Zahradu bez trvalek a letniček z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) si dnes už neumíme ani představit. Kopretiny, třapatky, hvězdnice, turany, aksamitníky, slunečnice a další květiny se střídají po celou vegetační sezonu. Tentokrát se zaměříme přímo na nejrozsáhlejší rod hvězdnice, který zahrádkáři znají pod lidovým názvem „astry“.

Bohatě kvetoucí hvězdnice tečkovaná (Aster punctatus) je doma v jižní Evropě, ale v teplejších oblastech u nás roste bez problémů.Podle různých autorů rod zahrnuje 250 až 500 druhů, a to jak vytrvalé druhy, mnohdy keřovité a na bázi dřevnatějící, tak i letničky nebo dvouletky. Říká se jim ospalé krásky. Hlavním centrem jejich přirozeného výskytu je téměř celá Severní Amerika, hojné jsou ale i v Asii a v Evropě. Nejhezčí asijské druhy pocházejí převážně z vysokých hor. Rozdělit astry alespoň zhruba je velice těžké. Většinou se udává, že euroasijské druhy kvetou zjara a na počátku léta a mívají jednotlivé, dlouze stopkaté úbory. Oproti tomu americké druhy vykvétají na podzim větším množstvím drobných úborů v bohatě větvených květenstvích. Samozřejmě, že toto pravidlo má spoustu výjimek a je pouze orientační.

Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) je nenáročná rostlina teplých a slunných strání větší části Evropy.Hvězdnice alpská

Tato jarní hvězdnice (Aster alpinus) je horský vytrvalý druh, často se pěstuje na skalkách. Roste například v Belianských Tatrách, vzácně i v České republice ve Středohoří nebo na vrchu Klíč. Dorůstá výšky jen asi 15 až 20 centimetrů. Kvete většinou v květnu a počátkem června, jazykovité květy jsou modrofialové, terč jasně žlutý. V přírodě roste na vápencových skalách, vyhovuje jí přídavek vápníku v půdě. V kultuře se pěstují i formy růžovo- a bělokvěté, či plnokvěté kultivary.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Ozdoby pozdního léta   

Uprostřed léta, v červenci a srpnu vykvétá hvězdnice chlumní (Aster amellus). Roste téměř v celé Evropě, od Francie na východ přes Rusko po centrální Asii. Vyhledává sušší slunná místa na vápencích, u nás ji najdeme například v Českém krasu. Její výška kolísá mezi 20 až 60 cm; je to vzpřímená, chlupatá rostlina s chocholičnatou latou úborů. Květy mají žlutý terč, jazykové květy jsou modré. Řada kultivarů se odlišuje výškou, raností kvetení a intenzitou modrých odstínů. Odrůda ´Rosa Erfüllung´ (překládá se jako splněné přání) má jazykové květy růžové.

Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) je nenáročná rostlina teplých a slunných strání větší části Evropy.Oba druhy jsou rostlinami do vápencových skalek a slunných stanovišť se sušší půdou. Přídavek vápníku mít nemusí, kyselejší půdy však nesnesou. Jsou naprosto nenáročné, jednou za čas je však nutné rostliny přesadit a zmladit. Po odkvětu úbory seřízneme, jinak se vysemení a z okrasy zahrádky se stane plevel. Kultivary se množí z bylinných řízků nebo rozdělením trsu.

Když zahrada odkvétá   

V podzimní zahradě přicházejí ke slovu severoamerické druhy. Hvězdnice hustokvětá (známá i pod jménem křovinná – Aster dumosus) roste na východním pobřeží Ameriky, na písečných lokalitách. Vyrůstá ze silného oddenku a je to původně zhruba půl metru vysoký, trsovitý, silně odnožující druh. Listy má čárkovité, kopinaté, úbory u původního druhu jsou jen 1,5 cm široké se světle fialovými, modrými nebo bílými jazykovitými květy a žlutým nebo tmavým terčem. Vyžaduje výsluní a pravidelnou zálivku, v suchých půdách slábne. Řada kultivarů dorůstá 15 až 60 centimetrů výšky a kvete bíle, růžově až tmavofialově.

Zaujalo nás

Z naší přírody pochází i nenáročný druh hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), kterou můžeme spatřit třeba na slunných suchých stráních jižní Moravy nebo kolem Vltavy a na mnoha dalších místech. V zahradě roste na slunném teplém místě s propustnou písčitou půdou.

Vysoké krasavice

Z vysokých podzimních aster je nejvděčnější hvězdnice novoanglická (Aster novae-angliae), pěstovaná v mnoha kultivarech. Dorůstají do výšky 70 až 200 cm, barevné variace sahají od bílé přes odstíny růžové, modré a fialové. Asi nejkrásnější odrůdou je ovšem ´Andenken an Alma Pötschke´ vysoká asi 120 cm s lososově růžovými květy. Hvězdnice novoanglická poměrně dobře snáší i občasné přísušky a je tolerantní i k pěstitelským chybám a k zanedbané péči.

Rozkvétající hvězdnice novobelgická, kultivar ´Rosenquarz´ (Aster novi-belgii).Podobná, stejně často pěstovaná hvězdnice novobelgická (Aster novi-belgii) z oblasti mezi Novým Founlandem a Georgií, je choulostivější k přísušku, vyžaduje pravidelnou zálivku a je poměrně značně náchylná k chorobě padlí. Oba druhy lehce rozeznáme, astra novoanglická je celá hustě drsně chlupatá a našedlá, astra novobelgická má listy sytě tmavě zelené a hladké. Z kultivarů A. novi-belgii můžeme doporučit metrovou odrůdu ´Karmin Kuppel´ se sytě purpurovými poloplnými květy, která málokdy trpí padlím.

Množení dělením trsů

Podzimní astry pěstujeme v těžší nevápnité půdě na plném slunci. Hodí se do zahrad přírodního typu, dobře se začleňují i do pestrých trvalkových záhonů. Množí se snadno dělením starších trsů na jaře i na podzim (po odkvětu). Jednou za 5 let je dobré trsy vykopat, roztrhat na menší a přesadit, rostliny se zmladí a lépe kvetou. Do vázy se obvykle nehodí, při nedostatku denního světla většina z nich zavře květy.

text: Romana Rybková, foto: autor