Doškové střechy jsme byli zvyklí vídat maximálně ve skanzenech. S rozmachem přírodního a zdravého stavitelství se sláma, rákos či dřevo zabydlují i na našich šikmých střechách. Protože jde o poměrně rozsáhlé téma, budeme se dnes věnovat pouze doškovým střechám.

Střechy pokryté slaměnými anebo rákosovými doškami jsou v okolních státech Evropy dosti rozšířené. U nás poslední doškaři pracovali ještě v 60. letech minulého století a dnes už to vypadá, že se našli mladí pokračovatelé tradice, i když se zdálo, že řemeslo zanikne úplně.

Možná si kladete otázku, jak může tak nestabilní, hořlavý a subtilní materiál, jako je stonek slámy nebo rákosu, konkurovat pálené hlíně, betonu, plechu či asfaltu? Překvapivě toho může stavebníkům nabídnout poměrně dost. Dokazuje to celá řada testů akreditovaných laboratoří v Německu i zkušenosti celých generací našich evropských sousedů.

Došková střecha v číslech

– Střešní sklon doškových střech musí být minimálně 45°, ve větrných oblastech 50°.

– Krytina má přesahovat střechu na všech stranách domu o 500 mm.

– Při rozteči krokví 1 m se používají latě o průřezu 40 × 60 mm, u větších roztečí by měly mít latě průřez 50 × 70 mm.

Slaměné došky

Došky se zhotovují ze žitné slámy, která má dlouhá a pevná stébla. Vybrané pole se musí šetrně sklidit pomocí jednoduché žačky – samovazu – a neméně opatrně mlátit, aby sláma zůstala nepoškozená. Samotný proces výroby došků není příliš složitý, ale vyžaduje rutinu a zkušenosti.

Detail střešního okna při rekonstrukci střechy na statku v Chomoutově Lhotě, kde byly bobrovky nahrazeny rákosovými doškami. Pro došky platí, že čím je střecha strmější, tím má krytina delší životnost (RAKOSOVESTRECHY.CZ)Sláma se na železném hřebeni nejprve vyčeše, tím se zbaví kratších stébel a stonků plevele. Připravený materiál se vkládá do dřevěného korýtka, které je podélně rozdělené na dvě poloviny. Vyčnívající části se svážou slaměným povříslem, došek se vydělá a obě části se zatočí, čímž se povříslo pevně dotáhne a došek drží v celku. Okraj se pak začistí sekerou na jednotnou délku a došek se na zemi několikrát přišlápne, aby byl plošší.

Tímto způsobem se vyrábí dva základní typy došků – hlaváky, svázané v dolní části stébla, a čičáky, svázané zhruba uprostřed. Při pokrývání střechy se používají hlaváky na pokrytí plochy a čičáky k překrytí nároží a hřebene.

Před pokládkou se sláma řádně navlhčí vodou, aby změkla a byla ohebnější. Došky se začínají pokládat od spodního okraje střechy, postupuje se po řadách (šárech) směrem nahoru. Jednotlivé došky se přirážejí natěsno k sobě a pomocí povřísla se přivazují ke střešním latím, až vznikne hladká, jednolitá plocha.

Nároží valbových střech je zvýrazněno stupňovitým kladením čičáků. Hřebenové došky se navíc máčejí v řídké hliněné kaši, po jejímž zaschnutí vznikne odolný hřeben střechy – kalenice.

Rákosové střechy 

Rákosová došková krytina dokáže stabilizovat teplotní poměry v domě a může tak nahradit klimatizaci. Velkým přínosem je i tepelněizolační schopnost rákosového střešního pláště, který již nepotřebuje další zateplovací prvky.

Uplatnění rákosových střešních systémů je velmi široké, vedle rekonstrukcí památkových objektů i při výstavbě rodinných domů, chat, chalup, garáží, přístřešků, zahradních altánů či stájí. Rákosové střechy se dají skloubit se všemi moderními střešními prvky (včetně střešních oken) a splňují i ty nejnáročnější technické požadavky. Rákos lze s úspěchem použít i na geometricky složité a tvarově i značně komplikované střechy.

Kombinace rákosových došků a klempířských prvků z měděného plechu na střeše nově postaveného rodinného domu Pazderna.

