Na území Evropské unie už od roku 2020 nepostavíte jiný než pasivní dům. Onen nezbytný krok od nízkoenergetické koncepce k pasivitě ovšem pro mnohé investory představuje docela velkou psychickou překážku.

Rostoucí počet tuzemských pasivních novostaveb ale naznačuje, že technologie budoucnosti pomalu a jistě vytlačuje dnes už povinné nízkoenergetické stavění a stává se samozřejmostí. Přispívá k tomu moderní stavební inženýrství s aplikací netradičních projektů, materiálů i technologií a také snaha o efektivní využití finančních prostředků i ochranu životního prostředí.

Vysvětlení pojmu multikomfortní

− nadstandardní úspory energií a ochrana životního prostředí

− jednoznačně nejlepší tepelný komfort

− vynikající zvukový komfort

− garance kvalitního vnitřního klimatu, protipožární ochrany a bezpečnosti

Dostupnost pasivního stavění

Varianta moderního pasivního domu MAPLE 20 s roční spotřebou14,0 kWh/m2 (HOFFMANN).Stavba domu je praktickým naplněním snů a vizí o bydlení. Opomeneme-li estetickou stránku, uživatelský komfort podmiňují zejména konstrukční a fyzikálně technické parametry stavby. Jestliže standardní dům potřebuje k vytápění asi 90–120 kWh energie na m2 obytné plochy za rok, pak pasivní dům si za stejné období vystačí s méně než 15 kWh/m2. Ptáte se, jak je to možné? Umí hospodařit se získaným teplem! Ovšem za předpokladu, že se budova vytápí sama pomocí slunečního záření a zpětným získáváním vnitřního tepla.

Přitom je třeba dodržet několik zásad: orientace budovy hlavní fasádou k jihu, pasivní zisk energie ze slunečního záření, vynikající tepelná izolace všech částí stavební konstrukce bez tepelných mostů, vzduchotěsnost obvodového pláště a mechanické větrací zařízení s vysoce účinným zpětným získáváním tepla (rekuperací), kvalita oken: trojité zasklení s plynovou výplní mezer, přičemž součinitel prostupu tepla celého okna nesmí překročit Uw = 0,8 W/m2K.

V pasivním domě se za těchto předpokladů obejdete bez konvenční topné soustavy, přesto musíte v našich podmínkách navrhnout tzv. zbytkové vytápění (přitápění), schopné pokrýt nezbytnou minimální spotřebu tepla. Vhodné je třeba elektrické podlahové topení, které vám umožní užít si pocit teplé (a vždy suché) podlahy pod nohama v koupelně, a to bez ohledu na celkovou teplotu v domě.

Výpočet spotřeby

K vytápění pasivního domu je potřeba zhruba desetina energií ve srovnání s klasickou stavbou (leckdy i s běžnou novostavbou). Skutečná finanční částka se tak (podle velikosti domu) pohybuje okolo 4 až 5 000 korun/rok. Pro výpočet ročních nákladů na vytápění v konkrétním objektu lze využít následující výpočet: plocha domu × 15 kWh/m² × cena/kW. Příklad: 130 (vytápěná plocha domu) × 15 (měrná potřeba tepla na vytápění) x 2,3 (průměrná cena za 1 kW) = 4 485 Kč/rok.

Hlína, dřevo i beton

Vstupní dveře pro pasivní domy (SLAVONA). Výrobci jdou prostě s dobou. Dokonce ji v mnohém záměrně předbíhají...Není pravda, že pasivní dům musí být zhotoven výhradně z materiálů k tomu určených. S mírnou nadsázkou, může klidně vzniknout z hlíny, z dřevěných bedniček (dřevostavby, pochopitelně kvalitní, patří mezi pasivními domy k absolutním špičkám) a vhodné jsou i betonové konstrukce atd., musí však splňovat určitá kritéria a parametry. Ale samozřejmě existují i stavebnice přímo určené pro pasivní domy.

Stavební řešení PD

Projektant či architekt musí najít optimální energetické řešení. Patří sem obálka budovy, energetická náročnost budovy jako celku a nakonec i možnost použití alternativních systémů dodávky energie. Tvůrce projektu musí vzít v úvahu vnější podobu objektu, mnohem více však interiér budovy. A pokud jde o geometrii stavby, rozhodující je poměr mezi plochou povrchu pláště a objemem stavby (minimalizace povrchu ohraničuje vyhřívaný objem). Menší plocha stavby logicky snižuje tepelné ztráty. A samozřejmě i cenu díla.

Jednoduchá bilance

− princip fungování PD lze přirovnat k principu fungování termosky (v interiéru, stejně jako v termolahvi, lze dlouhodobě uchovávat teplotu bez nutnosti dodávky tepla)

− vzduchotěsnost zateplené obálky bez tepelných mostů se ověřuje blower-door testem, kdy požadovaná hodnota těsnosti činí méně než 0,6/h (vytvoří se podtlak i přetlak 50 Pa a během 1 hodiny se může vyměnit max. 60 % vnitřního objemu vzduchu právě skrze netěsnosti v obálce budovy)

− řízené větrání s rekuperací zajišťuje výměnu fi ltrovaného vzduchu, ohřátého teplem z použitého vzduchu

− využití solárních zisků (kromě orientace budovy vůči světovým stranám hraje roli i optimální velikost prosklených ploch apod.)

Pro a proti u pasivních domů

Dřevostavba Variant Profi (ATRIUM) dokazuje, že pasivní dům nemusí působit stroze a asketicky.V povědomí veřejnosti ztělesňuje pasivní dům pohodlné bydlení, zdravé životní prostředí, energetické úspory, šetrný vztah k přírodě, dlouhodobou životnost... Jakmile ovšem začnete podrobněji rozebírat související detaily – jaká je v objektu ideální vlhkost vzduchu, kudy se dovnitř dostává čerstvý vzduch, jak je to se vzduchotěsností – objeví se spousta pochybností: „Čím více sofi stikovaných technologií, tím vyšší pořizovací i provozní náklady, stejně jako riziko poruchovosti“ nebo: „Je to jako žít v bedně, protože v domě nelze otevírat okna“, další hned dodá: „V hermeticky uzavřeném domě se objeví plísně“, jiný argumentuje: „U nás je málo slunečných dnů, takže solární zisky jsou příliš nízké“ a poslední vytáhne z kapsy estetický argument: „Tzv. optimální řešení, tedy jednoduchá kostka, se mi prostě nelíbí“. A jak je to s cenou, která je údajně mnohem vyšší než u běžného domu? V pionýrských dobách, někdy kolem roku 2008, cena pasivního domu skutečně převyšovala standardní stavbu asi o 50 %. Dnes, kdy v Česku už stojí odhadem kolem stovky pasivních domů, vyjde zhruba jen o 10 až 15 % dráž, ovšem navýšení ceny (kvalitnější okna, izolace, zařízení atd.) kompenzuje kromě jiného snížení energetických nákladů. Dobu návratnosti ovlivňuje vývoj cen energií.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Energetická dieta

Tzv. měrná roční spotřeba tepla potřebného k vytápění pasivního domu musí být menší než 15 kWh/m2 podlahové plochy. To ale rozhodně není vše. V úvahu je třeba brát potřebu tzv. primární energie na přípravu teplé vody, zajištění osvětlení, provoz domácích spotřebičů apod. Vliv na potřebu primární energie mají nejen použité technologie, ale především volba zdroje energie (tj. účinnost přeměny energie zdroje na energii tepelnou) a pak taky chování uživatelů domu.

Hlasujte:

Měli byste zájem o typový projekt domu od společnosti G-SERVIS?

Slunce jako priorita

Sluneční energie představuje nejsnáze „obnovitelný“ zdroj. Na území ČR dopadne celkem 940 až asi 1 150 kWh/m2 ročně, v závislosti na oblačnosti a samozřejmě i na lokalitě. Sluneční záření se dá využít při výrobě tepla, elektrické energie i chladu. Přes neustálý pokrok při vývoji k tomu potřebných technologických zařízení je člověk pořád schopen využít pro svoji potřebu jen jeho nepatrnou část.

Bezpochyby nejvíce pasivních domů bylo postaveno jako montovaná dřevostavba.Sluneční energie se využívá jak aktivně prostřednictvím teplovodních a vzduchových kolektorů k přípravě teplé vody pro potřeby domácnosti či ohřev vody v bazénu, tak i pasivně – tedy především orientací stavby vůči světovým stranám, velikostí prosklených ploch atd. Systém vyžaduje účinnou regulaci nadměrných tepelných zisků, bez níž by se stavby zbytečně přehřívaly. Za tímto účelem si majitelé domů pořizují např. klimatizační jednotky atd.

A co zdroje tepla?

O pasivních domech existuje obecné povědomí jako o stavbách, v nichž se prakticky nemusí topit. V tuzemských klimatických podmínkách to pochopitelně platí jen v uvozovkách – tyto domy se sice obejdou bez klasické otopné soustavy, rozhodně se v nich ale uplatní doplňkový zdroj vytápění. Takže i v pasivních domech je třeba zvažovat, čím a jak topit. Jednou z možností je již zmíněné elektrické podlahové topení, lokální sálavé panely, topné žebříky apod. Za samozřejmé se obvykle považuje využití systému rekuperace, tedy zpětného získávání tepla z odvětrávaného vzduchu, který předává své teplo čerstvému vzduchu.

Rekuperace ale nemusí nutně znamenat jen předávání tepla z odvětrávaného do čerstvého vzduchu, pomocí tepelného čerpadla můžete totiž docílit předávání tepla ze znehodnoceného vzduchu přímo do topné a do teplé užitkové vody. V takovém případě je tu ještě jedno plus pro využití tepelného čerpadla v rámci rekuperace. Jestliže v běžných rekuperačních výměnících při nízkých venkovních teplotách někdy zkondenzovaná vlhkost odvětraného vzduchu zamrzá a je třeba zkracovat dobu větrání, tepelného čerpadla se tento problém netýká.

Ohřátou vodu lze využít nezávisle na větrání. Venkovní teplota nemá vliv ani na topný faktor čerpadla systému vzduch/voda, neboť teplo získává z konstantní vnitřní pokojové teploty. V každém případě je to otázka pro projektanta, který vše propočítá a buďto systém doporučí, nebo ne. Konečné rozhodnutí je pochopitelně na vás.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce