Zdrcující většina rodinných domů u nás vzniká pořád bez jakékoli účasti architektů. Neutěšený obrázek krajiny s neinvenční zástavbou je mnohdy důsledkem českého šetřílkovství, kutilství a bezzubosti stavebních úřadů. Operaci slepého střeva raději svěříte do péče chirurga než řezníka. A stejné je to i s vaším rodinným domem: bez architekta to sice jde, ale exitus potenciálně dobrého výsledku je mnohem pravděpodobnější.

Čtyři otázky

Stavbu domu by každý samozřejmě raději vnímal jako procházku růžovou zahradou za tichého letního soumraku po boku příjemného a empatického partnera, jenže tolikrát už slyšel, že to může být také kvapík mezi kulkami pomateného střelce. Otázky, které si klade takový potenciální stavebník, a snad i jeho obavy můžeme, myslím, rozdělit do čtyř přihrádek:

1. Bude architekt profesionálně dobrý a zkušený, kreativní a talentovaný ?

2. Bude architekt empatický, připustí debatu, porozumíme si?

3. Bude architekt poctivý, slušný a seriózní, nepodvede mě?

4. A nakonec ovšem: nebude architekt příliš drahý?

2: Tyto domy nesou pečeť svrchovaného architektonického úsilí o kvalitní výsledek. Jsem přesvědčen, že jejich investoři nákladů na dobrý projekt nelitují, říká architekt Jan Rampich.

K první otázce: hodně se o architektovi dokážeme dozvědět z jeho osobního portfolia na webových stránkách či třeba na facebooku, také z jeho publikační činnosti apod. Osobní doporučení přátel, příbuzných či známých může mít svůj význam rovněž. Někdy jen tak jedeme krajem a spatříme dům, který nás osloví. Zastavíme, kocháme se, ptáme se. Myslím, že tohle je způsob prezentace či reklamy z nejpřesvědčivějších, bývá sice řídký kvůli své náhodnosti, ale jeho dopad mívá brizanci opravdu velkolepou.

Česká komora architektů, jejímž je většina architektů u nás dobrovolným členem, garantuje profesní způsobilost a kvalitu svých členů v tom smyslu, že každý pretendent na členství musí předvést a obhájit ukázky svých prací v oboru. Zdaleka ne každý je přijat (členství v komoře není, na rozdíl např. od lékařů, povinné). Disponuje-li tedy architekt, o kterém uvažujete, kulatým razítkem se státním znakem a číslem registrace, zaslouží si nejspíš ve vašem hodnocení nějaký ten plusový bodík navíc.

Kromě toho členství vašeho architekta v ČKA vám jako klientovi poskytuje i možnost podat na něj stížnost k této organizaci v případě, že byste jeho služby pokládali za vadné. Ta bude projednána v komisi znalců z oboru, kteří, dojdou-li k názoru, že architekt opravdu pochybil, mu vyměří postih a vyzvou ho k nápravě.

3: Tyto domy nesou pečeť svrchovaného architektonického úsilí o kvalitní výsledek. Jsem přesvědčen, že jejich investoři nákladů na dobrý projekt nelitují, říká architekt Jan Rampich.

Druhá otázka je složitější a jistě bezprostředně souvisí i s naším osobnostním ustrojením. To, jestli si spolu s architektem porozumíte, pochopitelně záleží nejen na něm, ale i na vás. Cílem vaší spolupráce by měl být dům, ze kterého budete mít trvalou radost. Že zmizí v této věci postupně veškeré vaše pochyby. Že získáte přesvědčení, že dům, jejž jste spolu vymysleli, je ze všech domů tohoto světa pro vás ten nejlepší a že určitě stojí za to pustit se do jeho stavby.

Pokud se tohle nepodaří, musíte mít vy i architekt přirozenou možnost od zakázky odstoupit bez nějakých tahanic a diskrepancí. Na vás nikdo nemůže chtít, abyste investovali do domu, o kterém nejste úplně a nezrušitelně přesvědčeni, že je pro vás ten pravý, a na architektovi stejně nikdo nemůže chtít, aby vám nakreslil a naplánoval dům, který by vykazoval provozní chyby, byl architektonickým paskvilem či stavbou nevkusnou a předvádivou. Tohle vzájemně vybalancovat nebývá někdy věru snadné.

