Pokud uvažujete o půdní vestavbě či nástavbě, je „bytelné“ zateplení šikmé střechy naprostou podmínkou. Otázkou tedy není, zda zateplit či nikoli, ale jak: mezi krokve, či nad krokve? 

Zateplení šikmých střech mezi krokvemi

Vsazení tepelné izolace do konstrukce krovu má výhodu zejména při rekonstrukci střechy: že není nutné demontovat střešní krytinu a práce se provádějí ze strany interiéru. Podmínkou pro takovou aplikaci je ovšem plná funkčnost doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) pod krytinou.

Na základě současných poznatků byla v nedávné době upravena pravidla Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů pro provádění doplňkových hydroizolačních vrstev. Podle těchto pravidel je však na většině střech DHV nevyhovující. V mnoha případech je proto i při zateplování střechy mezi krokve demontáž krytiny a nefunkční DHV nezbytná.

Pozor na výšky

Nutno připomenout, že krokve musejí mít dostatečnou výšku. Pokud je jejich profil malý, např. jen 100/100 mm, tloušťka izolace vložené mezi krokve nemusí k zateplení stačit. Je pak třeba použít další tepelněizolační vrstvu, zpravidla pod krokvemi, a tím se zmenší prostor podkroví.

Tento způsob zateplení využívá efektivně prostoru mezi krokvemi a nezpůsobuje navyšování konstrukce střech. To může být výhodou například při rekonstrukci střech v zástavbě nebo u památkově chráněných objektů. Zároveň ale dochází k zabudování krokví do souvrství střechy a nelze kontrolovat jejich stav.

Jako izolant se obvykle používá minerální vata, jejíž cena je obvykle nižší než u izolantů pro zateplení nad krokvemi. Navíc je nutné konstrukci z interiérové strany zakrýt sádrokartonovým nebo jiným podhledem, což vyžaduje další náklady. Dále je nutné instalovat parozábranu, obvykle fólii lehkého typu. Podmínkou její správné funkce je důsledné a trvanlivé provedení spojů fólie a její vzduchotěsné napojení na navazující a prostupující konstrukce.

Krokve v takto zateplené střeše vytvářejí tepelné mosty. Je nutné provést tepelnětechnické posouzení konstrukce pro ověření, že v souvrství nedochází ke kondenzaci vodní páry v místě krokví. Ta by měla za následek degradaci krovu.

Skladba šikmé střechy s tepelnou izolací nad krokvemi a systémové osazení střešního okna s použitím TOPDEK okenního dílce.

Tepelná izolace nad krokvemi 

Tento způsob zateplování střech je tradiční v alpských regionech, zejména v Rakousku. U nás se začal používat před více než deseti lety.

Nad krokvemi se provádí dřevěné bednění, které pak tvoří pevný podklad pro parozábranu z asfaltových pásů. Následně se položí tepelněizolační vrstva, obvykle z tuhých desek na bázi PIR. Největší výhodou systému je, že tepelná izolace je v ploše střechy souvislá, bez přerušení tepelnými mosty, a díky tomu stačí pro splnění tepelnětechnických požadavků nižší tloušťka izolantu.

Další výhodou je snadné, kvalitní a spolehlivé provedení parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy, bez problematického napojování na krov. Systémy s parozábranou na celoplošném bednění jsou z hlediska vzduchotěsnosti nejspolehlivější.

Montáž skladby šikmé střechy s tepelnou izolací nad krokvemi.

Ve skladbě šikmé střechy je nezbytná doplňková hydroizolační vrstva. Tu může tvořit buď lehká, difuzně propustná fólie, nebo častěji asfaltový pás.

Nadkrokevní zateplení střechy má příznivý vliv také na trvanlivost a spolehlivost krovu. Krokve zůstávají v interiéru, v prostředí s konstantní teplotou a vlhkostí vzduchu. Nejsou vystaveny kondenzaci vodní páry a zároveň jsou snadno kontrolovatelné.

Za určitou nevýhodu nadkrokevního zateplení lze považovat zvýšení hřebene (až o cca 20 cm) a celkové zvětšení objemu střechy. Tím se – někdy výrazně - změní celkový vzhled domu, jiný bude i způsob osazení střešních oken. Je třeba také ověřit, zda touto stavební úpravou nepřekročíme v místě povolenou maximální výšku stavby.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem