Z původně prosté rostlinky vznikaly časem výborné recepty na úpravu listů a vyšlechtily se nejvhodnější odrůdy různých druhů. Čerstvé listy jsou určitě lepší než mražený protlak z obchodu.

Špenát zelený (Spinacia oleracea) do Evropy přivezli křižáci z Orientu a Maurové (do Španělska). Tato listová zelenina se v Evropě rychle rozšířila a „zelená kaše“ dává název všem kašovitým pokrmům ze zelených listů. Všechny druhy špenátových rostlin se vysévají do nakypřené půdy bohatě prohnojené kompostem, rozloženým hnojem, dusíkatými umělými hnojivy.

Více z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Jarní výsevy do truhlíku a pozdější vysazení na záhon se provádějí pouze u novozélandského špenátu, laskavce žmindy a malabarského špenátu. Tyto druhy je možné rovněž vysít přímo na venkovní záhon, ale až v květnu, stejně jako mangold. Lebedu zahradní, merlík listnatý a špenát zelený můžete na venkovní záhony vysévat od března do dubna. Na podzim můžete vysít merlík všedobr, špenát zelený a lebedu zahradní. Merlík všedobr a lebeda zahradní se na zahradě snadno množí samovýsevem.

Novozélandský salát - Čtyřboč

Malabarský špenát

Špenát zelený

Novozélandský salát - Čtyřboč Malabarský špenát Špenát zelený
Čtyřboč rozložitá byla do Anglie přivezena z Nového Zélandu a Austrálie. Je přirozeně rozšířena v Tichomoří. U nás jednoletá, v teplých krajinách víceletá rostlina z čeledi čtyřbočovitých, dříve kosmatcovitých. Název čtyřboč vychází ze zvláštního čtyřbokého tvaru plodu, výhony jsou dlouhé okolo 1 m. Jeho předností je, že hlavní sklizeň spadá na léto, kdy špenát setý vybíhá do květu. Vhodný do fóliovníků a skleníků, kde se množí i samovýsevem. Venku vyžaduje teplé, slunné, vyhnojené záhony a vydatnou zálivku. Bazela bílá a bazela červená pocházejí z afrických a indických tropů. U nás venku jednoletá, ve vnitřním prostředí víceletá rostlina z čeledi bazelovitých, dříve merlíkovitých. Je oblíbená ve Francii. Hodí se do fóliovníků, skleníků, zimních zahrad, pokojových arkýřů, na balkony, do lodžií, kde plní i okrasnou funkci. Nejlépe se rozvíjí v lehkém polostínu při teplotě +20 až +30 °C v hlinitopísčité půdě a s pravidelnou zálivkou. Pro dlouhé, ovíjivé výhony je nutná pevná opora, zkřížené kolíky nebo mříž. Štípat listy můžete průběžně, aniž byste rostlinu poškodili. Jednoletá rostlina z čeledi merlíkovitých. K podzimní sklizni i k přezimování jej vysévejte od srpna do října. Přezimující vyklíčený špenát zakryjte bílou netkanou textilií. Vyžaduje výživnou, kyprou, stále mírně vlhkou půdu. Před výsevem zaryjte do záhonu rozložený hnůj. Půda nesmí zaschnout, pravidelně zalévejte. Každé dva týdny přidejte do zálivky kapalné dusíkaté hnojivo. V suchých, málo výživných půdách má špenát hořké listy a vybíhá do květu.

Jahodový špenát

Lebeda

Dobrý Jindřich

Jahodový špenát Lebeda Dobrý Jindřich
Merlík listnatý neboli jahodový špenát (Chenopodium foliosum) z Asie je u nás jednoletá, ve Středozemí i víceletá rostlina. Klubíčkovité červené plody malinovojahodové chuti jsou ozdobou sladkých pohárů či moučníků. Vysévá se v dubnu na slunné, výživné, vlhké a kypré záhony nebo do nádob na terasu. Sklízejí se mladé listy na „špenát“ či do salátů, později u vybraných rostlin plody. V nížinách se množí samovýsevem. Lebeda zahradní (jednoletá merlíkovitá rostlina) pochází z jihovýchodní Evropy. Dosahuje výšky až 2 m. Dříve u nás na venkově oblíbená špenátová zelenina. Snadno se množí samovýsevem. Na záhonu pohnojeném kompostem nebo rozloženým hnojem má větší listy. Je prošlechtěna do odrůd lišících se barvou listu (červená, sytě zelená, žlutozelená). Ze všech je možné připravit „špenát“. Listy mají jemnější chuť a méně kyseliny šťavelové. Merlík všedobr je vytrvalá domácí rostlina široce rozšířená na venkově v blízkosti statků a chalup, u cest a na rumištích. Lidové pojmenování Dobrý Jindřich pochází z němčiny, Jindřich je krycí jméno pro skřítka. Všedobr po přihnojení rozloženým hnojem vytvoří bohaté trsy. Velmi brzo raší, takže úprava „špenátu“ brzy na jaře není problém. Zpracovávají se i mladé výhonky. Využíván v lidovém léčitelství.

Špenát setý

Špenát vysetý na jaře vzejde za 6 až 14 dní. Od vysetí do doby sběru listů počítejte 45 až 90 dní, podle počasí a polohy. Z podzimní setby můžete sklízet až za 55 až 250 dní. Z výsevů na konci srpna můžete sklízet i ve vyšších polohách. Začátkem listopadu vysévejte špenát jen ve vinohradnických oblastech. Pro přezimování jsou nejvhodnější odrůdy 'Matador' (je vhodný i pro jarní výsevy) a 'Universal' (synonymum 'Eskimo'). Vysévejte řídce, brázdy asi 10 až 15 cm, do hloubky 1 až 2 cm. Vyžaduje kyprou, výživnou půdu, záhon dobře vyhnojený kompostem.

text: Marie Musilová, foto: autorka