Celková tloušťka krytiny se pohybuje mezi 30–40 cm, což zaručuje jak dokonalou izolaci proti vodě a slunečním paprskům, tak i izolaci tepelnou. Zkušenostmi bylo ověřeno, že při této tloušťce může rákosová krytina úspěšně odolávat působení všech atmosférických vlivů.

Nejvíce namáhané části střechy, především hřebeny, je nutno zhruba po 10 letech prohlédnout a případně doplnit. Záruční doba na materiál je 10 let, životnost střechy dosahuje 40 let, ale existují plně funkční osmdesátileté střechy.

Čím je střecha strmější, tím slabší může být vrstva krytiny. Sklon sedlové střechy pro rákosovou krytinu má být podle normy 45° (tzv. úhlová střecha).

U sousedů

V Nizozemsku je každá třetí nově budovaná střecha rákosová? Podobná situace je i v Německu, což je země, která bezesporu úzkostně dbá na dodržování platných stavebních norem. Přesto, nebo možná právě proto, se rákos objevuje jako střešní krytina mnohých novostaveb zcela běžně, především v přímořských oblastech.

Pokládka krok za krokem

Rákosová krytina se pokládá ručně, rovnoměrným „přišíváním“ a „nabíjením“ rozpuštěných rákosových svazků k dřevěné střešní konstrukci. Vzdálenost laťování se řídí délkou rákosu tak, aby každý došek ležel na třech latích.

 pošíváním se začíná od spodní okapové hrany. Každá vrstva se stabilizuje a přitahuje ke střešní konstrukci, čímž je zajištěna vodotěsnost krytiny. Rákosové snopy se pomocí dusadla pěchují (nabíjejí) směrem k hřebeni, tak je dosaženo optimálně rovné střešní plochy.

Po navrstvení rákosových svazků se povrch střechy sčeše a dorovná do výsledné podoby. Exponovaná místa nebo místa se zmenšeným sklonem je možné doplnit hydroizolačními fóliemi, které se vkládají mezi jednotlivé vrstvy rákosu.

Střecha je zakončena hřebenem, styk střešních rovin ukončuje rákosový hřebenáč, případně měděný plech, hřeben ze štípaných dřevěných šindelů nebo prken, či „zelený hřeben“ osázený netřesky a vřesem. Velmi zde záleží na každém detailu, který významně ovlivňuje konečný vzhled a především funkčnost střechy.

Detail hřebene střechy z rákosových došků rekonstruovaného historického rodinného domu v Lysovicích na Vyškovsku.

Cenové srovnání

Poměrně komplikovaná a náročná pokládka, stejně jako vysoce odborná ruční práce se samozřejmě odráží také ve vyšší pořizovací ceně doškové střechy. Za 1 m2 doškové střešní krytiny zaplatíte kolem 1 400 Kč až 1 800 Kč, což je zhruba pětkrát více než za 1 m2 běžné betonové tašky.

Ale uvážíte-li, že cena za metr čtvereční „běžných“ betonových nebo pálených tašek zdaleka nebývá cenou konečnou, protože je nutné připočíst cenu hřebenáčů, krajovek a dalšího příslušenství, dostanete se na hodnoty, které se zas až tak od rákosové střechy neliší.

Rákosové střechy nás také dokážou překvapit svou odolností. Není výjimečné, že po krupobití zůstane rozbitá pálená krytina, ale od rákosových došků se kroupy odrazily jako pingpongové míčky.

Nejkvalitnější rákos, potřebný k výrobě střešních krytin, je dovážen z Maďarska, kde jsou příznivější klimatické podmínky pro jeho růst.

Ochrana před ohněm

Proti vnitřnímu ohni se došková krytina chránila hliněnou mazaninou, vyplňující obdélníkové přihrádky mezi latěmi a krokvemi. Proti vnějšímu ohni naopak poskytuje ochranu přirozené zarůstání mechem.

Dnes můžeme navíc povrch střešní krytiny ošetřit vodním sklem a dalšími přípravky, které jej chrání i proti ohni i slunečním paprskům a zvětšuje odolnost vůči vodě. Nátěr je možné opakovat každých 5–10 let.

Text: Adam Krejčík, Foto: Pavel Otáhal

logo MessengerPoslat Messengerem