Posadit dům správně a uvážlivě na pozemek je inženýrský majstrštyk, stranově i výškově. Trochu mi to někdy připadá jako správně přistát na Měsíci, posadit „modul“ na správné místo: o něco vlevo se převrátí do kráteru, o kousek vpravo zase zaboří do hlubokých vrstev měsíčního prachu.

První část seriálu najdete zde.

Kam posadit dům

Přesnou velikost a polohu domu pro danou parcelu dnes většinou stanoví regulační plán. Dozvíte se z něho, kolik procent parcely můžete zastavět, jak byla stanovena uliční čára a mnoho dalších omezení, která do něho nasypal nějaký zanícený architekt ve snaze vytvořit tu ráj na zemi. Někdy to funguje dobře, jindy hůře. Schválený regulační plán prakticky nejde změnit, a tak jsou často i velmi zdařilé návrhy domů úředně deformovány, aby se plánu vyhovělo: na dům musíte třeba nasadit valbovou střechu, sedlová nestačí atd.

Odstup od hranice pozemků úřady počítají od převládající plochy průčelí, jindy třeba od zábradlí maličkého balkonu ve štítě. Vyhláška č. 501/2006 Sb. v platném znění totiž říká v § 25, odst. 8: „Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras...“ Proto je dobré se s omezeními z regulačního plánu (a tím více z plánu územního) seznámit předem, dříve než parcelu zakoupíme. Jinak nás později může zaskočit, co tyto plány na náš pozemek předepisují.

Budu tady šťastný? Parcely v nových čtvrtích, tzv. satelitech (zpravidla na poli), bývají cenově dostupnější než ty ve starší zástavbě. Bude ale trvat nejméně 10–15 let, než tu vyroste zeleň a místo tak získá „tvář“. Vzrostlé stromy a keře také dávají stín, chrání před větrem, udržují vlhkost a celkově vytvářejí mikroklima pro život.

Držte si správný odstup

Pro vzájemné odstupy staveb rodinných domů i pro odstupy od hranice pozemku platíustanovení z vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Pro rodinné domy se tu uvádí (§ 25, odst. 2): „Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m.“ Nepočítejte ale prosím s tím, že vám bude stavební úřad tyto 2 m akceptovat, budete-li žádat o povolení vedle zatím prázdné stavební parcely. Je totiž rozumné, aby se o sedmimetrový distanc podělili oba budoucí sousedé stejnou měrou; budete-li vy dva metry od plotu, on by musel být vzdálen pět metrů. Zajisté poněkud excentrický fundament pro budoucí sousedské vztahy! A vyhláška pokračuje ustanovením: „Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.“ 

Je jen málo objevného na konstatování, že dům a zahrada se v případě zdařilého výsledku vzájemně potencují: tady se to povedlo.

Někdy ale můžete mít kliku a je vám povoleno umístit dům třeba až na hranici pozemku: vyhláška totiž pamatuje i na případy (§ 25, odst. 6), kdy „s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemků rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení, související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.“ 

Další dobrý příklad souladu mezi domem a zahradou.

Vesnická zástavba, všeobecně oceňovaná pro funkčnost a pobytovou intimitu dvora, kolem něhož jsou rozloženy stavby na hranici pozemků, rozhodně do českých zástavbových schémat patří. Jen bývá nesmírně složité přesvědčit stavební úřad, že chcete postavit garáž na hranici se sousedem nejen s jeho souhlasem (přistaví si k vaší garážové zdi později svoji voliéru), ale právě i s „ohledem na charakter zástavby“.

Příště o zbývajících aspektech výběru pozemku – toho, na co si dát pozor, je totiž ještě celá dlouhá řada.

Třetí část seriálu najdete v rubrice Stavba příští úterý, 19.1.2016

Text a foto: Ing. arch. Jan Rampich

logo MessengerPoslat Messengerem