Slovy spisovatele

Dlouhý, jemný závan větru přeletěl nad obilím a vmetl jim do tváří teplý vzduch. „Tady bych vám dokázal postavit něco, co by vám každý záviděl,“ konečně Bosinney přerušil mlčení. „To vám věřím,“ úsečně odpověděl Soames. „Vy byste to neplatil.“

John Galsworthy, Sága rodu Forsytů

Dva tvůrčí přístupy

Zamyslím-li se nad základními tvůrčími postupy v architektuře rodinného domu, docházím k názoru, že je lze začlenit do dvou primárních přístupů. V paralele k obecným politologickým a sociologickým vizím je nazvu snem americkým a evropským.

Myslím si, že každý architekt přemýšlí sice velmi individuálně (a kdybyste se jej snažili přesvědčit, že to tak není, asi byste se se zlou potázali), avšak jeho základní tvůrčí přístup nese známky jednoho z obou tvůrčích paradigmat. Architekt, snící svůj sen po americku, vám vymyslí dům, jaký si budete přát. Vaše rozhodnutí, nezávislost i osobní majetek bude pokládat za individuálně nezpochybnitelné, primárně bude vaše postoje respektovat. Domem nebude chtít řešit nějaké otázky architektonické tvorby či spravedlivého uspořádání světa.

Tento sen je ovšem také patriotický, což se může projevit třeba v respektu k duchu místa, ale i v přitakání vašim historizujícím či dekorativním tendencím. Co to znamená v zemi, kterou ještě nedávno zcela válcovalo tzv. podnikatelské baroko, je nasnadě: hrůza pomyslet! Viděl jsem americké katalogy viktoriánských, georgiánských či třeba disneyovských (sic!) „dream“ či dokonce „sweet houses“, zpracovávají je prý tamní architekti dosti proslulí a úspěšní. Za něco podobného by vás v Evropě vypískali hodně hlasitě.

4: Tyto domy nesou pečeť svrchovaného architektonického úsilí o kvalitní výsledek. Jsem přesvědčen, že jejich investoři nákladů na dobrý projekt nelitují, říká architekt Jan Rampich.

Evropský sen je kolektivističtější, vystavěný na vzájemné lidské závislosti, a také ovšem více kosmopolitní. Evropský architekt si bude s vámi více povídat a bude se snažit vaše přání korigovat a třeba i kultivovat. Váš dům vyvede v mezinárodním, moderním slohu, méně reagujícím na konkrétní místo a otázky regionality v architektuře zcela pomíjejícím. Americký architekt vidí dům především jako vaši vizitku, evropský ho vnímá v první řadě jako součást svého portfolia.

Ať tak nebo onak, existují dvě vlastnosti, kterými by měl disponovat každý architekt: trpělivost a jistota. Každý architekt s vámi probere vaše zadání a pak na jeho základě nakreslí dům, který by se líbil jemu. Naznačený tvar pak společně otesáváte (málokdy se povede návrh „na první dobrou“) a trpělivý architekt musí nejen přemýšlet nad tím, co od vás slyší, ale také nad tím, jak vám to případně rozmluvit. Nesmí reagovat nerudně. Přístup typu „ber, nebo nech“ je defektní od samého začátku.

I největší architekt si musí vzájemný vztah a důvěru mezi ním a klientem budovat s každou novou zakázkou znovu. Současně vás ale má povinnost zastavit (a vy máte plné právo to od něho očekávat), když by vaše požadavky na úpravu návrhu výsledek zhoršily. Pocítí-li moudrý klient v takovémto okamžiku z architekta jistotu, založenou na tvůrčí erudici, ustoupí.

Architekta si nenajímáte proto, aby jen přitakával vašim názorům, jeho raison d´étre zajisté není než obdiv k investorovi. Slyším-li, že klient „má dům vymyšlený a jen ho potřebuje namalovat“, prchám.

7: Odlišit domy, kterým se architekt věnoval, od těch, které vznikly bez jeho účasti, věru není nic obtížného: z těch druhých totiž často zůstane člověku rozum stát...

