Tuto otázku lze také pojmout jako srovnání moderního s dosluhujícím. Od roku 2020 se budou stavět domy výhradně v pasivním standardu, které vyžadují řízené větrání s rekuperací tepla. Nastane pak zánik klasického okna, které je součástí našich příbytků stovky let? 

Ve vnitřních prostorách trávíme více než 70 % času a čerstvý vzduch je pro naše zdraví nezbytný. Jeho nedostatek má na svědomí únavu, špatný spánek, deprese a řadu dalších zdravotních problémů.

V rodinných domech a bytech je možné větrat klasicky okny, a to i při řízeném větrání, zvláště když je venku příjemná teplota. Pokud je venku chladno nebo velké horko, je příjemnější a úspornější zavřít okna a uvnitř udržovat příjemné klima a větrat nuceným způsobem s rekuperací tepla: větrání je rovnoměrné, zajišťuje pravidelnou a optimální výměnu vzduchu, jeho optimální teplotu, a to bez zbytečných energetických ztrát.

Řízené větrání – nezbytnost pasivního domu 

Díky zpřísňování stavebních norem a předpisů a rostoucímu důrazu na energetické úspory jsou okna a dveře staveb stále lépe utěsněna a z domů se stávají hermeticky uzavřené objekty. Systém řízeného větrání, zajišťující pravidelnou výměnu vzduchu, se stává nepostradatelným.

Větrání dle vyjádření prof. Ing. Karla Kabeleho, CSc., vedoucího katedry TZB Stavební fakulty v Praze patří v současnosti k největším problémům obytných vzduchotěsných budov: většina z nás má zažitou představu, že si lze podle potřeby otevřít okno, ale realita je jiná – jen málokdo tak činí pravidelně a dostatečně a v dokonale utěsněné budově bez větrání je vzduch velmi nekvalitní. To vede v kombinaci s nekázní ve stavebním řešení k častému výskytu odstranitelných plísní a prakticky k nevratnému znehodnocení budovy.

Aby okna odpovídala normám pro pasivní domy, měla by mít tři roviny celoobvodového těsnění a speciální kování (DAFE-PLAST)

Úspora energie

Díky rekuperaci tepla dochází k 30–50% úspoře nákladů na vytápění. Teprve se systémy větrání mají vzduchotěsné izolace budov a vzduchotěsná okna smysl, neboť se neplýtvá energií. Do místností je vždy přiváděn čerstvý čistý vzduch, který se předehřívá v rekuperační jednotce odcházejícím teplým vydýchaným vzduchem a filtruje od prachu, pylu, bakterií a nečistot. Výše úspory nákladů na vytápění je dána účinností rekuperace tepla, která například u větracích jednotek od firmy Zehnder dosahuje až 95 %. V létě naopak tento systém zajišťuje účinné chlazení.

Okna po staru i po novu

Rekuperační jednotky samozřejmě nikdy nemohou nahradit okna, jejichž primárním účelem je propouštět do místností světlo a zajišťovat vizuální kontakt s okolním světem. Pokud ale jde o výměnu vzduchu, ve srovnání s rekuperačními jednotkami okna prohrávají. Větráním okny nelze docílit hygienické čistoty vzduchu a navíc v zimě dochází k výrazným ztrátám tepla, za horkého počasí naopak k přehřívání interiéru. Výhodou jsou snad jen nižší pořizovací náklady, případně – při otevřeném okně – pocit přímého spojení s přírodou.

V současnosti existují řešení, která jsou určitým kompromisem mezi větráním okny a rekuperací. Například okna s rekuperační klapkou, konstrukčně uzpůsobená tak, že přivádějí čerstvý vzduch z exteriéru do okenního rámu a vyvádějí jej přes klapku s filtrem do interiéru. Na trhu se objevují i aktivní systémy, u kterých je okno vybaveno větracími rekuperačními jednotkami zabudovanými do rámu. Zejména v případě rekonstrukce může být toto řešení zajímavou alternativou.

Pokud jde o novostavby, a to především v nízkoenergetickém standardu, je rekuperace ve spojení s dokonale těsnícími okny již samozřejmostí. Aby okna dokonale těsnila, měla by mít tři roviny celoobvodového těsnění, speciální kování a veškerá rámová spojení by měla být důkladně zatěsněna. Jejich kvalitu (včetně montáže) pak dokládá výsledek testu neprůvzdušnosti, tzv. Blower-door testu. Jak budou skrze tato okna vyznávat nápadníci děvčatům lásku, to sice nevíme, ale třeba i to vyřeší moderní rekuperační jednotky.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem