Ochranu před hlukem a vibracemi má za úkol zajišťovat stát, resp. příslušné orgány státní správy. Právě na ně se můžete obrátit, pokud máte podezření na překročení limitů hluku. Můžete tak dosáhnout realizace protihlukových opatření na náklady vlastníka zdroje hluku. Často jedinou možnou variantou je kompletní výměna oken. 

Pokud dům, kde bydlíte, stojí v blízkosti frekventované silnice, jste automaticky vystaveni hlukovému znečištění. Každé auto, kamion nebo tramvaj či autobus pak ovlivňuje kvalitu vašeho života, zejména spánku. Míru hlukového zatížení ve vašem okolí snadno zjistíte pomocí hlukových map (https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/shm/). Ministerstvo zdravotnictví ČR má za úkol je každých pět let revidovat.

Žijete-li ve starším domě, je navíc pravděpodobné, že jeho obvodový plášť ani okna nejsou vhodně zvukově izolovány. Nejjednodušším protihlukovým opatřením, které můžete ve svém bytě či domě provést sami (nebo požadovat po majiteli objektu), je výměna oken. Zvláště důležitá jsou kvalitní okna, pokud bydlíte u železniční trati nebo v letovém koridoru, ale i na venkově bývá často třeba přistoupit k pořízení oken s dobrými zvukověizolačními vlastnostmi.

Hluk vnímáme i ve spánku, proto je třeba zajistit, aby během noci hluk nepřesahoval 25 dB. To se samozřejmě lehce řekne, ale hůř udělá. Frekventované silnice běžně produkují hluk přes 70 dB a i v čistě rezidenčních čtvrtích může hluk dosahovat hladiny kolem 40 dB.

„Kvalitní okna s dobrými zvukověizolačními vlastnostmi jsou schopná hluk z okolí významně snížit, a to až o 46 dB! Pokud váš dům stojí u frekventované silnice, rozhodně se vyplatí investovat do oken s dvojsklem, popřípadě trojsklem a s těmi nejlepšími zvukově-izolačními vlastnostmi. Těch dosahují zejména okna s plastovými profily, protože bez dodatečných úprav umožňují osazení skla tloušťky až 56 mm. Nejsou to ovšem jen vlastnosti okna jako takového. Důležitá je i jejich bezchybná instalace, protože zvuk může pronikat nedostatečně utěsněnými otvory kolem rámu,“ upozorňuje Petr Sýs ze společnosti Inoutic, zástupce České komory lehkých obvodových plášťů, která se aktivně zabývá i problematikou tvorby norem otvorových výplní.

Kam se obrátit?

Pokud máte pocit, že jste obtěžováni nadlimitním hlukem, a dokonce se vám toto podezření podaří ověřit prostřednictvím hlukových map, můžete se se stížností obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici (KHS). Právě v její kompetenci je ochrana obyvatel před hlukem a vibracemi ze stacionárních zdrojů či z provozu dopravy na komunikacích a drahách. Ostatní zdroje hluku, jako např. hlasitá hudba, předzahrádka restaurace apod., bývají v kompetenci jednotlivých obcí.

Podání stížnosti by mělo obsahovat informace o předpokládaném zdroji hluku (adresu; charakter a dobu provozu; informace o časovém období, kdy je vnímání hluku z vašeho pohledu nejintenzivnější) a samozřejmě také vaše kontaktní údaje, aby mohlo být případně provedeno místní šetření a měření hluku. Můžete se také KHS zeptat, zda již v minulosti nebylo v těchto místech měření hluku provedeno.

Pokud pak KHS shledá váš podnět jako oprávněný, měla by začít jednat a vlastníkovi zdroje hluku uložit pokutu, udělit dočasnou výjimku (za určitých podmínek), nařídit realizaci efektivních protihlukových opatření nebo nařídit zastavení činnosti. Vlastník pak může obnovit činnost jen tehdy, když prokáže, že byl hluk snížen pod limitní hodnoty.

Pokud skutečně doložíte, že jste obtěžováni nadlimitním hlukem, máte právo domáhat se nápravy, a to u vlastníka zdroje hluku. V případě dálnice je zodpovědným subjektem stát – problémy řeší Ředitelství silnic a dálnic. Komunikace nižších tříd patří kraji nebo obci, zákon zvlášť řeší letiště a s tím spojené letové koridory, které jsou složitějším případem. Zdrojem hluku ale mohou být i jiné objekty – např. továrny, diskotéky atd., kde je majitelem firma či soukromá osoba.

Pokud hluk není možné snížit (např. u frekventované silnice), bude muset jeho vlastník hledat cesty, jak vás před ním ochránit. Nemůžete sice požadovat konkrétně výměnu oken, ale bývá to často jediné východisko tam, kde nelze vybudovat protihlukové stěny či valy (památkové zóny nebo místa, kde by realizace takových opatření byla příliš drahá).

Limity pro hluk

Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v § 30–34 tohoto zákona. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Základní limity pro venkovní hluk (u obytných domů)

Hluk a naše zdraví

100 milionů obyvatel EU je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 decibelů. Taková míra hluku škodí zdraví a dlouhodobá zátěž může vést až k srdečním selháním. Dosavadní hlukové mapování v České republice prokázalo obtěžování hlukem téměř 300 000 obyvatel. Nejde však o konečné číslo. V Praze je nadlimitním hlukem zasaženo kolem 7,6 % obyvatel, tedy přes 90 000 lidí.

Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností prostředí. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Hluk má poměrně významný vliv i na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti, hlučné prostředí v noci snižuje kvalitu i hloubku spánku.

Dalším negativním účinkem hluku je poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přes 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).

K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobý pobyt v prostředí s hladinou hluku kolem 70 dB, což je běžné u hlavních silnic. Za základní příčinu ztráty sluchu už v dnešní době není považováno stáří člověka, ale právě nadměrná hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné.

Text: Redakce, Foto: Shutterstock a archiv

logo MessengerPoslat Messengerem