Jak je důležité neuklouznout hned na prahu dveří nebo nedostat smyk při výjezdu z garáže, asi není nutné nikoho přesvědčovat.

Určitě to ale není jen o vchodu či výjezdu. Jde především o přístupové cesty k domu. Každý majitel rodinného domu dobře ví, jaké to je, když ráno spěchá do práce a místo toho musí odklízet sníh anebo rozbíjet led. Nejde však jen o čas a práci, ale především o bezpečí. Nejohroženější skupinou bývají starší lidé a děti. A uklouznout na vlastním prahu má, kromě bolestivých důsledků, také tak trochu i přenesený význam.

Jde to i jednoduše

Chránit chodníky, cesty, schody apod. před sněhem, ledem a námrazou nemusí být těžké ani namáhavé. A hlavně vás noční sněžení nemusí ráno zaskočit. Díky jednoduchosti a v podstatě nulovým požadavkům na údržbu tu mají výsadní roli elektrické topné kabely Ecofloor.

Praktickým pomocníkem je i elektrická rohož Snow Mat, určená pro vyhřívání vchodů do rodinných domů. Mezi její výhody patří bezpracná ochrana těchto ploch před sněhem a náledím, jednoduchá instalace a manipulace. Vyhřívaná pryžová rohož může být položena na chráněnou plochu po celé zimní období, nebo dle potřeby. Vnější rozměr je 155 × 100 × 0,8 cm, vyhřívaná (aktivní) plocha činí 145 × 90 cm – netopné okraje 5 cm. Rohož je vybavena připojovacím vodičem délky 5 m, s vidlicí s integrovaným proudovým chráničem. Pro uvedení do provozu není vyžadováno odborné zapojení.

Pomocí topných kabelů Ecofloor je možné chránit jakoukoliv komunikační plochu – chodník, cestu, schodiště apod. K těmto aplikacím se používají speciální topné kabely – robustní konstrukce se slaněnou rezistencí a příkony 20–30 W/m. Vyhřívání lze provést z topného okruhu i topné rohože. U pochozích komunikací se topný prvek ukládá do pískového lože nebo do betonové desky, u schodů, teras apod. do lepicího tmelu. U pojízdných komunikací jednoznačně doporučujeme betonovou desku.

Jak je důležité neuklouznout hned na prahu dveří nebo nedostat smyk při výjezdu z garáže, asi není nutné nikoho přesvědčovat. (FENIX)

Venkovní plochy a regulace

Pro vyhřívání venkovních ploch se instaluje plošný příkon 300 W/m². Takto vysoký příkon je nutný, aby systém mohl správně fungovat i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Velmi důležitá je i správná regulace, která uvede topný systém do provozu již v době, kdy nebezpečí námrazy vzniká. Snímá nejen teplotu, ale i přítomnost vlhkosti ve sledované ploše. U venkovních aplikací je regulaci možné řešit třemi způsoby:

Nejekonomičtější a zároveň provozně nejspolehlivější, ale bohužel také nejdražší je regulace, která snímá venkovní teplotu i přítomnost sněhu, ledu nebo vody v místě, které je chráněno před námrazou. V praxi je regulátor umístěn v rozvaděči a pomocí kabelové teplotní sondy snímá venkovní teplotu. Pokud teplota klesne pod nastavenou hodnotu – obvykle +1 °C, sepne proud do druhého (vlhkostního) čidla, které začne hřát. Sníh nebo led, který je na vlhkostním čidle, roztaje a vzniklá vlhkost vodivě propojí dva kovové snímače. Regulátor „pozná“, že hrozí nebezpečí vzniku námrazy, a sepne připojený topný kabel.

Druhou variantou je řízení pouze na základě teploty. Termostat sepne topný kabel, když venkovní teplota klesne pod nastavenou hodnotu. Existují i tzv. diferenční termostaty, u kterých lze nastavit zapínací i vypínací teplotu. Uplatňují se například na střechách při mrazech pod –10 °C. Tento systém je méně přesný a spolehlivý, nedokáže například reagovat na situaci, kdy mrzne, ale není žádný sníh a topný kabel je v provozu zbytečně. Na druhou stranu ale zajistí, že kabel nebude napájen při teplotách nad nulou.

Poslední možností je ruční ovládání – osobní sepnutí kabelu. Při tomto způsobu hrozí velmi reálné nebezpečí, že systém v praxi nebude funkční, pokud topný systém neuvedete v činnost v době, kdy námraza vzniká. Dodatečné zapnutí už nemusí mít požadovaný efekt. Obráceně také hrozí nebezpečí, že kabel bude nedopatřením v provozu i v době, kdy je to naprosto zbytečné. Výsledkem budou nejen vysoké provozní náklady, ale může dojít i k výraznému zkrácení životnosti topného kabelu, pokud bude provozován při teplotách nad 10 °C.

Latentní teplo

Pokud je systém ovládán ručně a je uveden do provozu až v době, kdy je plocha zakryta vrstvou sněhu, může jeho odtávání trvat i více než 12 hodin (podle výšky vrstvy sněhu). Topný kabel je umístěn v zemi, která má obrovskou schopnost jímat teplo, a také je potřeba velké množství energie k přeměně sněhu na vodu – tzv. latentní teplo.

Instalace doplňkové tepelné izolace do skladby je až na výjimky neúčinná. Sice by v zimě mohla urychlit prohřátí horní vrstvy a tím i tání sněhu, v přechodném období by ale naopak odizolovala teplo nakumulované v zemské kůře, takže k vytváření námrazy by docházelo i na jaře a na podzim, kdy standardně není zem ještě (již) promrzlá.

Tepelná izolace má význam pouze v aplikacích, kde je vyhřívaná plocha vystavena okolním podmínkám ze všech stran. Například u venkovního schodiště, které má schodnice nad terénem, je možné schody ze spodní strany tepelně zaizolovat, aby se zabránilo nežádoucím únikům tepla spodní stranou.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv

logo MessengerPoslat Messengerem