Mosty a lávky jsou symbolem setkávání. Měly by svým tvaroslovím odpovídat typu zahrady, korespondovat s její velikostí a rozsahem vodní plochy. Důležité jsou prvky funkční i estetické.

Přechod přes vodu lze řešit betonovými kulatinami nebo deskami; lze použít i valouny, které pokládáme do vody. Pro snadný přechod volíme vzdálenost na délku kroku. Uložení musí být stabilní.Zahradní architektka Pavlína Elfová ze společnosti Living in Green je velkou příznivkyní mostů a lávek v zahradě – a nemusí jít pouze o zahrady japonské. „Most je jedním z nejkrásnějších symbolů, který k zahradám vždycky patřil. Ať už se klene mezi dvěma břehy, nebo je chápán jako spojnice mezi rozdílnými kulturami, vždy znázorňuje propojení. Mosty se objevují na obrazech starých mistrů – jak barokních krajinářů, tak i slavných impresionistů. Ne náhodou je most klenoucí se přes vodní hladinu hlavním tématem Monetových obrazů z Giverny.

Do zahrad se můstky umisťovaly již ve starověku jako přechody přes přirozené či umělé vodoteče. Styl zahradní tvorby se v průběhu století změnil, avšak mostky v zahradách své místo stále mají a patří mezi oblíbené prvky. Rozhodnutí pořídit si na zahradu můstek však na rozdíl od starověku není podmíněno přítomností vodního toku. Můstek může vzniknout také jako dekorace v zeleném ostrůvku výsadeb, nebo přes suché kamenné koryto. V takovém případě je, podobně jako třeba socha, spíše uměleckým dílem než funkčním prvkem. Obvyklejší variantou je však přemostění potůčku nebo jezírka,“ vysvětluje zahradní architektka.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Z čeho bude?

Lze volit z mnoha barevných odstínů a drážkování tak, aby prkna nebyla po dešti příliš kluzká.Nejčastějším materiálem na zahradní lávky a mosty je bezpochyby dřevo. Používají se buď exotické dřeviny (massaranduba, jatoba, bangkirai), případně pak modřín, akát, dub nebo tlakově impregnované jehličnaté dřevo. Spojovacím materiálem bývá obvykle nerez. Dekorativnější můstky se stavějí spíše k jezírku, skromnější lávka odpovídá potůčku. Důležité je dbát na správné uložení na okraji vodní plochy – většinou se staví betonové sokly, na které se nosníky lávky připevní svorníky.

Nedoporučuje se položit nosník do vlhké země v těsné blízkosti vody, mohla by se tím výrazně zkrátit životnost lávky. Měli byste pečlivě změřit rozpon (počítat s měkkým terénem kolem vody), odhadnout požadovanou nosnost (jestli po ní budou procházet jen lidé, nebo také pojede sekačka či traktůrek) a podle toho správně dimenzovat profil nosníků, pochozích hranolů a případně i zábradlí.

Z hlediska bezpečnosti obvykle stačí jednoduché zajištění nebo provaz na jedné nebo na obou stranách lávky. Standardně bývají zahradní mosty a lávky dodávány v šíři 100 cm a čtyřech rozměrech: 120, 150, 180 a 220 cm. Na přání uživatelů je přirozeně možné vyrobit i lávky delší nebo širší (minimální šířka 60 cm). Firmy navrhnou a následně vyprojektují i celé systémy dřevěných lávek a mostů, od prvotních návrhů až po dílenskou dokumentaci, včetně technologických postupů výroby či montáže a v neposlední řadě i plánu správy a údržby navržených objektů.

Kdo ji vyrobí?

K moderním zahradám patří kromě jiného i kompozity. Materiály určené pro venkovní prostory musí být mrazuvzdorné, otěruvzdorné a také protiskluzné.První (a častější) variantou je zakoupení hotového díla od solidního prodejce. Výběr velikostí a tvarů je na trhu poměrně široký, menší dřevěné můstky se dají pořídit i za pár tisíc korun. Vytvoření můstku na míru je druhá varianta, která navíc umožní maximální sladění stylů s domem a zahradou. Zde se cena liší podle použitých materiálů, rozměrů a pracnosti. Pokud je můstek vytvářen na míru, je třeba najít zkušeného řemeslníka a projektanta, statika, který určí materiál potřebné pevnosti a tloušťky.

Pochozí plocha můstku pak bude bezpečná a ztvárněna podle představ majitele. „Nejpoužívanějším materiálem je dřevo, u kterého je možné volit z mnoha barevných odstínů. Je však třeba myslet i na provozní bezpečnost a na můstek položit drážkovaná prkna, která nebudou po dešti příliš kluzká. S mostky z nerezu či kortenu se můžeme setkat spíše u moderních staveb, neboť jejich minimalistické pojetí se k moderní architektuře skvěle hodí. Stejně tak i betonové desky či odlitky jsou vhodné spíše k moderním domům,“ dodává Pavlína Elfová.

Řeč čísel

Zahradní můstek by měl být alespoň 60 cm široký. Standardně bývají dodávány můstky v šíři 100 cm a v délce 120, 150, 180 a 220 cm (např. Vladeko).

Mosty nemosty, lávky nelávky

Z typické červené japonské lávky lze krmit koi kapry (symboly štěstí a úspěchu) a kochat se rozkvetlou flórou.Cesty přes vodu nemusejí mít vždy podobu klasického klenutého oblouku. Pavlína Elfová používá pro napodobení přírodního potoka několik větších valounů a pokládá je do mělké vody. Kameny vytvoří přirozený přechod a voda mezi nimi volně proudí. Pro snadný přechod je nutné volit vhodnou vzdálenost (na délku kroku) a uložení kamenů musí být stabilní. „Tam, kde lidská noha překoná dostatečnou šířku vodní hladiny, není nutné užít mostovku.

Postačí podpěry kamenicky upravované nebo neupravené. Přírodou inspirované uspořádání vhodných kamenů,“ podotýká majitel japonské zahrady v Chrustenicích u Prahy Pavel Číhal. Moderní minimalistickou variantou jsou betonové desky umístěné těsně nad klidnou vodní hladinou. Toto řešení má navodit pocit chůze po vodě a je ideální pro vodní nádrže ryze geometrických tvarů.

text: Vlastimil Růžička, foto: autor