Nová zahrada je jako nepopsaný list papíru. Nejprve si musíte ujasnit, k  čemu a komu bude sloužit. Tedy upřednostňujete-li „zahradničení“, relaxaci, případně obojí. Zohlednit je třeba počet osob, domácí zvířata i to, zda se do díla pustíte svépomocí.

Většina parcel po dokončení stavby vyžaduje odstranění suti a stavebního odpadu, strojové rozrušení „utažené“ zeminy, srovnání nebo naopak vytvoření terénních nerovností.

„Ornice na pozemku stavební činností velmi trpí, proto uvažujte o její skrývce před zahájením stavby alespoň na nejvíce ohrožovaných místech – pokud ji ovšem máte kde deponovat. Pravděpodobnost dobré ornice je ovšem na dnešních pozemcích spíše výjimkou a tudíž je vhodné počítat s přidáním nebo výměnou za kvalitnější. Dobrá půda na zahradě se vždy vyplatí!“ radí zahradní architekt Jiří Prouza.

V dalším kole je třeba dobře rozmyslet, jaké stavby a kde je chcete na zahradě mít. Obytnou část zahrady, zpravidla přímo spojenou s domem, tvoří obvykle soustava cest, terasa s pergolou nebo jiným zastřešením, venkovní bazén a jeho okolí, prostor letní kuchyně či místa ke grilování s udírnou, sauna, dětský koutek, altán a podobně.

Zbytek zahrady náleží zeleni v nejrůznějších podobách, skalce, jezírku, okrasným palisádám a opěrným zídkám. Patří sem také zahradní domek na nářadí, skleník nebo pařeniště, místo k založení kompostu a další drobná stavební díla.

Pro zahradníka a jeho sekačku

Řešením je montovaný zahradní domek (s izolovaným pláštěm a elektrickou přípojkou může sloužit i jako místo k přenocování), nebo nářaďový domek. Pár prkýnek s oknem a „papírovou“ krytinou ovšem vyjde na několik desítek tisíc (3,5 × 3,5 m s oknem a dveřmi kolem 50 tisíc Kč), což je šance pro zručné kutily. Pracnější je betonáž základové desky, méně pracné je zhotovení betonových patek nebo uložení zámkové dlažby či použití zemních vrutů. Stavba sama o sobě už není tak složitá.

Skrýš před nepřízní počasí, úschovna nářadí, dílna, „trucovna“... (Vladeko)

Pergola, altán, přístřešek

Venkovní posezení si žádá střechu nad hlavou. Slouží jako ochrana před palčivým sluncem a před deštěm. Efekt zastřešení může skýtat prostorný altán stejně jako jednoduchý přístřešek i pergola se zelenou nebo umělou svinovací střechou. Pravděpodobně nejrozšířenější zahradní stavbou je v tomto smyslu dřevěná pergola ukotvená do terénu nebo dlážděné terasy pomocí kovových patek.

Nosné hranoly by měly být stabilní ve všech směrech, proto se zpravidla používají profily 120 × 120 a 140 × 140 mm. Rohové sloupky lze i vyzdít (základy by měly být alespoň 30 × 30 a ještě lépe 45 × 45 cm), třeba z bílých plotovek nebo z cihel – zvonivek. Bočnice zhotovte z latí či pletiva a nechte je obrůst zelení. 

Zahradní kuchyně

K pobytu na zahradě neodmyslitelně patří i sezonní grilování, uzení a vůbec venkovní stolování. Nezvládnete-li stavbu krbu nebo udírny vlastními silami, využijte nabídky výrobců a pořiďte si jednoduchou, snadno rozebíratelnou stavebnici. Krb by však měl mít v každém případě pevný základ, lapač jisker a komín krytý před zatékáním.

Názory na přípravu pokrmů pomocí ohně a kouře se liší stejně jako recepty, obecně ovšem kvalita uzení závisí na stavebním a konstrukčním řešení udírny. Soustava kouřovodů a dalších vylepšení může být vedena svisle (ve svařované bedně, v domečku z litého betonu, ze stavebních tvarovek i ze dřeva) či vodorovně (v šachtě nebo kanálu z cihel zahrnutých zeminou).

K pobytu na zahradě neodmyslitelně patří i sezonní grilování, uzení a vůbec venkovní stolování. (Foto HRDINA A ČESKÉ PÍSKOVCE)

Elektřina v zahradě

Venkovní prostředí klade poměrně značné nároky na elektroinstalace i na samotné výrobky. Svítidla (zásuvky a ostatní příslušenství) jsou trvale vystavena povětrnostním vlivům a mnohde i mechanickému namáhání.

Elektrické kabely musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich poškození (např. při zahradních pracích, při průjezdu automobilu atd.) nebo k degradaci vlivem trvalé vlhkosti, slunečního záření, vyšších či velmi nízkých teplot. Používá se napětí 230 V – v blízkosti vodních zdrojů (do 2 m) a přímo ve vodě pak napětí 12 V – v izolovaných kabelech potřebného průřezu.

Venkovní svítidla musí mít odpovídající jištění, případně předřazený proudový chránič. Řešit je třeba i vzájemné propojení jednotlivých okruhů, ovládání a regulaci, ukotvení světel. Varianta in-lite pracuje s napětím 12 V. Osvětlení sestává z transformátoru s časovými programy, napájecího kabelu s konektory Easy Lock a CC-2 (zajišťuje rychlou a spolehlivou montáž).

Další část seriálu, tentokrát na téma Oplocení a cestičky najdete v této rubrice zítra.

Text: Petr Saulich, Foto: Thinkstock, Archiv

logo MessengerPoslat Messengerem