Hledali jste léta, až jste konečně našli parcelu, která přímo volá, že se chce stát vaším domovem. Má snad všechno, o čem jste kdy snili. A k tomu vám sousedka na uvítanou právě přinesla talíř se štrúdlem... Částka, kterou hodláte za pozemek utratit, se zdá být vlastně pakatel. Než si však plácnete, bývá dobré sednout k internetu či zajít na stavební úřad: územní či regulační plán tu totiž může vaše sny sfouknout stejně rychle jak patnáctiletý nekuřák svíčky na svém narozeninovém dortu.

Územní plán je nástroj, který určuje, jak vystavět (v naší realitě ovšem spíše rozšířit) město či vesnici. Přirozené lidské sídliště totiž v sobě zahrnuje nejen lokality určené pro bydlení, ale i dlouhou řadu ostatních funkcí, které se jeho plánovači, architekti a urbanisté (v demokraciích pak i politici) snaží nějak rozumně uspořádat.

„Sestrkat“ do jednoho místa v konkrétních souvislostech terénních podmínek, klimatických a dalších vlivů všechny potřebné plochy tak, aby si navzájem nepřekážely, nýbrž aby v co možná dokonalé harmonii vytvářely optimální scénu lidských životů, to věru není věc zrovna snadná. 

„Město je vystavěno do čtverce; jeho délka je stejná jako šířka... Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál... Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života, nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka... Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce...“

(Zj 21,16 a 22,2)

Jak plánovali naši dávní předkové

Nedokonalá, protože lidská snaha o plánovité a racionální rozvržení měst provází lidstvo už od starověku. Byl to například Platón s jeho Atlantidou (dialog Kritias), stejně jako Ezechielovo proroctví o Novém Jeruzalémě s podrobným popisem tohoto města vč. rozměrů domů, bran, náměstí i ulic, vpravdě starozákonní urbanistická skripta. Novozákonní vizi ideálního města přinesl apoštol Jan ve svém Zjevení, poslední biblické knize (viz citace v rámečku výše).

Známé je také Amaurotum, hlavní město ostrova Utopie ze skromně nazvané „Knížky vpravdě zlaté a stejně užitečné jako zábavné o nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii od přeslavného muže Thomase Moora“ (vydáno v r. 1516). Zajímavé čtení, zvláště uvědomíme-li si, že tu Moore již před 500 lety předpokládá necelých čtvrt milionu obyvatel, což považuje za ideální i soudobá urbanistická teorie.

Dobrý regulační plán neparceluje území jako housky na krámě, nýbrž se snaží o vytvoření zajímavějších urbánních struktur.

Nesmíme ovšem pomíjet ani praktickou práci středověkých lokátorů, jejichž města – s korekcemi – v podstatě fungují dobře do našich časů. Funkce se mnohdy změnila, avšak nové využití vymezeného prostoru slouží stejně dobře: Karlovo náměstí v Praze, jedno z největších v Evropě, kdysi trh s dobytkem, je dnes uzlem tramvajové dopravy (17 linek) a půvabným parkem.

A jak plánujeme dnes 

Příměstská výstavba kolonií rodinných domů i výrobních a skladových areálů vede nejen ke ztrátě městskosti, ale zvyšuje i náklady na dojížďku, vedení inženýrských sítí atd. Nové obytné soubory, ať už reálněsocialistická panelová sídliště či dnešní tzv. satelity, mají společnou monofunkčnost: drtivá většina domů je určena k bydlení, zmizela odsud výroba, doprava, občanské vybavení, ale z valné části i reprezentace, kultura, obchody atd.

Do obytných satelitů tvořených rodinnými domy se teprve v posledních letech navracejí některé neobtěžující funkce a dochází k jistému promíchání struktury. Ze všech v úvodu jmenovaných ploch, vyjmenovávaných vyhl. č. 501/2006 Sb., jsou mi proto nejsympatičtější právě plochy smíšené obytné.

Další z příkladů snahy o zajímavější urbánní struktury.

Co praví litera zákona

Vyhláška č. 501/2006 Sb. v platném znění (které je momentálně novelizováno vyhláškou č. 269/2009 Sb.) člení město územním plánem na tyto plochy: bydlení, rekreace, občanské vybavení, veřejná prostranství, smíšené obytné plochy, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, výroba a skladování, smíšené výrobní, vodní a vodohospodářské plochy, plochy zemědělské, lesní, přírodní, smíšené nezastavěného území, těžby nerostů a konečně plochy specifické, jak vyhláška označuje např. plochy pro obranu a bezpečnost státu, vězeňství a sklady nebezpečných látek.

Druhou část článku najdete v rubrice Stavba ve středu, 17.2.2016

Text a foto: Jan Rampich


Fotografujte, komentujte a posílejte ...a staňte se MŮJ DŮM Agentem!Máte rádi architekturu a všímáte si zajímavých domů, staveb a jiných souvisejících počinů tam, kde žijete a pracujete?

Podělte se o své objevy s námi a ostatními čtenáři...

...a staňte se MŮJ DŮM Agentem! :-)

logo MessengerPoslat Messengerem