Původní secesní dlaždice RAKO s rostlinnými motivy, které se bez úhony dočkaly dnešních dnů, vítají první návštěvníky nově zpřístupněné skvostné Vily Löw-Beer. Nejmladší pobočka Muzea Brněnska je posledním článkem kvarteta brněnských vil, reprezentujících individuální rodinnou výstavbu v Brně na začátku 20. století a v období meziválečném. Nejznámější z nich, obdivovaná Vila Tugendhat, by přitom bez Vily Löw-Beer a jejích obyvatel nikdy nestála.

(Komerční prezentace)

6. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)S Alfredem a Marianne Löw-Beerovými tady prožila dětství jejich dcera Grete, později provdaná za Fritze Tugendhata. Díky jejím rodičům si manželé Tugendhatovi na horní části pozemku patřícího k Vile Löw-Beer postavili svůj moderní dům, dnes památku UNESCO.

Jádro třítraktové dispozice Vily Löw-Beer tvoří centrální hala s horním prosvětlením. V pravé ose uličního průčelí se nachází hlavní vstup do budovy - průjezdu. Uliční i zahradní průčelí jsou vyzdobena vegetabilním štukovým dekorem. Obdobný se opakuje i na stěnách a stropech v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy zdobí také původní keramické dlaždice RAKO v dolním a horním foyer a na litinovém zábradlí vstupního schodiště.

Keramická dlažba RAKO české výroby pocházející pravděpodobně již z přelomu minulého století zde vydržela nezakrytá bez poškození od doby Alfreda Löw-Beera, přes období okupace, poválečná léta včetně fungování domova mládeže, až do dnešních dnů. To potvrzuje mimořádnou odolnost a kvalitu tradičních keramických dlaždic české výroby.

4. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Unikátní zábradlí odkryla až rekonstrukce

Největší část domu tvoří reprezentativní schodišťová hala. Monumentálnost hale dodává přirozené denní světlo, které tam díky velkému střešnímu světlíku prochází. Večer halu prosvětluje lampa umístěná nad ozdobným sklem světlíku.

V obývací části haly upoutá pozornost především mohutný mramorový krb. Dílo podle návrhu architekta Rudolfa Lothara Baumfelda pochází z 30. let a jeho zajímavostí je i to, že nemá komín, je plynový.

Před krbem se nacházel sedací nábytek, který se však nedochoval. Jediným původním kusem nábytku v hale, ale bohužel i v celém domě, je napevno umístěná umyvadlová skříňka v jídelní části haly. Z jídelny lze projít do knihovny s pracovnou a na terasu, odkud je nádherný výhled do zahrady.

13. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Z boční části haly vede prostorné schodiště do patra domu. Masivní secesní zábradlí z jilmu s motivem šištic je zcela zachovalé a původní. Bylo totiž odkryto až při nedávné rekonstrukci. Kde se v 1. patře nacházela původní koupelna, napoví při rekonstrukci odkrytý fragment původní výmalby z počátku 20. století s motivem keramických obkladů. Pro telefon byla určená žulová deska na ochozu v patře vily.

Okno ložnice manželů Löw-Beerových s krásným výhledem na Vilu Tungedhat upoutá zlatým rámem. I když jde o repliku, faktem je, že původní rám byl skutečně opatřený zlatými plátky. Technickou zajímavostí je systém vytápění a chlazení, který v zimě přiváděl teplý vzduch do všech místností a v létě zajišťoval větrání.

11. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Z historie vily a rodiny Löw-Beer

21. Vila Löw-Beer na dobové fotografiiVila nad lužáneckým parkem byla postavena v letech 1903-1904 pro brněnského textilního továrníka Moritze Fuhrmanna. Domovem rodiny Löw-Beer se vila se stala v roce 1913, kdy ji zakoupil židovský velkoprůmyslník a obchodník s textilem Alfred Löw-Beer (1872 – 1939). Zámožná židovská rodina Löw-Beerů pocházela původně z Boskovic, do Brna se Alfred přestěhoval s manželkou Mariannou a dětmi Maxem, Gretou a Hansem ze Svitávky.

Horní část parcely své vily při ulici Černopolní věnoval Alfred Löw-Beer v roce 1929 své dceři Gretě, provdané Tugendhatové, pro stavbu rodinného domu. Ve 30. letech prošla Vila Löw-Beer částečnými stavebními úpravami, jejichž autorem byl vídeňský architekt židovského původu Rudolf Lothar Baumfeld.

V roce 1939 prchla rodina do Velké Británie, Alfred však zůstal v okupovaném Československu déle, aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku. Když pak o Velikonocích roku 1939 pod cizí identitou utíkal z Československa, zemřel za nejasných okolností. Jeho tělo bylo nalezeno na železniční trati u Stříbra v okrese Tachov, tedy vlastně na hranicích protektorátu. Alfred Löw-Beer byl pod falešným jménem pochován ve Stříbře.

Aby rodina zjistila, co se s tatínkem stalo, najala si agenta věhlasné MI5, Paula Dukese, který o svém pátrání po osudu Alfreda Löw-Beera dokonce vydal knihu. Zdali šlo o vraždu, sebevraždu nebo nehodu se však s jistotou prokázat nepodařilo.

10. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Vila Löw-Beer od roku 1940 sloužila potřebám gestapa. Během osvobozování Brna pak byla vážně poničena. Dům byl poškozen několika přímými zásahy bomb a navíc jej gestapo před opuštěním zcela vydrancovalo. Škody podle odhadu z roku 1947 přesáhly jeden milion korun.

Po roce 1946 byla nad objektem ustanovena národní správa, o osm let později se stal majetkem Československého státu. Od roku 1958 je vila nemovitou kulturní památkou. V letech 1962 až 2012 zde sídlil domov mládeže. Roku 2001 byla vila převedena do majetku Jihomoravského kraje, od roku 2012 je ve správě Muzea Brněnska.

19. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Památková obnova se současnou keramikou RAKO

Od padesátých let nedošlo ve Vile Löw-Beer k žádným zásadním stavebním úpravám. V květnu 2013 byla zahájena památková obnova vily, která trvala až do prosince 2014. Autorem projektu byla společnost Arch.Design, s.r.o.

Během téměř dvou let rekonstrukce byla položena nová střešní krytina, opraveny krovy, zateplil se strop a nový kabát dostaly i venkovní omítky. Provlhlé podzemní podlaží bylo izolováno, položeny nové podlahy, instalováno ústřední topení a provedeny nové rozvody (kanalizace, voda, plyn, elektřina). Byla vybudována nová sociální zařízení, kde se uplatnily dlaždice RAKO.

15. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

V interiéru byla realizována nová výmalba a nátěry, opravena okna a dveře. Odborně byly restaurovány původní prvky stavby, zejména štuky na stropech, dále kovové části jako zábradlí, mříže okenní i vnitřní, kovová světla, venkovní oplocení, kovové části krbu. Restaurování se nevyhnuly ani kamenné prvky jako sokly, chodníček v průjezdu, venkovní schodiště, obklady krbu a parapetů a dřevěné prvky jako vrata, dřevěné schodiště v hale a obklady. Zcela nově byl zřízen výtah pro invalidy. Kromě rekonstrukce vily byla souběžně prováděna také rekonstrukce zahradního domku (tzv. Celnice) a regenerace zahrady.

V současnosti je ve Vile Löw-Beer instalována expozice pod názvem „Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat“, která obsahově zahrnuje dějiny architektury a životní styl měšťanstva v Brně v období od 2. poloviny 19. století až do poloviny století 20. a také peripetie, jimiž prošly Vila Löw-Beeer a Vila Tugendhat poté, kdy je rodina byla nucena opustit.

9. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Architekt Baumfeld

Rudolf Lothar Baumfeld (1903-1988) byl rakouský architekt židovského původu. Po studiích na vídeňské Technice a Akademii výtvarných umění praktikoval mj. v architektonické kanceláři Ernsta Lichtblaua. Na počátku 30. let 20. století byl poradcem oficiálního programu výstavby bytů vídeňské obce a konzultantem u firmy Julius Meinl. V letech 1932-1937 byl činný ve vlastní kanceláři společně s architektem Norbertem Schlesingerem (1908-1980).

V roce 1938 emigroval z Rakouska do Československa. V Brně spolupracoval s architektem Ernstem Wiesnerem. V roce 1940 uprchl z Československa přes Itálii do USA. Od roku 1943 působil v architektonické kanceláři rakouského rodáka Victora Gruena (1903-1980) v New Yorku a Los Angeles. Ve Vídni, Brně a Svitávce pracoval pro několik členů rodiny Löw-Beerů.

2. Vila Löw-Beer, Brno (Foto RAKO, Tomáš Dittrich)

Zdroj: Tisková zpráva společnosti LASSELSBERGER