Pasivní dům lze při důkladném izolování a utěsnění „uplácat“ z hlíny, postavit z cihel či betonových dílců, nebo smontovat ze sendvičových panelů. Existují však i materiály – ucelené stavební systémy a technologie – přímo vyvinuté k pasivnímu stavění. 

Rozhodujícím kritériem pro zařazení domu do kategorie energeticky pasivní je měrná potřeba energie, standardně se uvádí počet kilowatthodin na metr čtvereční a rok. U pasivních domů se užívá jednotná maximální hodnota 15 kWh/m2 za rok, i když se ví, že tato hodnota by se u stejného domu lišila v oblastech s odlišnými teplotními podmínkami. Přesto se v návrzích počítá s uvedenou konstantní hodnotou (na severu se prostě důkladněji izoluje proti chladu, na jihu pak izolace stejných parametrů chrání před přehříváním). Optimálním výběrem materiálů a volbou konstrukce lze významně (a na dlouhou dobu) ovlivnit nejen energetickou bilanci, ale také kvalitu vnitřního prostředí.

Cihelné zdivo Porotherm využívá vlastností tradičních materiálů – hlíny a kamene. Keramické cihly plněné minerální vatou patří k nezpochybnitelným samozřejmostem pasivního stavění (WIENERBERGER).

Materiály pro pasivní domy

Prakticky se neliší od tradičních forem výstavby, takže v konstrukcích mohou být masivní prvky, stejně jako lehké sendvičové stěnové i stropní prvky a jejich vzájemná kombinace. Od nosných prvků se totiž neočekává splnění energetických požadavků, ale bezpečné přenesení účinků působícího zatížení. K lehkým konstrukcím pak náleží všechny systémy používající dřevo. Tedy rámové a moderní roubené konstrukce, panelové a deskové systémy.

Obvyklé věci v nezvyklém spojení

Existují stavební prvky, které se o požadované energetické parametry umí postarat i bez dodatečného zateplení. Takovými komponenty jsou pálené cihly s vnitřní integrovanou izolací (např. vnější stěny z cihel Porotherm 42,5 T Profi, které dosahují součinitele prostupu tepla U 0,17 W/m2K, nebo Heluz Family 50 2in1 s U = 0,11 W/m2K). Stejných parametrů byste dosáhli pomocí izolace polystyrenem o tloušťce 35 cm nebo postavením zdi z plných cihel o tloušťce 7 m!). Další možností jsou tvárnice Liapor, kvádry KMB Sendwix nebo Thermoblock, lehké pórobetonové tvárnice Ytong Theta s U = 0,18 W/m2K a další. Opomenout určitě nelze ani dutinové tvarovky z expandovaného polystyrenu vylévané betonem (Durisol – ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací), zmínit je třeba technologii dřevoštěpových či štěpkocementových tvarovek a desek s vloženou izolací (systém Velox s U = 0,14 W/m2K) atd. Méně účinným způsobem zlepšení tepelněizolačních parametrů zdiva je vnitřní nebo vnější aplikace termoizolační omítky v tloušťce 20 až 40 mm (U = 0,33 W/m2K).

Trojkombinace štěpkocementových desek, izolace (pěnový polystyren) a betonu, to je systém tzv. ztraceného bednění s prvky pro kompletní stavbu. U nás jej asi nejvýrazněji reprezentuje Velox (HOFFMANN).

Přírodní suroviny

Mylná je představa, že pasivní dům lze postavit jedině jako zděný objekt, nebo naopak pouze jako dřevostavbu. Při návrhu pasivního domu neexistují žádná architektonická, konstrukční nebo materiálová omezení. A praxe dokazuje, že nejvíce pasivních domů vzniklo z individuálních projektů, které respektují místní podmínky. Pro pasivní domy jsou nejvhodnější konstrukce, které jsou schopny zabezpečit dostatečnou izolační schopnost při co nejmenší tloušťce stěn. Kupříkladu obvodové stěny bungalovů MS Haus s celkovou tloušťkou 270 mm dosahují součinitele prostupu tepla U = 0,20 W/m2K, sendvičové, difuzně otevřené konstrukce obálky DifuTech u dřevostaveb Atrium pak nabízejí trojí tloušťku stěny (IZO Plus – tloušťka 30 cm s U = 0,16 W/m2K, IZO Comfort – 34 cm s U = 0,17 W/m2K a IZO Pasiv – 44 cm s U = 0,10 W/m2K) atd.

Jedna věc je ale energetická náročnost provozu pasivního domu, jiná věc energetická náročnost výroby a dopravy materiálů. I když se snažíme „vyvíjet“ a prosazovat energeticky pasivní domy, neměli bychom přehlížet, že k jejich stavbě stále používáme materiály, na jejichž výrobu je potřeba značné množství energie.

Co nabízí sama příroda

Kupříkladu len, obnovitelná užitková rostlina, se dá využít jako sypaná směs, z níž lze vyrobit tepelnou izolaci ve formě plsti i lisovaných desek (lámavost a hořlavost lněných vláken se eliminuje pomocí speciálních příměsí). Zajímavou variantu představuje konopí (u nás třeba Canabest, Juta), které se hodí k izolaci stěn, střech i podlah. Surovina nepodléhá hnilobě, je imunní vůči škůdcům a výrobky z konopí umožňují optimální prostup vlhkosti a vytvářejí žádoucí zdravé klima v interiéru. Nabízí se i rákos – jako podklad po omítky, ale i v podobě desek či rohoží a dokonce i jako střešní krytina. Vynikající izolační vlastnosti má i ovčí vlna. Izolace se vyrábí technologií kolmého kladení mykaného rouna a lze ji použít i k vnitřnímu zateplení objektů. A konečně je tu sláma (40 cm slámy nahradí 20 cm polystyrenu), z níž se dá dokonce postavit kompletní stavba.

Bydlení „ve stohu“

Odmyslíte-li si všechny ostatní náležitosti pasivního domu a zůstanete jen u volby stavebního materiálu, pak není od věci připomenout několik věcných argumentů ve prospěch přírodní izolace. Kupříkladu, že půl metru silná stěna ze slaměných balíků je schopna izolovat zhruba stejně jako 30 cm pěnového polystyrenu (podle Sdružení EPS ČR přitom průměrná tloušťka v současnosti u nás používaného fasádního pěnového polystyrenu činí zhruba 12,4 cm). Vysoké tepelněakumulační vlastnosti slámy poskytují vnitřnímu prostředí domu dobrou tepelnou stabilitu v zimním i v letním období, slaměná vlákna udržují příznivý vlhkostní režim vnitřního vzduchu. 

Požární odolnost testovali v USA a v Rakousku a v obou případech dosáhla oboustranně omítnutá slaměná stěna hodnoty F90 (tzn. že hodinu a půl trvá, než stěna prohoří do stavu, kdy už neunese normové zatížení). Běžný požadavek na nosné konstrukce rodinného domu je F60. 

Alfa a omega pasivity

Podstatné je, aby stavba jako celek (obvodový plášť včetně střechy, oken atd.) dosáhla požadovaných tepelnětechnických parametrů pro pasivní stavby. Do nich se zahrnují tepelněizolační schopnosti, vzduchotěsnost konstrukce, způsob vytápění a větrání (rekuperace tepla) a využití pasivních solárních zisků. Co nejúčinnější tepelná izolace stavby je ovšem, spolu s vhodným tvarem a dispozicí stavby, základním předpokladem k dosažení pasivního standardu za přijatelnou cenu.

Parametry pasivních staveb dosahuje i stavební systém Ytong, z něhož lze postavit dům doslova od sklepa až po střechu. Přesněji – jak vidno na snímcích – včetně střechy. Pórobeton je 100% přírodním materiálem (XELLA).

Domy příštího tisíciletí

Ačkoli dnes pasivní domy považujeme za vrchol moderního stavebnictví v oblasti rodinných domů, rozhodně to není „konečná“. Dřív či později přijdou na řadu tzv. ekodomy, tedy stavby s nulovou nebo téměř nulovou spotřebou energie na vytápění. V maximální míře budou využívat obnovitelné zdroje energie, především sluneční záření. Úspor budou samozřejmě dosahovat i díky zateplení a systému vytápění, co je však důležité, na stavbu se budou používat výhradně přírodní materiály a také recyklované suroviny a odpady. Ekodomy budou šetrně hospodařit s vodou, používat kompostovací záchody nebo dešťovou vodu či tzv. šedou vodu na splachování a zalévání, čistit vodu v domácích nebo kořenových čistírnách odpadních vod. 

Takové budovy jsou výzvou i z hlediska architektonického pojetí, což dokazují dnešní studie i reálné stavby, jejichž podstatná část se skrývá pod zemí. Výhodou je možnost stavby na nesrovnatelně levnějších pozemcích či ve svahu. Současný trend pasivních domů pak už bude jen kapitolou z historie.

text: Petr Saulich, foto: Archiv firem a redakce

KONTAKTY: www.heluz.czwww.hoffmann.czwww.wienerberger.czwww.xella.cz