Každý dům je jiný a jeho dispoziční řešení je vždy třeba vidět v souvislosti s konkrétními potřebami obyvatel. Tak například sklepní prostory. Jejich zřízení či naopak vypuštění z projektu je zcela na úvaze budoucích majitelů...

Obecně lze říci, že stavení bez sklepa bylo před třiceti čtyřiceti lety považováno za nedodělek. V plánovaných a většinou svépomocně budovaných podzemních katakombách se totiž odehrával život stejně jako v ostatních podlažích. Především zde sídlilo srdce domu - kotelna se skladem paliva. A pak taky nezbytná kutilská dílna, zásobárna zahradních a hospodářských výdobytků, fundus sezónního šatstva a obuvi, muzeum sportovních potřeb a sklad zbytečností. Taky se zde pralo, sušilo i mandlovalo, v teple tu bydlel plechový miláček. Doba se ale změnila.

Na jinak stejné úrovni

Moderní novostavby, nebo alespoň drtivá většina z nich, se sklepními prostory nepočítají. V katalozích „typovek" pak u nich stojí douška „nepodsklepená stavba na základových pasech a základové desce". Změnily se provozní technologie i celkový způsob života a pojetí moderního bydlení, počítá se s jiným konstrukčním, materiálovým i dispozičním řešením rodinných domů, maximálně se využívá plocha stavební parcely a pak - člověk přece není veverka, aby stále běhal po schodech nahoru a dolů. Individuální projekty se dnes realizují v jednom, maximálně ve dvou nadzemních podlažích - s multifunkčními interiéry a maximální snahou o propojení s exteriérem.

Kbelíky se štětkou

Poměrně osvědčeným způsobem boje s vlhkostí je použití zednického kladiva, lžíce a štětce. Vlhkou omítku je třeba nejprve okopat až na cihlu nebo betonový podklad v úrovni základové spáry. Následuje vysušení a nahození stěny sanační omítkou přesně podle návodu výrobce. A pak je samozřejmě nutné zajistit ve sklepních prostorách dostatečný přísun proudícího vzduchu. Opět připomínáme tzv. anglické dvorky, což jsou v podstatě sklolaminátové, polypropylénové či prefabrikátové šachty s integrovaným sklepním oknem. Řešením může být, zvlášť ve starších domech, větrání pomocí nevyužívaného komína.

 

Se zázemím (bohužel) k práci ale (naštěstí) i k relaxaci a odpočinku. Staví se rychle, ekonomicky, ergonomicky i ekologicky. Domy v převážné míře zásobuje a „pohání" plyn, elektřina nebo dnes už samozřejmé alternativní zdroje bez nutnosti skladování a složité, pracné i špinavé manipulace s palivem. Regály se zavařeninami a bedny uskladněných brambor vytlačila realita celoročního nákupu čerstvého ovoce i zeleniny, automatické pračky, sušičky a myčky nádobí spokojeně vrní v technických místnostech za příčkou tloušťky žiletky nebo rovnou v kuchyni či koupelně. Mnohé moderní materiály dokonce není nutné ani mandlovat či žehlit.

Ukázka možného způsobu hydroizolace sklepních prostor (spodních staveb, tedy i základových konstrukcí) s uvedením speciálních přípravků, emulzí, stěrek a penetrací (Botazit).Nezbytnou součástí domů se tak namísto sušáren a prádelen stávají spíše zimní zahrady, bazény a soukromá fitness. Se saunou, vířivkou, tělocvičnou, whirpool. Šatníky se ze zatuchlých sklepů stěhují do odvětraných vestavených skříní pod schodišti a v podstřeší. Auta parkují v integrovaných, přilehlých nebo samostatně stojících garážích, v nichž bezhlučně blikají kontrolky dálkově řízených čerpadel, kotlů, nádrží a centrálních vysavačů. No řekněte - k čemu tedy zbytečně kutat?

Můj dům, můj sklep

Vidíte, přesto se i dnes najde spousta stavebníků, kteří si život bez sklepa nedovedou představit. Možná jim však nic jiného nezbývá. Důvodem může být třeba miniaturní pozemek. Už proto by nezbytná velikost pozemku (stavební parcely) vždy měla vycházet z vlastního záměru a první studie budoucího rodinného domu. Určujícím parametrem ovšem není jen plošná výměra, ale také tvar parcely, sklon a svažitost terénu, struktura podloží... Příklad - dům atriového typu nebo přízemní bungalov vyžaduje rozhodně větší a spíše čtvercový pozemek oproti patrovému domku s obytným podkrovím.

Mnohem skromnější plochu si žádá třípodlažní (včetně obytného podkroví) domek uprostřed stávající venkovské zástavby. Při umisťování stavby je ovšem nutné vždy dodržet tzv. odstupované vzdálenosti, kde platí stanovené limity: minimálně 3 m od sousední parcely, 7 m od sousedního domu atd. Za naprosto ideál­ní pak lze považovat situaci, kdy si vyberete, nebo ještě lépe sami navrhnete dům, a teprve posléze kolem něj rozmístíte venkovní terasu, bazén, zahradu se skleníkem či zahradním posezením, pergolou a altánem. S touto představou pak pátráte po odpovídajícím pozemku ve vysněné lokalitě a prostředí. Jenže ono se to lehce řekne, ale mnohem hůře a nesrovnatelně dráž realizuje.

S nadměrnou vlhkostí si umí poradit třeba mobilní vysoušeče AXE s vestavěným protiprachovým filtrem, nádržkou na zachycenou vodu a s možností napojení na hydrostat.Přetlak poptávky po individuální výstavbě a hlavně vysoké ceny stavebních pozemků totiž na jedné straně „nutí" prodejce mrskat domky jako Baťa cvičky, na straně druhé pak kupce zahání do tenat značných ústupků a kompromisů. Není proto ničím neobvyklým, když kolem hradu na mini (dokonce pidi) parcele sotva projede travní sekačka.

Když už, tak už

Volba, zda dům podsklepit, či nikoliv, je samozřejmě ryze individuální záležitostí. Stojí za zmínku, že tento krok stavbu výrazně prodlužuje i prodražuje (zhruba o 10 až 20 %, finančně asi o 10 000 Kč/m² podle konstrukce). Pracně a draze získané prostory by tedy měly najít praktické využití. Lhostejno zda k relaxaci, ke sportu, k aktivnímu odpočinku nebo k podnikání.

Opomenout nemůžeme ani rozmar v podobě domácího vinného sklípku k občasným sedánkům, což je také druh zábavy, který dnes v novostavbách docela frčí. V suterénu si raději pořiďte saunu se sprchou a odpočívárnou, dislokujte sem posilovnu a zejména mužskou částí populace vysněnou trucovnu, kde se vám nikdo nebude přehrabovat v rozlepených modelech lodí nebo v soukromých sbírkách pivních plechovek. Takováto místnost pak zaslouží účinné světlo i teplo. Třeba z krbu, který má přinejmenším dvojí efekt, vytápí a částečně i vysušuje podzemí a zároveň může sloužit jako doplňkový zdroj tepla pro nadstropní obytnou část domu.

Při praktické realizaci dozajista narazíte na řadu konstrukčních a technických problémů a oříšků, které je rovněž třeba důkladně a do detailu zvážit a rozlousknout. Patří k nim značně omezený přístup přirozeného denního světla, způsob pravidelné výměny vzduchu - odvětrání, rozměry, sklon a tvar schodiště, důkladná hydroizolace a odpovídající zateplení a mnoho dalších problémů.

Pronikání vody do konstrukcí

■ voda srážková: dostává se k rubu stěn, zatěžuje je a vniká do nich, působí i průsakem a odstřikem v přímém okolí budovy
■ vlhkost zemní: nashromážděná v zemině obklopující základy, v podzákladí a pod nejnižšími podlahami - do zdiva vniká kapilárními účinky hydroskopického materiálu
■ voda provozní: způsobuje poruchy zdravotních instalací stavby, vzniká vlastním provozem (kuchyně, koupelny, WC, bazén)
■ voda kondenzační: projevuje se na povrchu stěn ve všech úrovních a závisí na tepelnětechnických vlastnostech zdiva a na teplotě a vlhkosti vnitřního mikroklimatu

Kritéria suterénních konstrukcí

Do popředí vystupuje požadavek potřebné nosnosti. Zdi v suterénech totiž přenášejí zatížení z horních částí budovy do základových konstrukcí a ty pak do zeminy pod stavbou. Podzemní konstrukce musí být odolné také vůči bočnímu tlaku zeminy, vlhkosti, vodě, vibracím i zdánlivě zanedbatelným otřesům z okolí. Vhodnou technologii stanoví projektant a potvrdí statické výpočty.

Existují však některá obecně platná pravidla:

■ tepelněizolační schopnosti: u betonu téměř zanedbatelné, u pórobetonu a cihelných produktů dobré, zároveň není třeba zhotovovat bednění (šalunk) jako u litého betonu
■ podzemí má podlahu, stěny i strop, vyžadující kromě nezbytné vodorovné a svislé hydroizolace i tepelnou izolaci
■ suterén těžko vystačí jen s umělým osvětlením, je třeba počítat s přirozeným denním světlem (tubusové světlovody - např. lightway, anglické dvorky, přivádějící světlo i pod úroveň terénu nebo, je-li to možné, přímo sklepní okna atd.)
■ účinné a intenzívní odvětrání: zřizují se buďto izolované nebo neizolované betonové šachty, které mohou být odděleny od budovy dělicí posuvnou dilatační spárou. Šachty se zakládají na rostlé zemině většinou až po dokončení stavby, aby získala čas „sednout si". Ze světlíků je rovněž třeba zajistit odvod vody rovnou do kanalizace nebo trativodem.

