Vegetační střechy mají zelenou. Vracejí se do měst a začínají kralovat i venkovským stavením. Dokládá to i soutěž Zelená střecha roku, kterou pořádá odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně. Má dokonce samostatnou kategorii pro vegetační střechu na rodinném domě. 

Pohled je to krásný, ale realizace takovéto střechy, potažmo střešní zahrady, není vůbec jednoduchá. Aby skutečně splňovala všechny nároky, měli by ji navrhovat a realizovat skuteční odborníci – a to dokonce z více oblastí. Správně zvolená vegetace pro danou stavbu v konkrétním prostředí je totiž základem úspěchu a vegetační souvrství pak může zdárně přispívat i k tepelné stabilitě budovy a chránit nosné konstrukce.

Skladby vegetačních střech se dělí v základní řadě na extenzivní a intenzivní, přičemž jednodušší extenzivní je střecha pohledová a složitější intenzivní zelená střecha bývá zpravidla střešní zahradou, která je funkčně využívána, musíme se tedy o ni více starat a uměle ji zavlažovat.

V soutěži Zelená střecha 2017 nás nejvíce zaujala realizace, která získala 2. místo. Extenzivní luční zelená střecha na  rodinném domě v Hostěnicích a jeho garáži navenek výborně ladí s dřevěnými a kamennými obklady a vytváří přirozený přechod mezi lidským obydlím a loukou Moravského krasu. Vegetace je složena ze suchomilných rozchodníků a směsi lučního osiva tak, aby se rostliny doplňovaly v době a barvě květu. Autor návrhu Ing. arch. Roman Pelar, Triginis

Výběr vhodného řešení 

Než se pustíte do výběru vegetačního střešního systému a konkrétních rostlin, je nutné zvážit společně se statikem, co je u dané střechy možné a co nikoli. Nejdůležitějšími faktory budou sklon střechy, únosnost konstrukce a zabezpečení následné údržby. Za ideální sklon pro vegetační střechy označují projektanti rozmezí 2 až 5 % (plochá střecha dle ČSN 73 1901) a doporučují jejich navrhování spíše do novostaveb, kde se již předem počítá se zvýšeným zatížením, které do konstrukce přináší poměrně těžká vegetační vrstva. V případě rekonstrukcí je situace o mnoho složitější. Statik velmi často nedovolí ozelenit střechu vůbec, nebo navrhne speciálně připravené vegetační panely.

Takovéto bezúdržbové střechy se pak skládají z nenáročných rostlin, většinou ze skalniček, netřesků a sukulentů. Pokud zvolíte náročnější intenzivní zelenou střechu (složitější společenstva rostlin), je třeba počítat kromě jiného i s automatickým závlahovým systémem a s dávkováním živin pro širší výběr rostlin. S údržbou často souvisejí také vodovodní přípojky, technické zóny či zábradlí na okraji střechy.

Extenzivní zeleň lze vysázet i na šikmých plochách. Působí na stavbách živě a harmonicky.

Důležité je kvalitní klima 

Organizátoři soutěže Zelená střecha roku označují za jeden z nejdůležitějších bodů klimatizační efekt zelených střech. „Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne dvacet pět stupňů Celsia. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje, a celoročně v budovách zajišťuje příjemné klima,“ vysvětlují zástupci odborné sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) a nabízejí představení výherců soutěže společně s výsledky výzkumu, který ukazuje velký meziroční nárůst plochy zelených střech v České republice.

„V roce 2017 přibylo na našem území 195 00 m2 zelených ploch, což je ekvivalent plochy odpovídající osmnácti fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí. Lze to přičíst hlavně narůstajícím vlnám veder a hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, s tím úzce souvisí i problematika akumulace dešťové vody a zadržování vody v krajině obecně,“ dodává Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Kam se obrátit

Odborná organizace Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) sdružuje 120 subjektů, zabývajících se zahradní a krajinářskou tvorbou, nebo výrobou materiálů a mechanizačních prostředků pro zahradní a krajinářskou tvorbu, projektováním, inženýrskou činností, vzděláváním a výzkumem v oboru. Při SZÚZ od roku 2013 pracuje samostatná odborná sekce Zelené střechy, která je členem evropské organizace Europäische Föderation der Bauwerksbegrünungsverbände – EFB. Můžete zde získat řadu užitečných informací, rad a kontaktů (efb-greenroof.eu). Všechny vítěze soutěže Zelená střecha 2017 včetně kritérií pro nový ročník 2018 najdete na www.zelenestrechy.info. 

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ)

logo MessengerPoslat Messengerem