Při běžném provozu domácnosti vzniká mnoho tepelné energie, která odchází nevyužita. Díky rekuperačním jednotkám však můžete tuto odpadní či zbytkovou energii podchytit a recyklovat.

Zdravé a pohodlné bydlení vyžaduje tepelnou pohodu a čistý, dýchatelný vzduch. Tyto dvě oblasti však velmi často stojí proti sobě - podle principu buď, anebo. Chceme-li čistý vzduch, musíme větrat, větráme-li, vyháníme spolu se zplodinami z interiéru také cenné teplo. Měřením bylo zjištěno, že větrání se na tepelných ztrátách domu podílí až 50 %! Podíváme-li se zblízka na složení vzduchu v domácnosti, nalezneme kromě vydýchaného vzduchu znečištěného prachem, kuchyňskými zplodinami z vaření nebo výpary z nábytku a čisticích prostředků také velké množství stále dražšího tepla. Z toho logicky plyne otázka, zda je moudré toto teplo zbůhdarma vyhánět nevyužité z domu.

Ohřev ve výměníku

Ovládací prvek Premium (NATIVA)Recyklaci tepla řeší poměrně jednoduchý princip, pro který se vžil pojem rekuperace tepla, což znamená zpětné získávání tepla ze znečištěného vzduchu. Rekuperace ovšem předpokládá řízené větrání interiéru, což ale v dnešních novostavbách či rekonstruo­vaných domech už naštěstí není žádná vzácnost. V principu jde o rozšíření funkce vzduchotechnických zařízení o možnost efektivně nakládat s teplem s pomocí rekuperačních jednotek. Činnost těchto jednotek pak spočívá v odvádění ohřátého, ale znečištěného vzduchu do výměníku, kde své teplo předává čerstvému a čistému vzduchu, a to bez vzájemného mísení.

Trocha čísel

Podstatná je zde především účinnost této výměny. Větrání okny má účinnost nulovou, protože ohřátý vzduch je bez užitku odváděn ven, studený, čerstvý vzduch přichází do místnosti a ochlazuje ji. Naproti tomu rekuperační jednotky jsou schopny předat interiéru 30 až 95 % tepla a vnější vzduch vstupující do místnosti je díky výměníku ohřátý na teplotu pouze o něco nižší, než na jakou je místnost vytápěna. Chceme-li ale hovořit o dobré účinnosti, měli bychom začínat na šedesáti procentech. Účinnost nad 80 % je špičková, přičemž nejlepší rekuperační jednotky zvládnou 95 %. Výsledek pak stojí za to. Díky rekuperaci můžeme snížit spotřebu energie na ohřev chladného vzduchu o 50 až 70 %.

Od továrny k bytu

Střešní ventilátor (NATIVA)Rekuperace se začala využívat nejprve v průmyslových výrobních komplexech, kde byla koncipována přímo jako součást vzduchotechniky. Protože se zde pracovalo s velkými objemy vzduchu i tepla, šlo o nezanedbatelné úspory.

S rostoucími požadavky na šetrnost a ekologičnost bydlení (ruku v ruce s rostoucími náklady na vytápění) se rekuperační technika stále častěji stěhuje do rodinných domů a bytů. Dnes se používají i malé systémy pro jednotlivé místnosti - koupelny či kuchyně, kde se zbytkového tepla generuje nejvíc. Navzdory vyšším pořizovacím nákladům se vzhledem k cenové situaci na trhu s energiemi i tyto malé systémy dnes vyplácejí.

Možnosti rekuperace

Pokud vás rekuperace zaujala a uvažujete o ní pro váš dům, měli byste vědět, že ne pro každou stavbu je tento systém použitelný. Podmínkou je dobře zaizolovaný objekt či byt s těsnými okny a dveřmi. Pro starý nezateplený dům s přirozeným větráním netěsnostmi ve stavebních otvorech by bylo pořízení rekuperační jednotky zbytečnou marnotratností. Minimálním předpokladem je tedy dokonale těsnící obvodový plášť budovy. V moderních novostavbách, kde je nainstalováno nucené větrání, je rekuperace dalším logickým krokem ke zdokonalení energeticky úsporného provozu.

Také v rekonstruovaných domech, například po výměně oken za dobře těsnící okenní systémy, je rekuperace řešením jinak rizikového vzdušného a vlhkostního prostředí. Může se totiž stát, že po utěsnění oken a dveří se nepříznivě změní vlhkostní parametry domu, což bývá provázeno výskytem toxických plísní. A právě rekupera­ce spolu s řízeným větráním pomůže tyto nežádoucí stavy vyřešit.

Rekuperace v domě

Řez větrací jednotkou ILTO X100 s DC motory pro pohon ventilátorů a cirkulačním okruhem (pro obytné plochy do 200 m2) (NATIVA)Současné systémy určené pro řízené větrání i rekuperaci nemají nijak přehnané nároky na instalaci.

Rekuperační systémy jsou součástí ventilačního zařízení. Mohou být řešené jako centrální (jeden pro celý objekt), nebo lokální (jeden pro byt nebo dokonce pro každou místnost). Centrální jednotka je nejvhodnější pro rodinné domy s kvalitní izolací a dobře těsnící obálkou. Pro celý objekt rekuperaci zajišťuje jedno zařízení a vzduchové potrubí, výsledkem je pak rovnoměrná výměna vzduchu v celém objektu. Vzduchotechnika čerstvý vzduch přivádí do obytných místností, přičemž znečištěný vzduch z nejvíce exponovaných místností (WC, koupelna, kuchyň apod.) opouští objekt až poté, co ve výměníku centrální jednotky předá své teplo přicházejícímu vzduchu.

Rekuperační systém je schopen bez problémů pracovat i během dlouhodobé nepřítomnosti obyvatel domu. To má svůj význam z hlediska permanentní výměny vzduchu v domě, takže vás po návratu z dovolené nepřivítá zatuchle vlhký pach, ale svěží a příjemné prostředí.
Výrobci se neustále předhánějí v různých vylepšeních, ať už je to účinnost zařízení či jeho řízení a ovládání. Dnes není problém rekuperační systémy řídit pomocí automatiky, která přepíná mezi denním a nočním režimem nebo pomocí čidel sleduje vlhkost či obsah CO2 v jednotlivých místnostech a podle potřeby doplňuje čistý a samozřejmě ohřátý vzduch.

Teplo nad sporákem

Kuchyň patří k bytovým prostorám, kde je kvůli náročnému provozu potřeba odvětrávat nejintenzivněji a odkud se ztrácí nejvíc tepla. Z hlediska rekuperace přesto patří k nejobtížnějším úsekům v domě, hlavně z důvodu výskytu mastného prachu, který by mohl zařízení poškodit. Ač by to bylo lákavé, není zatím možné odvádět vzduch k rekuperaci přímo z digestoře. Doporučujeme vám proto při instalaci rekuperace v kuchyni podrobně prostudovat specifikace konkrétní jednotky a osadit pouze ty, které provoz v kuchyňských podmínkách svými parametry umožňují. Také se doporučuje čistit vzduch v kuchyni digestoří s uzavřeným okruhem a funkčním uhlíkovým filtrem a teprve potom ho pouštět do rekuperačního systému.

Centrální řešení

Prvek přivádějící vzduch do obytných místností s vyměnitelným prachovým filtrem, potrubím s izolací proti hluku a nastavitelným regulátorem množství vzduchu (NATIVA)Centrální rekuperační jednotka může být umístěna v „provozních" částech budovy, ve sklepě nebo na půdě, takže nijak obyvatele neomezuje. Kromě toho ji lze s výhodou spojit s pomocným topným systémem. V pasivním domě stačí doplnit rekuperační systém o energii ze slunečních kolektorů nebo malého topného tělesa a podstatná část vytápění domu je zabezpečena. Investiční náklady se ovšem pohybují nad hranicí padesáti tisíc korun.
Jednotka pomocí potrubí přivádí čerstvý vzduch do ložnice a dalších obývacích místností a odvádí znečištěný vzduch z namáhaných prostor jako je záchod, koupelna či kuchyň.

Některé typy centrálních jednotek kombinují nepřetržitou ventilaci s progresivním rekuperačním systémem. Bez ztrát tepelné energie z domu odstraní znečištěný vzduch a nepříjemné pachy z kuchyně, koupelen a WC a zajistí stálý přísun čistého filtrovaného vzduchu. Kvalita vnitřního prostředí v domě se také významně zlepšuje tím, že se vlhkost vzduchu udržuje na nízké hodnotě a do domu se přivádí ohřátý (nebo v létě ochlazený) čerstvý filtrovaný vzduch. Nepřetržité větrání celého domu snižuje relativní vlhkost v interiéru a tím odstraňuje i podmínky pro množení roztočů a vznik plísní.

Lokální jednotky

Lokální rekuperační jednotky jsou vhodné i pro rekonstruované objekty, kde při rekonstrukci došlo (např. výměnou oken, neprodyšnou izolací pláště budovy apod.) k utěsnění pouze některých místností. V těchto místnostech je třeba zajistit optimální pohodu pomocí řízeného větrání. Velkou výhodou tohoto typu jednotek je jejich snadná instalace. Větrací jednotky se osazují přímo do stěny v namáhaném prostoru, proto není zapotřebí mnohdy objemné přívodní a odvodní potrubí ani další větší stavební úpravy.

Lokální řešení ale neumožňuje kombinaci s topným systémem a jeho použití proto zůstává spíše u řešení vlhkostní a hygienické situace v jednotlivých místnostech. Ceny se pohybují od 25 tisíc korun a výše za jednotku.

Vhodné umístění

ZELENÁ: cirkulační vzduch. Tato větev zajišťuje rovnoměrnost teploty v domě přenosem ohřátého vzduchu z vytápěné místnosti (v tomto případě krbem) do ostatních prostor. ORANŽOVÁ: přívod vzduchu. HNĚDÁ: odvod znečištěného vzduchu. MODRÁ: Přívod čerstvého vzduchu.Centrální rekuperační jednotku je možné v domě umístit do podstřešních prostor šikmé střechy (nad hambalky), do přízemní části domu nebo do sklepa. Za nejvhodnější instalační místo pro rekuperační jednotku je považován sklep. Zdroj hluku při provozu větrací jednotky je pak daleko od obytného prostoru.

Při použití předřazeného zemního výměníku (k ohřevu přiváděného čerstvého vzduchu v zimě a jeho ochlazení v létě) je vedení tohoto čerstvého vzduchu k větrací jednotce ve sklepě krátké. To je užitečné, protože studený vzduch více či méně přijímá teplo z místnosti, kde je větrací jednotka umístěna.

Obavy, že lokální rekuperační jednotky naruší vzhled interiéru, nejsou opodstatněné - rozměry těchto zařízení jsou standardně asi 25 centimetrů na 30 centimetrů a lze je zapustit do zdi. Nejlepší je umístit je na zeď, v níž je okno, a to v horní části stěny zhruba třicet centimetrů pod strop, kde se shromažďuje spotřebovaný vzduch a může být odtud efektivně odveden. Instalace pak znamená pouze zásah do obvodové zdi - otvory pro přívod a odvod vzduchu - a jejich montáž je snadná.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Koupelnové výměníky

Prvek pro přívod vzduchu Fresh AL db je vhodný pro instalaci do oken zvláště v hlučném prostředí. Umísťuje se do horní části okenního rámu a je standardně dodáván s filtrem a izolací proti hluku (NATIVA)

Rekuperace tepla se nemusí nutně omezovat jen na vzduch a vzduchotechniku. Vždyť v koupelnách hojně užívá ohřátá voda a toto teplo zbytečně s vodou odtéká do odpadu. Tuto energii přitom lze s pomocí rekupe­račního zařízení recyklovat, k čemuž se používají koupelnové výměníky. Pracovní část výměníku tvoří ploché měděné profily, po jejichž povrchu volně stéká teplá odpadová voda. Ve vnitřní části výměníku pak proudí čistá studená voda z vodovodního řadu, která si bere teplo od odpadní vody a ohřeje se na 22 až 25 °C. Z odpadní vody tak získáte 12 až 15 °C. Ve směšovací baterii se potom pro sprchování směšuje teplá voda (ohřátá klasicky) s vodou vlažnou, předehřátou ve výměníku.

Výhled do budoucnosti

V individuální výstavbě našla rekuperace tepla nejdříve uplatnění v nízkoenergetických a pasivních domech, postupně se však začíná uplatňovat i v běžných stavbách. Navíc stále náročnější kritéria ruku v ruce s energetickým štítkováním domů postupně povyšují podivínské stavební experimenty na požadovaný standard. A tak je nabíledni, že rekuperace v různých podobách je jednou z cest, jak takřka bezezbytku využívat draze vyrobené teplo. Proto se nerozpakujeme parafrázovat klasika: Budoucnost patří rekuperaci.

text: Adam Krejčík, foto: archiv