Na střeše by se měla snoubit odolnost s dlouhou životností krytiny, dokonalá funkčnost kompletního střešního systému s nadčasovým vzhledem a také individuální ztvárnění v kontextu s architekturou domu a rázem prostředí. Jinými slovy – koruna stavení by měla kromě služby i patřičně zdobit. 

Většina majitelů domů stále upřednostňuje skládanou krytinu z pálené hlíny. Tašky se vyrábějí v mnoha barevných odstínech a v různém designu, výhodou je i široká škála doplňků. K nejžádanějším barvám patří už tradičně červená (přesněji řečeno památkově červená) na taškách v „základním“ režném provedení. Zejména na střechách novostaveb si však místo našly i glazované tašky nebo engoby, neboť oba typy povrchových úprav jsou podstatně hladší než povrch běžných režných tašek, takže se tolik nešpiní.

Největší konkurenci pro pálené tašky představují tašky betonové, a to rovněž díky široké škále barev i použití. Lze je použít pro střechy už se sklonem 7 stupňů a více, jsou hloubkově chráněny a povrchově upraveny před extrémními vlivy okolního prostředí. Zástupců známých značek střešních krytin jsme se tedy zeptali: jak „barevné“ je Česko shora a proč je tomu právě tak, o co je největší zájem a proč a kdo v tomto smyslu rozhoduje?

Velkoformátová posuvná taška Tondach Samba11 – zde engoba černá – se může klást v poměrně nízkých sklonech už od 22°, s pojistnou hydroizolací pak od 12° (TONDACH)

Ing. Vít Jirkovský, Tondach Česká republika:

„Česká republika byla z ptačí perspektivy až do roku 2000 téměř 100% ve třech barvách – zelená (lesy, louky), modrá (vodní plochy) a červená (střechy tvořené pálenými taškami nebo jejich imitacemi z betonu). Výjimkou byly jen horské oblasti, kde převládá černá/hnědá, což je dáno použitím břidlic, dřevěných šindelů a dnes i eternitů či plechů. Barevnost se výrazně mění vlivem trendů západní Evropy a zavedením technologií glazování, engobování. Patrný je příklon k tmavým tónům, dokonce ke kdysi nemyslitelné šedé. Ve výstavbě bez regulace stavebním úřadem určuje barevnost střechy projektant/architekt většinou s ohledem na barevnost fasády a oken.

V ČR není tak patrný vliv tradice jako třeba v sousedním Rakousku či Bavorsku, což je znát v barevné a tvarové roztříštěnosti zejména v satelitní výstavbě. Tradiční barva střech (a nejen střech) je vnímána ve městech jako cosi zastaralého, přežitého, naopak například na jižní Moravě, v menších městech a na vesnicích se tradice až unikátně dodržují. A tam, kde výstavba nebo rekonstrukce podléhají dozoru památkářů (Unesco, historická jádra měst apod.), je logicky rozšířena zejména pálená taška v přírodní červené barvě, případně tzv. patinované engoby, což dává páleným taškám vzhled původní, staré krytiny.

Tradiční červenou pálenou tašku také vyžadují majitelé rekreačních objektů. Uvedení statků a chalup do původního stavu evokuje klid, jistotu, kontinuitu a styl. Obecně však střechy ‚tmavnou‘ (někde je až 90 % střech černých), což odporuje fyzikálním zákonům. Odraz slunečního záření v závislosti na barvě je přece ale každému jasný… rozdíl v teplotě na střeše může být v závislosti na barvě i více než 10 °C. Nejprodávanější a nejoblíbenější jsou posuvné tašky Stodo 12, Brněnka 14, Samba 11, ale i Figaro 11 či Hranice 11. Stálicí je bobrovka.“

Ing. Petra Sinkulová, vedoucí marketingového oddělení Bramac střešní systémy, spol. s r. o.:

„Co se týče barevnosti, dochází k jistému odklonu od červených barev k tmavým odstínům. K nejprodávanějším betonovým taškám tedy patří ebenově černá a u keramických antracitová a černá. Ale podrobnější průzkum, jak je tomu ve městech a na vesnicích, jsme nedělali. Pokud jde o trendy, mezi zákazníky vedou čisté linie, tmavší odstíny a exkluzivní povrchy s vysokým leskem. Na trhu se ujaly třeba střešní tašky Star v moderních, metalických odstínech, skvěle ladící s konstrukčními prvky ze skla nebo ze dřeva.

Paletu barev doplňují i zemité odstíny jako terracotta či kaštanová, které dokonale harmonizují s fasádami v přírodních tónech. Poněkud konzervativnější jsou klienti při výběru profilů. Nejoblíbenějším zůstává model Classic se symetrickým zvlněním, vycházející z architektonické tradice středoevropského regionu.“

Rodinný dům v Hříšicích, pokrytý moderní tmavou (v daném případě konkrétně ebenově černou) betonovou taškou Bramac Tegalit (BRAMAC)

Ing. Martin Jurkovič, KM Beta:

„Obecně výběr krytiny samozřejmě ovlivňuje urbanistický ráz krajiny či nové výstavby. Jedná se o různé stavební záměry atd., kdy je často v podstatě přesně definována i výška či barva plotu. Stále platí, že v minulosti byla k mání samozřejmě pouze ‚cihlová‘ barva, takže v lidech je nějakým způsobem zakořeněno, že taška zkrátka má být červená. Pochopitelně ale vždy záleží na motivaci, vkusu zákazníka atd.“

Rodinný dům ze stavebního systému Sendwix se střešní krytinou KM Beta. Oba produkty se vzájemně dobře doplňují, oba totiž pocházejí z linek stejného výrobce (Foto: Markéta Černá)

Magdalena Tvrdoňová, MBA, Röben CZ:

„Jako výrobci bohužel nevidíme, na jaké místo střešní krytina dorazí, protože dodávku na konkrétní objekt realizuje prodejce. Z praxe ale mohu říci, že o barevnosti rozhoduje nebo ji ovlivňuje – v pořadí podle důležitosti – regulace území města/obce, v případě volnosti volby pak architekt/projektant podle pokynů investora (většinou rozhoduje partnerka). Vzhled významně ovlivňuje cena a samozřejmě životnost. Třetím aspektem je projektant/architekt, kde většinou záleží na individualitě a citlivosti přístupu k projektu.

Moderní objekt = všechny odstíny šedé/černé + rovné tašky, v městské zástavbě šedá a černá. U tradičních forem rodinných domů na vesnici se většinou snaží doporučit tradiční červené, režné provedení. Investor pak zpravidla volí povrchovou úpravu alespoň v engobě. Individuální řešení, například rekonstrukce ve městě nebo obydlí na vesnici, roubenka blízko lesa apod., to bývají melírované tašky (Röben, podzimní list, rustikální). Přestože je současným trendem šedá a černá, stále převládá tradiční režný/načervenalý odstín, charakteristický pro cihlářskou výrobu.“

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce