tzv. kontaktně, nebo bezkontaktně. V případě izolování dřevostaveb vždy záleží na konkrétním konstrukčním řešení. Dřevo samo o sobě sice má dobré tepelněizolační vlastnosti, nicméně dnešním požadavkům nedostačují. Nejčastěji se zateplení provádí vložením tepelné izolace do připravených roštů obvodové stěny, která se následně z obou stran zaklopí.

Dřevo a difuze

Vnější stěnu dřevostavby tvoří lepené a hoblované hranoly, prostor (dutiny) mezi nimi vyplňuje minerální vata, povrchové vrstvy tvoří opláštění (uvnitř nejčastěji sádrokarton, vně dřevo, různé typy desek atd.). Jde o tzv. sendvičovou skladbu. Obdobně se řeší skladba střešního pláště s dřevěným krovem, izolací a střešní krytinou.

Důležitou roli v sendvičové skladbě hraje tzv. parozábrana, tedy fólie, která brání průniku vodní páry z interiéru do stěny a také zajišťuje vzduchotěsnost konstrukce. V každé konstrukci se však vyskytují místa, kde hrozí její porušení a srážení vodních par, vznik plísní a degradace konstrukce působením vlhkosti. Proto k současným trendům v oblasti navrhování dřevostaveb patří tzv. difuzně otevřené skladby. Difuzní fólie či dřevovláknité desky umožňují volný prostup vodní páry skladbou stěny až do úplného vyschnutí (tzv. parobrzda). Riziko srážení vlhkosti se tak minimalizuje.

Ekopanel

Robustní a pevný stavební panel zhotovený z lisované slámy, umožňující realizaci samonosných stěn metodou suché montáže a nevyžadující žádnou speciální nosnou konstrukci. Ekopanely dosahují nadprůměrných tepelných a akustických izolačních vlastností a požadované požární odolnosti. Neprůzvučnost jednoduché příčky z ekopanelů bez povrchových úprav je 33 dB, dvojité příčky pak 45 dB (srovnatelné s 50 cm silnou stěnou z pórobetonu).

Alternativy zateplení

I u nás se už objevují první vlaštovky zahraničních novinek, k nimž patří například voštinové panely (zdroje uvádí průměrnou hodnotu U menší než 0,1 W/m2K, což je srovnatelné se zhruba 40cm vrstvou polystyrenu). Vzduch v malých dutinách voštinového panelu (v řezu připomíná karton nebo vlnitou lepenku) prakticky nemůže proudit, a tudíž odvádět teplo směrem ven. Pokud jde o tepelné vyzařování, ven se dostanou jen ty paprsky, které vychází v ose dutiny, mezi voštinami. Materiál voštin (většinou papír) je rovněž málo tepelně vodivý.

Střecha jako pátá fasáda

Úspory energií a související opatření se tedy v budovách vztahují i na střechu. Střechou a skrz půdní prostory z domu uniká až 35 % tepla. To je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm. V současnosti se používají především minerální izolace, komponenty z extrudovaného polystyrenu, expandovaného perlitu, PUR pěny a další materiály.

U dvou- a víceplášťových, šikmých i plochých střech se mimo to uplatňují rohože a foukaná izolace. Ta se osvědčila zejména ve špatně přístupných místech, v dutinách, v podlahách, ve stěnách a ve stropech. Používá se například recyklovaný novinový papír – celulózové vlákno, aplikované za sucha nebo jako nástřik, existuje také foukaná izolace z minerální vlny (např. Climastone), polystyreny s příměsí grafitu (Easy-fill) zafoukávané do konstrukcí trvale vystavených vlhkosti apod.

Používané materiály a suroviny

Komponenty ve formě rohoží nebo desek (od různých výrobců) většinou slouží zároveň jako izolace tepelná i akustická, případně u nich některá z požadovaných vlastností převažuje. Dalším produktem jsou měkké svinovací pásy nebo volná vlna, využívaná k výplni dutin ve stropech či ve stěnách (sendvičových konstrukcí), v podstřeší nebo mezi krokvemi a jinde. Obvyklým řešením příček je rámová konstrukce s výplní a oboustranným opláštěním. Příklad: 12,5 mm deska SDK + 12,5 mm deska Fermacell + 60 až 120 mm tepelné izolace (zpravidla minerální vlákno) + 12,5 mm deska Fermacell a opět 12,5 mm deska SDK.

Akustika a protipožární odolnost

Díky svým zvukopohltivým parametrům minerální izolace významně zlepšuje celkovou vzduchovou neprůzvučnost konstrukce dřevostavby. Každý centimetr tloušťky minerální izolace ji může zvýšit až o 1 dB. Bohužel tento nárůst není lineární, a proto u tlouštěk izolace nad 100 mm se již další nárůst prakticky neprojeví, nicméně i tak je zlepšení neprůzvučnosti o 8–10 dB velmi příjemné a přispěje ke kvalitnějšímu vnitřnímu prostředí domu.

Častým argumentem oponentů dřevostaveb je také požární odolnost. Minerální izolace sice nehoří, dřevo ano. V praxi přesto není ani tak důležité, zda dřevo hoří či nikoli, ale jak dlouho celá konstrukce odolá trvalému působení ohně. V těchto ohledech má dřevo výrazně vyšší požární odolnost než třeba ocel, která při vysokých teplotách měkne a ztrácí svou únosnost. U dřevostaveb lze díky aplikaci minerální izolace požární odolnost konstrukce jako celku ještě zvýšit, a to právě volbou vhodného typu a objemové hmotnosti minerální izolace. U minerálních izolací lze bez problémů dosáhnout požární odolnosti 30 minut i více.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

logo MessengerPoslat Messengerem