Založení podsklepené stavby

Takhle vysoké a prostorné (uhelné) sklepy dnes najdete jen ve starých bytových domech. Většinou slouží jako vinárny, kluby a restaurace.Naznačili jsme, že stěny spodní stavby musí splňovat požadavky na stabilitu, odolnost vůči zemním tlakům a účinnou ochranu před vlhkostí. Stabilitu podzemních stěn zajišťuje hmotnost celé konstrukce (stěny + stropy), tloušťka suterénních zdí tedy bývá zpravidla 450 mm. Existuje však varianta „pouze" částečného podsklepení domu, kdy se základy různých výškových úrovní spojují v jeden tuhý celek. Největším problémem je zde totiž nestejnoměrné zatížení, neboť podsklepená část budovy zatěžuje půdu více, než část nepodsklepená. Při tuhém spojení základů dochází k rovnoměrnějšímu sedání. Tyto starosti nicméně padají na hlavu statika, projektanta a dodavatele.

Rodinný dům se z hlediska stavební mechaniky považuje za dílo jednoduché, nepřetěžované nahodilým zatížením, s jasně stanovenou a rozdělenou hmotností, která se po dobu životnosti stavby nemění. Základy přenášejí zatížení stavbou do zeminy při zachování geometrie v požadované podobě. Každé, tedy jak nepodsklepené a o to více podsklepené stavbě musí předcházet důkladná znalost základových poměrů. To je záležitost geotechnického průzkumu, který mimo jiné sleduje a vyhodnocuje stav hladiny a vlastnosti podzemní vody a jeho součástí je zpravidla i radonový průzkum. Nepřítelem číslo jedna je zde voda v její nejrůznější podobě. Dojde-li kdykoli k poruše na plochách zdiva suterénu, v naprosté většině případů je způsobí právě voda.

Pokud do sklepních prostor voda neprosakuje přímo, na chladných zdech suterénu působí hlavně kondenzovaná vlhkost. Tu dělíme na zimní (projevuje se v nedostatečně izolovaných místech) a letní (projevuje se na zdivu s velkou tepelnou kapacitou v době, kdy je zdivo naakumulováno chladem a v exteriérech je relativní teplo), vznikající v důsledku větrání a styku ohřátého vzduchu s chladnějšími plochami. Ve všech staveních je relativní vlhkost sklepních prostor o mnoho vyšší než místností v patře.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Požadavek na suchý sklep

Sklep lze zbavit nežádoucí nadměrné vlhkosti například drenážemi, odvádějícími vodu z okolí stavby, dále vodorovnými izolacemi zdiva i podlahy sklepa, výstavbou dělicích příček s odvětráním, infuzními impregnacemi stěn, průběžným odčerpáváním vody z jímky vykopané v nejnižším místě podlahy, intenzivním větráním sklepních prostorů a dále také pomocí speciálních odvlhčovačů. V extrémních situacích, v období jarního tání, přívalových dešťů nebo povodní, se pak využívají složitější metody, k nimž se mimo jiné řadí mikrovlnný ohřev zdí, instalace intenzívních zdrojů tepla - horkovzdušných zářičů a agregátů nebo elektroosmóza.

Kromě izolace proti vlhkosti je třeba v podzemí vytvořit i bariéru proti úniku tepla a vybavit je akustickou izolací (Weber-terranova).Drenáže představují výkopy (zpravidla na šířku lopaty ve vzdálenosti min. 80 cm od základových konstrukcí) v podmáčeném terénu, odkud se pak voda svádí do sběrných jímek s následným odčerpáváním. Výkopy mohou také směřovat rovnou do otevřených kanálů. Drenáže se vyplňují velkými kameny, na něž se ukládá vrstva menších kamenů a geotextilie, zasypaná asi 5 až 10 cm hlíny. Dnes se však mnohem častěji používají speciální perforované drenážní roury, zasypané štěrkem a zeminou. Méně pracné jsou fyzikálně chemické metody s aplikací impregnace. Zdivo se skrz vyvrtané otvory (průměr asi 30 mm) nasytí chemickým roztokem, který vyplní póry a tím vytvoří hydroizolační clonu.

Používají se všelijaké roztoky siloxanů, syntetických nebo silikonových pryskyřic, ředěné roztoky asfaltu, cementové směsi a další látky. K moderním metodám patří mikrovlnný ohřev stěn (odpařují se mikroskopické částečky vody a zároveň se ničí zárodky plísní a jiných škůdců) a aktivní elektroosmóza, což je způsob využití stejnosměrného proudu, který „zažene" vodu ze zdí zpět do země.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce