Rekonstrukce podlah v přízemí se pochopitelně lišila od rekonstrukce podlah v patře. V přízemí se podlaha sanovala v souvislosti s řešením vlhkosti – prakticky naráz. Nejprve bylo třeba starou podlahu rozbít a vykopat, a to až na hlínu. Potom pan Milan na podlahu navezl štěrk a srovnal podklad do roviny. Následovala vrstva podkladního betonu, vrstva hydroizolace pomocí asfaltové lepenky a nátěru, tepelná izolace polystyrenem a nakonec beton, stěrkové lepidlo a dlažba.

Předchozí část seriálu najdete zde.

Stropy a podlahy

Pan Milan ukazuje vzorně zrenovované okno a dřevěný trámový strop s prkenným záklopem, k jehož podobě se inspiroval při návštěvě ložnice císaře Karla IV. na hradě Karlštejn.Stav stropů v domě nebyl úplně zoufalý, ale dvě stě let je dlouhá doba i pro stropní trám. Náklady na nové stropy by byly neúměrně vysoké, a tak pan Milan zachovalejší trámy očistil, napustil bezbarvým lignofixem a vrátil na místo.

Nejvíc poničené u stropních trámů bývají hlavy osazené v kapsách ve zdech, ale v tomto případě bylo kupodivu všechno v pořádku.

„Trámy bývají zničené v ložích, ale zde byly pouze trochu ohlodané od dřevokazného hmyzu. Když si představím, že tento dům zde stojí 200 let a trám je porušený z jedné třetiny, mám jistotu, že než se brouk prokouše až do středu trámu, já zde už nebudu,“ hýří stavebník černým humorem.

Trámy jsou ale perfektně ošetřeny a vybroušeny, takže jeho kvalitní práce ho usvědčuje z nadsázky. Nahoře v patře navíc pro jistotu vytvořil samonosný strop, opět prostřednictvím osvědčených starých řemeslných postupů.

Střecha a krovy

Původní střecha v domě je v relativně slušném stavu, do domu neteče, nicméně by rekonstrukci potřebovala. Podle majitele krytina funguje tak na 70 % a potřebovala by přeložit. Vzhledem k tomu, že u tak velkého domu by šlo o příliš velkou sumu peněz za práci i za materiál, oprava se zatím odkládá.

Majitel by si na střeše dokázal představit bobrovky, ale je si vědom jednoho úskalí: bobrovky se dají položit dvěma způsoby, šupinovým způsobem a korunkovým způsobem. První postup vyžaduje větší množství latí, druhý zase více bobrovek. To znamená větší spotřebu materiálu, víc práce, ale také značné zatížení nosného systému střechy.

Při pokládce klasických tašek jedna taška pokryje mnohem větší plochu, což znamená mnohem menší finanční nároky na práci i na materiál. Krovy jsou v relativně dobré kondici, jen je znát, že v tehdejší době použili každý kus dřeva, který byl po ruce.

Problém je však jinde: dnešní požadavky na skladbu střešního systému se diametrálně liší od praxe v minulosti. Dnes si střechu bez kontralatí a difuzních fólií a především bez důkladné tepelné izolace snad už ani nedokážeme představit.

Další část seriálu najdete v této rubrice příští středu.

Text: Adam Krejčík, Foto: Jiří Hurt

logo MessengerPoslat Messengerem