Korektní vztahy

Třetí otázkou je serióznost a slušnost. Ty se projevují v nejrůznějších aspektech vztahu klient – architekt: od debaty o honoráři po dodržení termínů, od vyloučení možnosti, že architekt projekt někde zkopíroval, po respekt k uzavřené smlouvě o dílo, od značného počátečního úsilí na straně klienta řádně zadat práci po toleranci architekta k drobnějším změnám takového zadání.

Architekt se pak klienta také jistě zeptá, kolik do domu hodlá investovat. Srovnání potenciálně investovatelných nákladů se zadáním domu vede obyčejně k jeho jisté redukci. Život je někdy zkrátka krutý a ty ložnice mohou být sotva poloviční...

Smlouva o dílo by měla samozřejmě obsahovat základní právní náležitosti. Moje smlouva má obligátně necelé tři strany, avšak už jsem viděl smlouvy i dvacetistránkové. Myslím ovšem, že není v lidských silách postihnout v jakékoli smlouvě úplně všechno. Vztah mezi architektem a klientem musí být primárně založen na korektnosti. Prosťáčkovsky dokonce tvrdím: čím méně právníků (a právnického ptydepe), tím lépe.

Za čtvrté – otázka ceny architektonických prací. Honorářový řád České komory architektů, podle kterého většina architektů účtuje, dělí vše, co pro vás architekt může udělat, na devět postupných fází: od analýzy zakázky po spolupráci při kolaudačním řízení. Vše se odvíjí od realizační ceny domu.

5: Odlišit domy, kterým se architekt věnoval, od těch, které vznikly bez jeho účasti, věru není nic obtížného: z těch druhých totiž často zůstane člověku rozum stát...

Modelový příklad domu, jehož náklady činí cca 3 miliony korun

Architektonická kancelář by mohla účtovat až asi 11 % z celkových nákladů stavby. Fakturace této částky by měla být podle jednotlivých fází rozdělena takto: příprava zakázky 1 %, tzn. asi 3 300 Kč, většina kanceláří vám ale tohle plnění poskytne zdarma. Následuje studie domu, těžiště práce architekta. Ta obnáší asi 13 % (z oněch 11 % celkových nákladů stavby), tzn. necelých 43 000 Kč.

Zdá se vám to moc? Jestliže vám architekt přinese jasný koncept vašeho domu, mnohokrát společně probraný a zdokonalený, včetně materiálových a barevných variant fasády, odsouhlasený navíc předběžně stavebním úřadem? Právě tahle fáze ostatně z velké části rozhoduje o tom, jak dům dopadne.

Někdy příště si probereme odměny architektů i ostatních zúčastněných profesí na projektu domu v úplnosti a podrobněji.

Kde najít informace

Orientační informace o základních pojmech, standardech profesních výkonů architekta, o honoráři pro architekta, o cenách stavebních prací a o certifikovaných dodavatelích najdete například na portálu www.stavebnistandardy.cz (sekce Kvalifikace a Ceny ve stavebnictví). Informace jsou určeny spíše pro veřejné zakázky, ale lze je využít i pro stavbu rodinného domu. Berte však v potaz, že každé stavební dílo je vždy individuální. Práce architekta a jeho součinnost se stavebníkem má 9 výkonových fází, kterým přísluší určité základní a zvláštní výkony a také určitá část honoráře:

1. Příprava zakázky (analýza situace, průzkum staveniště, specifikace a opatření podkladů, vypracování zadání...)
2. Návrh/studie stavby – má výkresovou a textovou část, zpravidla se zpracovává ve variantách a zahrnuje i předběžná jednání s dotčenými orgány státní správy
3. Vypracování dokumentace pro územní řízení – k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
4. Vypracování dokumentace k žádosti o vydání stavebního povolení
5. Vypracování dokumentace pro provedení stavby
6. Vypracování dokumentace pro zadání stavby dodavateli 
7. Spolupráce při výběru dodavatele
8. Výkon autorského dozoru
9. Spolupráce při uvedení stavby do užívání (kolaudační řízení, případné reklamace stav. prací atd.)

Obsah dokumentace pro územní řízení, vydání stavebního povolení a provedení stavby a také náležitosti výkonu autorského dozoru a kolaudačního řízení jsou určeny Stavebním zákonem a vyhláškou.

Text a foto: Jan Rampich

logo MessengerPoslat Messengerem