Vnější (stejně jako vnitřní) slupka patří k nejchoulostivějším místům domu a rozhodně nejde jen o estetickou záležitost. Prvořadou úlohou omítek, štuků a nátěrů je účinná ochrana.

Finální povrchová úprava tvoří důležitou obrannou složku, která plní několik funkcí. U novostaveb je to jednodušší, tam se složení i barevný tón aplikují v kontextu s použitými konstrukčními prvky a materiály. Složitější situace ovšem nastává při sanaci staršího objektu, kde výběr podmiňují další okolnosti. Aplikace hmot a nátěrů je totiž fyzikálním a chemickým procesem, kde si dílčí komponenty mohou, ale nemusejí rozumět.

Interiéry a jejich barevné pojetí už dávno nejsou výhradně estetickou záležitostí. Moderní stavební hmoty a materiály, na které nepřetržitě působí soudobé provozní technologie, musí vyhovět přísným normám na zdravé klima.Vlastnosti venkovních nátěrů

Hodnotí se zejména propustnost vodních par (u protikarbonizačních nátěrů i pro oxid uhličitý), dále (ne)nasákavost, kryvost, odolnost vůči UV záření a agresivním složkám ovzduší a podobně. Zvláště u venkovních nátěrů se klade důraz i na odolnost vůči otěru za mokra a přídržnost k podkladu, kterým je obvykle beton, pálená keramika (cihla) či pórobeton. Klasická omítka se při testu nepoužívá, neboť její pevnost bývá často nižší než přídržnost nátěru.

Omítky a barvy pro čisté ovzduší

Evropská komise už v roce 2002 spustila projekt pod názvem PICADA (Photocatalytic Innovative Coverings Applications for Depollution Assessment). Cílem je boj se znečištěným ovzduším ve městech, především s jeho negativními dopady na lidské zdraví a také na technický stav fasád, jejich špinění a zanášení nečistotami. Dosažené výsledky napomohly prohloubit teoretické znalosti v oblasti fotokatalýzy, reálný test vedl k vytvoření výpočtového modelu pro odhad vlivu fotokatalytických materiálů na čistotu ovzduší. Laboratorní testy dále potvrdily schopnost těchto materiálů rozkládat těkavé organické látky VOC (Volatile Organic Compounds), například benzen, ethylbenzen, toluen nebo o-xylen a oxidy dusíku (NOx). Snížení koncentrace VOC a NOx pak vede k potlačení tvorby nebezpečného přízemního ozónu. Na příznivé výsledky projektu PICADA navázal vývoj technologie TX Active (souhrnný název pro fotokatalytické stavební materiály na bázi cementu). Produkty s jedinečnou technologií TX Active lze využít pro stavby budov z pohledového betonu, ale také pro výrobu dílčích prvků, jako jsou např. střešní tašky, betonová dlažba, protihlukové stěny aj.
Podstatou pozitivních ekologických vlastností technologie je cement s obsahem fotokatalyzátoru, tedy látky urychlující rozklad nečistot přirozeným působením světla (podrobnosti na www.txactive.cz). Omítky (sádra, malta, stavební beton i nátěry) dovedou pohlcovat organické i anorganické vzdušné znečišťující látky poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření, přičemž odbourané částice znečištění pak bez problému spláchne dešťová voda. Nové materiály mají pomoci ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen. Oxidy dusíku a organické prvky prostupují pórovitým povrchem a přilepí se k nanočástečkám oxidu titanu v konstrukčních materiálech a omítkách. Vstřebání UV světla vede k „foto-aktivaci“ zmíněného oxidu, kyselé produkty vytvořené tímto procesem se odplaví deštěm nebo neutralizují zásaditým uhličitanem vápenatým obsaženým v materiálu. Doposud se vědci zaměřovali na vývoj nových materiálů pro využití v exteriéru. V budoucnu se jejich pozornost částečně přesune na zkoumání, zda tyto produkty lze použít také jako odstraňovače znečištění i ve vnitřním prostředí budov.

Stavby budoucnosti

Počítá se s tím, že domy budou schopné měnit barvu – a nejen to. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou objekty za pár let dokonce měnit tvar, geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály umí získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy žádný přívod energie. Fungují zároveň jako senzory i jako aktivní činitel. K tomu všemu budou samozřejmě přispívat i omítkové a nátěrové materiály.

Může dům dýchat?

Dodnes tradovaný mýtus praví, že omítkou (vnější i vnitřní) a zejména novou výmalbou se stavba téměř hermeticky uzavře, čili nemůže „dýchat“ a uvnitř domu se tím pádem odehrávají velmi zvláštní věci. Pomiňme, že dům nemá plíce – v praxi jde o prostup difuzních vodních par stavebními konstrukcemi. Standardní dům dokáže skrze obvodové zdi odvést více než 3 % vlhkosti. Moderní materiály, tedy i omítky a nátěry, si s problémem propustnosti a nepropustnosti umí skvěle poradit.

Slibné nanotechnologie

Nadějnou novinkou je nátěr, který ve spojení s denním světlem zbavuje vzduch škodlivin pomocí nanočástic. V exteriéru má taková omítka i samočisticí funkci (např. graffiti jdou lehce setřít), nedrží se na ní mechy ani lišejníky. Praktické testy v jedné mateřské školce ukázaly, že děti, dříve poměrně často nemocné, se po půl roce od aplikace nátěru v ničem nelišily od zdravých. Výrobce, zde konkrétně Colorlak, má s tímto nátěrem spoustu plánů.

Využití hledá třeba v nemocnicích nebo průmyslových provozech, kde se v ovzduší nachází hodně škodlivin. Fotokatalytické funkční nátěry (v prodeji je jako přípravek Aktivní nanostěna FN2 anebo Aktivní nanoštít FN1) dokážou pomocí obyčejného denního světla fotokatalyticky přeměnit škodlivé organické látky obsažené ve vzduchu – bakterie, viry, spory plísní, ale i cigaretový kouř či exhalace – na neškodnou vodu a oxid uhličitý.

Inovativní zdravé nátěry

Ke zdravým barvám lze přiřadit i jeden z mnoha produktů společnosti Caparol, matnou barvu Indeko-W na bázi syntetické pryskyřice s předurčením pro dlouhodobou ochranu proti plísním. Používá se na kvalitní sanační nátěry odolné proti omývání, na vnitřní plochy napadené plísněmi, na preventivní nátěry ploch i na posílení hygieny v místnostech v soukromém bytovém sektoru. Barva je ředitelná vodou, s minimálním zápachem a dlouhodobými fungicidními a baktericidními účinky nátěru. Jinou variantou je IsoDeck, speciální barva do vnitřních prostor s izolačními účinky proti zabarvení například od nikotinu.

Nátěry pro stavebnictví

Prvořadou úlohou omítek, štuků a nátěrů je účinná ochrana.Bohatý sortiment výrobků pro použití v interiéru a také v exteriéru nabízí například společnost BASF. Jde o nátěry a povrchové zušlechťovací laky na střechy, stěny a podlahy. Disperze, pigmentové přípravky, pryskyřice a aditiva splňují nejvyšší standardy kvality na stavební nátěry, které by měly mít nízký obsah lehce těkavých částeček laku VOC. To umožňuje dodržovat ekologické normy, vytvářet atraktivní povrchové povlaky méně náchylné ke špinění a lépe odolávající povětrnostním vlivům.
! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Interiérové barvy jsou odolnější vůči skvrnám a dokážou snížit energetickou náročnost objektu, tedy šetří (!). Jednoduše umí odrážet do prostoru více světla, než je běžné, což vede až k 20% úsporám energie na osvětlení. Zatímco běžná barva vykazuje hodnotu absorpce světla 16 %, u nových produktů se tato hodnota snížila na pouhých 8 %. Obdobou jsou termoizolační malby Thermowell s možností aplikace na vnitřní nebo vnější omítku.

Důležitou složkou termonátěru jsou duté skleněné mikrokuličky, které zajišťují izolačněreflexní funkci. Na povrchu stěn se po zaschnutí barvy vytvoří souvislá vrstva z těchto kuliček tvořící ucelený film – reflexní membránu, bránící úniku tepla. Další výhodou je zvýšení povrchové teploty stěn, takže nedochází (nebo se výrazně omezí) ke srážení par na stěnách. Přípravek Bio Repel zase představuje originální kompozici mikroorganismů, schopných potlačit plísně ze zdí obytných místností. Aktivní mikroflóra je nepatogenní, nenapadá rostliny, zvířata ani lidi. Jde o mezidruhový parazitismus. Přípravek se může přidávat do omítkových směsí.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Tepelněizolační omítky

Za svým způsobem chytré lze označit i tepelněizolační polyuretanové omítky (třeba Daxner), které zároveň zaručí trvale rovnovážný stav vlhkosti. To znamená, že po celou dobu životního cyklu fasády je stavba udržovaná v suchém stavu a nedochází ke zhoršování tepelněizolačních vlastností zdiva a poškození zasolením. Tepelně akumulační schopnost v létě snižuje tepelnou zátěž v interiéru a naopak v zimním období přispívá ke zvýšení intenzity vnímání pocitového tepla. Polyuretanová izolace navíc snižuje hladinu akustického hluku o 6–7 dB oproti zateplení fasádním polystyrenem a o tři až čtyři dB oproti izolaci minerální vatou.
text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce