Zemní plyn dodávají domácnostem plynárenské společnosti spotřebními plynovody, k uskladnění propan-butanu (LPG) slouží nadzemní nebo podzemní tlakové nádrže.

Plyn se v rodinných domech i v bytech využívá především k vytápění, k ohřevu vody a k vaření. K tomu jsou samozřejmě nutná příslušná plynová zařízení, která se podle vyhlášky č. 21/1979 Sb. dělí do skupin A-G, přičemž většiny staveb se týkají skupiny F a G, tedy rozvod a spotřeba plynů spalováním (kotel, sporák, zařízení pro ohřev vody atd.). Podle druhu média se plynová zařízení dělí na zařízení na zemní plyn, na LPG (liquid petrol gas - tedy propan nebo butan a jejich směsi), na bioplyn a na svítiplyn (ten se už dnes nepoužívá).

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Cesta plynu do domu

Dodávce zařízení na přepravu či skladování plynu předchází zadání díla a proces pokračuje zpracováním projektu pro stavební povolení a prováděcího projektu až k praktické realizaci. Uvedení zařízení do provozu nakonec musí „požehnat" příslušné zkoušky a revize. Domovní rozvod plynu začíná plynoměrem, osazeným (s hlavním uzávěrem HUP a regulátorem tlaku) v normované skříni za vstupem přípojky na pozemek. Odsud plyn putuje přes uzavírací armatury ke spotřebičům.

Domovní plynovody

Polozapuštěné, nadzemní či podzemní zásobníky na zkapalněný plyn (Flaga) „zdobí“ nejednu zahradu rodinného domu. Předností je nezávislost na rozvodných sítích, ale také komfort, jednoduchá obsluha, bezpečnost, spolehlivost a bezproblémové zásobování i z větší vzdálenosti od příjezdové komunikace.Plynovody v budovách vedou od předávacího místa po spotřebiče a jsou určeny pro tlak do 10 kPa a spotřebiče do 50 kW (neplatí pro plynovody v zemi a LPG). Pro plynovody, na které se napojují spotřebiče nad 50 kW a které jsou označeny jako průmyslové, je nutná revizní kniha.

Podle použitého materiálu existují plynovody z oceli, z polyetylenu a z mědi, používají se však i vícevrstvá plastová potrubí. V budovách se ale mohou používat výhradně kovová potrubí, která se ukládají na konzoly nebo držáky podél zdí nebo pod omítku. Tato omítka nesmí být agresivní a nesmí pohlcovat vlhkost (sádra či malta na bázi hygroskopických materiálů). Vnější části plynovodů mohou být vedeny po fasádách, ve fasádách nebo v zemi. Upřednostňují se
celosvařované trubky, opatřené rozebíratelnými spoji jen u spotřebičů, plynoměrů a regulátorů.

Nátěry domovního plynovodu jsou třívrstvé o tloušťce 0,25 mm jakoukoli barvou, pouze v místech s možností záměny s jiným potrubím je nutné trubky označit žlutými proužky nebo žlutou lakovou barvou. Plynovody nesmí být vedeny v podlahách. Do kolektorů, šachet nebo kanálů je lze ukládat pouze v případě, že prostory jsou trvale větratelné a přístupné kontrole i údržbě. Navíc se na těchto úsecích plynovodů nesmí umisťovat rozebíratelné spoje, uzávěry a jiné armatury.

Součásti plynových zařízení

- plynovody sloužící k rozvodu plynu
- regulační zařízení pro změnu tlaku plynu
- spotřebiče pro spotřebu plynu spalováním (vytápění, vaření, ohřev vody, technologické spotřebiče)
- technologická zařízení pro zpracování plynu
- zařízení pro skladování a přepravu plynů
- Plynovými zařízeními staveb jsou především plynovody, regulační zařízení a spotřebiče

Typy vícevrstvých potrubí

Prvním typem jsou plastová potrubí s vrstvou hliníku, druhým typem celoplastová potrubí, která zabraňují prostupu zápachu skrz plášť trubky. Zápach totiž vždycky signalizuje únik plynu a při revizi by v souladu s bezpečnostními předpisy mohl být označen za velmi vážnou závadu. Vícevrstvé trubky se vždy instalují do podlahy nebo do stěn, případně musí být chráněny proti mechanickému poškození a proti vysokým teplotám jiným způsobem. Odkryté mohou být jen u plynoměru a spotřebiče. Aplikace je tudíž vhodná v novostavbách, při rekonstrukcích starších objektů je pracná a finančně nákladná. Jedním z používaných typů vícevrstvého potrubí je například ALPEX.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Kam s „měřákem"?

Platí, že každé odběrné místo musí mít samostatný plynoměr. Ten připojuje dodavatel plynu nebo jím pověřená organizace do výklenků (v bytech výjimečně i do bytového jádra), do přístavků, sloupků, skříní nebo klecí či do oddělené místnosti nebo i volně v bytě. Vždy to ale musí být místo dobře přístupné, větratelné, chráněné proti povětrnostním vlivům, prachu a poškození.

Plyn se v domech využívá především k vytápění, k ohřevu vody a k vaření. Jeho náhrada jiným alternativním zdrojem energie je a zůstává otázkou svobodné volby, hlavní roli však hrají finance.Plynoměr se rozhodně nesmí umisťovat ve světlících, šachtách nebo chráněných únikových cestách. Svislý číselník musí být umístěn ve výšce 1 až 1,8 m, horizontální číselník pak 0,5 až 1,5 m nad podlahou. Plynoměr může být zavěšen na připojovací potrubí pouze tehdy, pokud nedojde k namáhání jeho tělesa. Skříň musí umožňovat manipulaci a běžnou údržbu, plynoměr musí mít elektricky vodivé přemostění.

Plynové spotřebiče

Podle výkonu se dělí na spotřebiče do 50 kW a nad 50 kW (kotle, pece, zářiče), podle hospodaření s teplem se rozlišují spotřebiče kapalinové (kotle, ohříváky vody) a sálavé (zářiče, topidla). Podle konstrukce existují:

- spotřebiče otevřené, skupina A: se sáním spalovacího vzduchu z místnosti, v níž jsou instalovány, a s odvodem spalin do téhož prostoru - např. plynové sporáky a ledničky;
- spotřebiče otevřené, skupina B: se sáním spalovacího vzduchu z místnosti, v níž jsou instalovány, a s odvodem spalin komínem do venkovního prostoru - kotle a pece napojené na komín;

- spotřebiče uzavřené, skupina C: umístěné v místnosti, spotřebovávají vzduch přivedený zvenčí do jejich spalovací komory s odvodem spalin do venkovního prostoru.

Nejmenší požadovaný objem místnosti v m3

Spotřebiče skupina A

více obytných místností

jedna obytná místnost

a) sporák s plynovou nebo elektrickou troubou nebo vestavná jednotka 20 50
b) samostatná plynová trouba nebo plynový vařič s 2 hořáky 10 25
c) plyn. chladnička 6 6
d) průtok. ohřívač vody do příkonu 10 kW nebo zásobníkový ohřívač do příkonu 2 kW 20 20
e) průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kW umístěný spolu se spotřebičem a) 26 80
f) průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kW se spotřebičem b) nebo c) 20 30

Požadovaný nejmenší objem místnosti

Místnosti, do nichž se umisťují plynové spotřebiče, se dělí na větrané, větratelné a nevětrané. Ovšem zdaleka ne každý prostor vyhovuje a příslušné normy (zde ČSN EN 1775 a TPG 704 01 - rozlišuje spotřebiče v bytových a nebytových prostorách) stanoví základní podmínky, k nimž patří požadovaný nejmenší objem místnosti a požadovaná výměna vzduchu.

Odvod spalin na fasády a střechy

Přípravné práce související s instalací plynových rozvodů mohou vykonávat stavební dělníci, vlastní montáž rozvodů a zařízení s následnou revizí by však vždycky měla být „výsostnou“ záležitostí odborné firmy.Zde je nutné připomenout, že vyústění odtahu spalin do balkonu nebo lodžie není přípustné. Vyústění komínů nad střechu řeší ČSN 73 4201, odtah spalin a sání vzduchu nad střechy se pak prakticky realizuje podle technických pravidel TPG 941 01 (přetlakové komíny a kouřovody), kdy toto vyústění musí být min. 0,4 m, v oblastech s předpokladem vyšší sněhové nadílky alespoň 0,5 m nad rovinou střechy. Uvažujete-li o vyústění odkouření na fasádu, realizační firma musí učinit opatření proti možnosti vnikání spalin zpět do objektu.

V praxi to mimo jiné značí umístění tohoto odkouření minimálně 0,5 m od okenních a dveřních spár a větracích otvorů. Umístění plynových spotřebičů skupiny B (kotle a pece napojené na komín) je poněkud složitější. Objem místnosti má být nejméně 0,001 m3 na 1 kW výkonu. Odborné práce svěřte firmě s příslušnou autorizací a odborníkům.

text: Petr Saulich, foto: archiv