Plyn má obrovský potenciál a řadí se k nejrozšířenějším palivům vůbec. Ve prospěch plynu jednoznačně hovoří jeho vysoká výhřevnost, čistý provoz a snadná obsluha, jednoduchá regulace provozu i šetrnost k životnímu prostředí. 

keptici se přesto nechávají slyšet, že plyn kromě svých předností představuje také závislost, nejistotu a cenovou nestabilitu. Přesto tímto palivem trh zásobuje více než 2,5 mil. domácností a počet takto „závislých“ stále narůstá.

Volba způsobu vytápění 

Vychází z tradice, z dostupnosti energetických sítí a dlouhodoběji deklarované ceny paliva. V kurzu je hlavně centrální vytápění s kotlem a rozvodem do topných těles teplovodního systému. Efektivní topné systémy na zemní plyn sice vyžadují relativně vysokou vstupní investici, ovšem spojením s regulací (a také s alternativními zdroji) lze v dlouhodobějším horizontu získávat levnější teplo i teplou vodu, což ve výsledku zrychluje návratnost vynaložených prostředků. Na trhu se prezentují zavedené značky – Dakon, Junkers, Viadrus, Protherm, Immergas, Vaillant, Viessmann, Buderus… Z hlediska výkonu se jako nejefektivnější řešení jeví kondenzační kotle.

Teplotní spád

Vyjadřuje (zjednodušeně řečeno) poměr teploty topné vody vycházející z kotle (topného zdroje) do soustavy a teploty topné vody vracející se zpět k ohřátí. 

Využití kondenzace

Princip kondenzace spočívá v ochlazování spalin dřív, než se dostanou do ovzduší. Při tomto procesu se horké spaliny srážejí v kapalinu a zároveň unikají výpary. Kondenzační kotle umožňují přenášet do topného systému i teplo absorbované ve výparech a využít tak skrytou energii, která u klasických kotlů uniká komínem spolu se spalinami.

Pro kondenzační kotle je nejvhodnější topný systém s teplotním spádem 45–50/30 °C, s velkou otopnou plochou radiátorů nebo s podlahovým vytápěním. Ovšem pozor, tyto kotle musí být napojeny na kanalizaci a mít komín přizpůsobený kondenzaci.

Displej plynového kondenzačního kotle Buderus Logamax plus GB062. Kotel je zařazen do dotačního programu a lze tak získat státní příspěvek v rámci „Kotlíkové dotace“.

Za zmínku stojí třeba nástěnné kondenzační kotle Logamax plus a stacionární kotle Logano plus ve výkonových řadách (Buderus), závěsné kondenzační kotle Panter Condens, Tiger Condens či Gepard Condens a stacionární kotle Lev či Medvěd Condens (Protherm), uvést lze i teplovodní kondenzační kotle Vitodens a Vitocrossal (Viessmann) nebo kotle Therm (Thermona) a bezpočet dalších. Moderní kondenzační kotle přinášejí i úsporu spotřeby elektrické energie použitím vysoce účinných oběhových čerpadel.

Pokud jste nezaznamenali...

Od září loňského roku mohou jít na trh výhradně plynové kotle kondenzační. V platnost vstoupily i směrnice energetické účinnosti na spotřebiče určené pro vytápění a ohřev vody (např. právě plynové či elektrické kotle, tepelná čerpadla a zásobníkové ohřívače vody). Spotřebiče vyrobené po 26. září 2015 musí být označeny energetickým štítkem se zařazením do příslušné energetické třídy označené písmeny A++ až G. Štítek slouží jako informace pro koncového zákazníka a nejvýraznějším údajem na něm je třída energetické účinnosti, reprezentována písmenem a barevným pruhem.

Co to v praxi znamená?

K výrobkům, které od loňského podzimu nelze uvádět na trh, patří mimo jiné nekondenzační plynové kotle napojené do komína (s výjimkou kotlů s výkonem do 10 kW pouze pro topení a kotlů s výkonem do 30 kW s průtokovým ohřevem vody) a nekondenzační plynové kotle v provedení turbo (odvod spalin obvodovou stěnou nebo střechou). K mání tak jsou nyní pouze kondenzační kotle, vyznačující se vyšší energetickou účinností a splňující požadavky evropských směrnic.

Uživatelé a především montážní firmy se ovšem mohou v budoucnosti setkat s problémy při výměně „vysloužilých“ kotlů právě za nové kondenzační, neboť tato změna je spojena i s některými dílčími stavebními úpravami.

Kondenzát a odkouření

Při provozu kotle o příkonu 10 kW a době hoření 10 hod. vznikne asi 14 litrů kondenzátu, kotel o příkonu 25 kW vyprodukuje za stejnou dobu asi 35 l kondenzátu (tj. asi 0,14 kg/kWh, přesněji dle údajů výrobce). Kondenzační kotle a spalinové cesty těchto kotlů se podle příslušné normy odvodňují odtokovým potrubím s vyústěním volně na vpusť, odvodňovanou plochu, kalich či jiné zařízení. Potrubí pro odvod kondenzátu, které je delší než 1 m, musí mít vnější průměr nejméně 32 mm (DN 25). Při výměně kotlů v provedení turbo je nutné vyměnit celé „starší“ odkouření, neboť pro kondenzační kotle je nutné speciální provedení se spalinovou trubkou z plastu, odolného vůči kondenzátu. Roli zde totiž hraje i hodnota pH (při spalování plynu činí 2,8 až 5,5). Kondenzáty s pH menším než 6,5 lze odvádět do domovní ČOV, povrchových vod nebo vsakovacího zařízení pouze po předchozí neutralizaci.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem