Dříve než vás naplno pohltí jarní práce na zahradě, najděte si chvilku na obnovu zašlých interiérových nátěrů. Záchrannou či omlazovací kúru si určitě zaslouží mnohé předměty běžné denní potřeby.

Než ovšem sáhnete po upatlané plechovce předloňské barvy, neuškodí zamyslet se nad jejím obsahem. A také nad tím, co v oblasti nátěrových hmot může znamenat označení EKO-materiál, EKOvýrobek.

LÉČIVÉ NÁTĚRY STĚN

Samostatnou kapitolu tvoří výmalba interiéru. A když už je řeč o hygieně a ochraně zdraví, vyzkoušejte třeba Léčivý nátěr 2, což je unikátní fotokatalytický nanonátěr, fungující jako čistička vzduchu od organických škodlivin (rakovinotvorné látky, viry, bakterie, alergeny, plísně a další zdraví ohrožující organické mikročástice). Podobným produktem je Aktivní stěna, jež dokáže během 24 hodin odstranit ze vzduchu běžné místnosti 1 kg organických škodlivin. Nátěr je vhodný nejen pro alergiky, představuje řešení pro všechny, kdo touží po lepším zdraví a životě v příjemném a zdravém prostředí. Ze vzduchu odstraňuje škodliviny, zápach i kouř. Díky aktivnímu povrchu nátěru dochází k samočištění a podkladové (malované) plochy tak zůstávají déle čisté.

Slogany a realita

Nápis „ekologický“ dnes najdete i na obalech barev vyrobených na vodní bázi. Proč ne? Voda je přece ryze přírodním produktem a při jejím odpaření nehrozí žádná újma na zdraví. Jenže co zbytek plechovky? Dozvíte se, že nátěrová hmota má sice velice nízký obsah VOC (volatile organic compound, tedy těkavých organických látek), je však třeba připomenout, že v mnoha případech je vyrobena chemickou syntézou ropných látek. Tím se ale výrobci moc nechlubí. Skutečně ekologickou alternativu pak představují nátěry (oleje, vosky) vyrobené z přírodních surovin.

Tím se výrobci naopak chlubí rádi a právem. Jenže jak se má laik, značně ovlivněný reklamou a tápající mezi regály, v nabídce nátěrových hmot vyznat? A jak lakýrník amatér pozná, že si domů odnáší skutečně zdraví neškodný výrobek? Sázkou na jistotu jsou nátěrové hmoty, jejichž plnivem jsou jednoduché přirozené přísady, jako nosná složka pak slouží rostlinné oleje (lněný, ricinový, ořechový, tungový) nebo vosky (včelí, karnaubový). Pokud jde o ředidlo, u přírodních barev by nikdy nemělo být na bázi aromatických uhlovodíků. Doporučuje se použití terpenů (limonen, terpentýn), případně isoalifátů (alifatické uhlovodíky). Zkušenosti potvrzují, že nejlépe lze dřevo ošetřit pomocí olejových lazur, chránit ho můžete také olejovou krycí barvou.

NEBOJTE SE POUŽÍT!

Pro opravy i povrchovou úpravu nábytku (ale i kovových předmětů včetně radiátorů), s nímž přicházejí do styku kojenci či batolata, se hodí například vodou ředitelná barva Balakryl Uni Mat V 2045, která splňuje evropskou normu pro povrchovou úpravu hraček a dětského nábytku EN 71, nebo bezbarvý lak Sportakryl Mat V 1601, jenž má atest pro použití v potravinářském průmyslu. Obdobné vlastnosti má dvousložkový epoxidový lak S 1300 Epolex (zde ovšem nikoli na hračky) nebo akrylátový lak V 1409 Ekohost, vhodný na schodiště atd.

Pokud vsadíte na ekovýrobek

Pravděpodobně za něj zaplatíte o nějakou tu korunu navíc (bio-kuře nebo bio-jogurty jsou také o krapet dražší). Hovoříme-li o interiérových nátěrech (jde především o dřevo), pak v případě palubkových obkladů, stropních podbití a podhledů nebo podlahových krytin či nelakovaného nábytku seženete stoprocentně přírodní produkty. Lněný, ricinový, ořechový nebo tungový olej, včelí nebo karnaubový vosk apod., v dalších souvislostech pak minerální pigmenty atd. Naopak na kov (zábradlí, zárubně) se už nátěrové hmoty na bázi vysychavých olejů a fermeží moc nepoužívají (snad jen pro hobby aktivity), neboť dlouho schnou, což ztěžuje návaznost dalších prací.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Se zákazem suříku (PbO, PbO2), který ve spojení s olejovým pojidlem představoval velmi odolný antikorozní pigment, tyto nátěry ztratily na atraktivitě. Všechny průmyslově vyráběné nátěrové hmoty se – zjednodušeně vzato - dělí na plně syntetické a vodou ředitelné. Přesto by všechny zmíněné produkty vždy měla provázet prohlášení o zdravotní nezávadnosti pro dané použití. Ovšem i tady pozor, jde o porovnání možných hodnot emisí oproti úředně stanoveným limitům. A tyto limity rozhodně netvrdí, že dané látky nemají vůbec žádný vliv na lidské zdraví. Přece jen, řeč je o toxických a karcinogenních látkách, o genetice…

text: Petr Saulich, foto: archiv firem