Kromě statického hlediska mají základové konstrukce za úkol omezit  tepelné ztráty přes základovou desku a snížit celkovou energetickou náročnost objektu. U jednoduchých staveb se používají betonové či železobetonové základové pasy a základová deska. Založení pasivního domu má svá specifika v konstrukci i v zateplení. 

Nezbytným předpokladem kvality spodní stavby je geologický (geotechnický) průzkum, jehož výsledky tvoří součást projektu. V této fázi se zpravidla provádí i radonový průzkum. Založení stavby se řídí samostatným výkresem a řeší nejen samotnou konstrukci pasů a desky, ale i uložení a montáž sítí, zejména ležaté kanalizace.

Součástí jsou také revizní šachty, bednění prostupů pro rozvody vody, plynu, kanalizace, průchodky elektrorozvodů, případně i přípravy pro tepelné čerpadlo a klimatizaci.

Varianta založení rodinného domu na tepelně-izolačním zásypu z lehkého mrazuvzdorného keramického kameniva (LIAPOR).

Volba způsobu založení 

U pasivního rodinného domu je způsob založení důležitým momentem nejen z pohledu statiky, ale také z pohledu výsledné energetické náročnosti domu. Nejčastěji se navrhuje založení na betonových pasech se zateplením podlahy (podkladní betonové desky) v ploše. Tepelný most v soklu stavby se eliminuje pomocí přídavné svislé tepelné izolace.

Existují však alternativní způsoby založení na terénu, na násypu z izolace (na drceném pěnoskle nebo keramické kamenivo Liapor), případně na polystyrenových deskách XPS a založení na pilotách (betonových pilířích) s větranou vzduchovou mezerou pod podlahou. Oba způsoby, založení na deskách i na sypané izolaci, vyžadují výkopové práce a přípravu podkladních vrstev včetně drenážního systému.

Důležité je přesné zaměření prostupů, dodatečné změny už nejsou možné.

Základové konstrukce

Rodinné domy se standardně zakládají buďto na základové pasy, nebo na základovou desku, ve složitějších geologických podmínkách se volí i varianta částečného využití obou způsobů. Základové pasy tvoří do terénu zapuštěné konstrukce (výkop vylitý prostým betonem nebo ztracené bednění apod.) v tzv. nezámrzné hloubce (v našich klimatických podmínkách asi 80 až 140 cm).

Částečnou výhodou pasů je menší spotřeba materiálu (v porovnání s deskou až třetinová), v nesourodých a málo únosných zeminách (asi 0,1 až 0,15 MPa) by však pasy musely být velmi široké a je výhodnější „spojit“ je do jednolité základové desky, vyztužené armovací ocelí.

Jak je to s dřevostavbami?

Lze je s ohledem na jejich malou hmotnost zakládat nad terénem, na základových patkách nebo zemních vrutech. Odpadají problémy s radonem. V podlaze je možné využít difuzně otevřené konstrukce s vláknitou izolací, což vyžaduje dostatečné odvětrání prostoru pod domem.

Tepelné ztráty podlahou, která je ve styku s venkovním vzduchem, je třeba spočítat odlišnou metodikou než tepelné ztráty podlahami v přímém kontaktu se zeminou. Tepelná izolace se dimenzuje ve stejné tloušťce jako v obvodových stěnách.

Umístění hydroizolace

Existují dvě možnosti: pod betonovou desku (na tepelnou izolaci), nebo na desku. V prvním případě je třeba hydroizolaci chránit proti poškození při armování a betonáži desky, na druhé straně ale nabízí zhotovení hlazeného povrchu a při dodržení rovinatosti 2 mm/m přímo i finální nášlapné vrstvy. Naproti tomu hydroizolace umístěná nad deskou je v podstatě vystavena provoznímu namáhání během celé výstavby.

Izolace základů 

Tepelná izolace základů se nejčastěji provádí deskami z extrudovaného polystyrenu. Tloušťka závisí na řešení konstrukce a pohybuje se mezi 100 a 300 mm. Se základovými konstrukcemi a založením stavby souvisí i řešení hydroizolací, které je u každé stavby individuální. Nejvíce se používají živičné hydroizolace – asfaltové a dehtové, dále syntetické – z plastů a pryže a také nejrůznější jílové hmoty, skla, kovy.

Pobytové prostory domů stavěných na podloží se středním nebo vysokým radonovým rizikem musí být podle normy chráněny proti radonu. Tyto izolace se podle způsobu zpracování dělí na nátěrové, stříkané, stěrkové, lepené, natavované, svařované, mechanicky připevňované (laky, emulze, suspenze, tmely) a další. Práce je vždy třeba svěřit specializovaná firmě.

Výškou polystyrenové vložky lze ovlivnit tepelně-izolační vlastnosti základové desky (CEMEX - Elegohouse).

Systém Elegohouse

Samonosná konstrukce základové desky Cemex – Elegohouse leží nad terénem nezávisle na podkladu, nevyžaduje nákladné plošné navážení a hutnění podloží a další složité zemní operace. Vzduchová mezera mezi terénem a deskou eliminuje vzlínající vlhkost a zároveň slouží jako tepelný izolant. Může být odvětrávaná nebo uzavřená – neodvětrávaná. Tato varianta desky se tepelně posuzuje jako deska v kontaktu se zeminou, kde vzduchovou mezeru lze považovat za tepelněizolační vrstvu. Lze tedy dosáhnout lepších tepelněizolačních vlastností s menší tloušťkou izolace. 

Podezdívku systému tvoří ztracené bednění doplněné oboustranně tepelnou izolací tl. 80 mm. Ložná spára mezi podezdívkou a základovou deskou je opatřena speciální tvrzenou izolací zamezující vnikání vlhkosti a chladu do základové desky. Základová deska obsahuje 165 až 330 mm tepelné izolace (slouží také jako ztracené bednění).

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

logo MessengerPoslat Messengerem