Pěstování rajčat bez chemie bude čím dál složitější, tvrdí Marek Kvapil, odborník na potravinové zahrady. Zde jsou jeho rady, jak předcházet jejich chorobám. 

Připraveno ve spolupráci s  portálem Potravinovezahrady.cz

Důvodem je migrace nových ras plísně bramborové z Mexika do Evropy. Nákazu na rajčata nově přenášejí oospory – mnohem odolnější silnostěnné spory, které jsou výsledkem pohlavního množení. Ty dokážou v půdě přečkat zimu i mimo bramborové hlízy.

„Dokud se choroba množila jen nepohlavně, nebylo těžké chránit rajčata před plísní. Stačilo je nepěstovat po bramborách a raději ani v jejich blízkosti. To už ale neplatí,“ říká Marek Kvapil a radí:

1. Chraňte rostliny před vlhkem

Spory plísně bramborové, jimiž se choroba šíří, klíčí po osmi až dvanácti hodinách ve vlhkém prostředí. Teprve potom mohou způsobit infekci. Prvním principem ochrany před chorobou je proto udržovat rostliny v suchu. Pěstovat je na dobře prosluněném stanovišti. Zalévat přímo ke kořenům. Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly. Osvědčeným postupem je pěstovat rajčata ve skleníku či na jižní straně domu pod přesahem střechy, kde jsou chráněna před deštěm. Někteří pěstitelé budují nad rostlinami jednoduché stříšky.

Rajčata chráněná před deštěm lépe odolávají plísni bramborové.

2. Pěstujte rané odrůdy

Rané odrůdy plodí a poskytnou úrodu dříve, než je plíseň bramborová zcela zničí. Z raných odrůd se mi osvědčily zejména tyto tři: Latah, která je vůbec nejranější, Aurora a Stupické polní rané.

3. Pěstujte více různých odrůd

Nezůstávejte u jedné osvědčené odrůdy. Vytvořte si fond alespoň pěti osvědčených odrůd a ty každý rok pěstujte (kromě nových dosud nevyzkoušených). Pohlavní množení plísně bramborové vede k větší genetické variabilitě. Vyvíjejí se různé genetické linie této choroby, některé mohou být lépe adaptovány na konkrétní odrůdy rajčete, zatímco na jiných odrůdách přežívají hůře. Budete-li mít na zahradě více odrůd, je pravděpodobnější, že se mezi nimi najde odrůda rezistentní právě k té linii choroby, která se stane daný rok dominantní ve vašem kraji.

Biodiverzita je pojistka proti epidemiím. Infekce se nejrychleji šíří v uniformních monokulturách.

Staré odrůdy s částečnou odolností jsou například tyto: Black Plum, Tigerella, Quadro, Stupické polní, Black Krim, Brandywine, Legend, Old Brooks, Red Pearl, Slava, Geranium Kiss, Pruden´s Purple, West Virginia 63, Big Rainbow.

4. Z osvědčených odrůd si uchovávejte vlastní osivo

Vaše oblíbené a spolehlivé odrůdy mohou zmizet z nabídky semenářských firem či organizací. Mohou být nahrazeny hybridními odrůdami. Proto si z nich raději uchovávejte vlastní osivo. Semenaření rajčat je jednoduché a zvládne ho každý. Z plodů poškozených plísní bramborovou ale semínka raději neberte.

5. Experimentujte s hybridními rezistentními odrůdami

V posledních letech se zejména v zahraničí objevují odrůdy odolné vůči plísni bramborové. Obvykle jde o hybridy, které se nedají snadno semenařit. Pokud se vám ale osvědčí, lze je „odhybridizovat“ a nadále udržovat klasickými semenářskými postupy. Hybridní odrůdy s rezistencí vůči plísni bramborové jsou například tyto: Ferline, Fantasio, Iron Lady, Mountain Merit, Mountain Magic.

Rajče divoké se vyznačuje přirozenou odolností vůči plísni bramborové, kterou většina soudobých odrůd postrádá. Má drobné a jedny z nejchutnějších plodů.

6. Pěstujte divoká rajčata

Komerční odrůdy rezistentní vůči plísni bramborové často odvozují své vlastnosti od divokých rajčat druhu Solanum pimpinellifolium. Jde o jiný druh, než je Solanum lycopersicum, kam spadá většina klasických odrůd. Divoká rajčata jsou přirozeně odolná vůči plísni, mají menší a chutnější plody a snadno se pěstují. 

7. Pěstujte rajčata na opoře

Souvisí s první bodem. Rajče na opoře odolává plísni déle než rajče pěstované bez opory na zemi. Tyčkové rajče na opoře se svými listy nedotýká země, je lépe provzdušněné a rychleji osychá, takže spory plísně zde mají horší podmínky k vyklíčení.

8. Používejte postřiky vlastní výroby

Vyzkoušejte česnekový či přesličkový výluh, mléko naředěné vodou v poměru 1 : 5 nebo vodní výluh z vrbové kůry. Ta obsahuje fungicidní látky a salicin, který po aplikaci v rostlinách vyvolává tzv. indukovanou rezistenci. Při aplikaci postřiku nezapomeňte nechat část rostlin neošetřenou, abyste měli srovnání a mohli si udělat závěr, zda přípravek opravdu funguje.

Odrůdy s oválnými plody jsou méně náchylné k praskání.

9. Eliminujte infikované rostliny

Plíseň bramborová se na napadených rostlinách projevuje nejprve šedozelenými vodnatými skvrnami na listech či stoncích, které se rychle zvětšují a hnědnou. Infikované listy usychají. Objeví-li se začátkem sezony ojediněle na jedné či několika rostlinách její příznaky, vytrhněte infikované rostliny a uložte je tam, kde se z nich nemohou uvolňovat spory. Čiňte tak v rukavicích a očistěte nářadí.

10. Zabraňte šíření choroby z infikovaných brambor

Ať už použijete vlastní či koupenou sadbu, rozhodující je nesázet infikované hlízy. Poznáte je podle nenápadných hnědých až olověně šedých, lehce propadlých skvrn. Po rozkrojení má hlíza pod skvrnami rezavě hnědé zbarvení. Ojediněle napadené rostliny brambor, na které narazíte začátkem sezony, vytrhejte.

Odborník na potravinové zahrady Marek Kvapil

Zahradničí na svém pozemku na Hané. Provozuje web potravinovezahrady.cz. Pěstuje a prodává permasemínka (nehybridní semínka zeleniny, které si můžete množit sami). Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady.


Text: Vlastimil Růžička, Foto: Marek Kvapil, Thinkstock

logo MessengerPoslat Messengerem