Podzim je jako stvořený pro výsadbu živých listnatých plotů. Požádali jsme o radu zkušenou zahradnici a projektantku rodinných zahrad a veřejné zeleně Lucii Paukertovou.

Proč zakládat živý plot právě na podzim? Protože počasí většinou umožňuje mnohem rychlejší ujímání. Z listů se neodpařuje tolik vody, takže není nutné rostliny příliš často zalévat. Navíc právě nyní specializovaná zahradnictví rozšiřují nabídku listnatých dřevin, které se skvěle hodí do živého plotu. Kromě rostlin v kontejneru se v následujících týdnech budete stále častěji setkávat i s materiálem prostokořenným, který je dostupný za mnohem přijatelnější cenu.

Nebojte se na pozemku kombinovat opadavé i stálezelené ploty. Výsledek bude o to zajímavější.

Čím začneme

Nejefektivnější je založení živého plotu do předem vykopané rýhy. Pokud má živý plot dosahovat délky jen několik málo metrů, pak rýhu jistě vykopete svépomocí, ale v případě, že bude plot delší než několik desítek metrů a mělo by se sázet do nekvalitní zeminy bohaté na jíl a kámen, pak bude technika jistě efektivnějším řešením. Rýhu je třeba zhotovit nejen v potřebné délce, ale také si hlídejte hloubku a šíři. Rostlinám budete při výsadbě přidávat ke stávající zemině i vylepšující materiály například v podobě zahradnického substrátu nebo kompostu, aby se lépe ujaly, proto musí být rýha dostatečně prostorná.

Živý plot ovšem lze samozřejmě také založit klasickou bodovou výsadbou, kdy se každé rostlině vytvoří samostatná výsadbová jamka. Její velikost se řídí hlavně kvalitou místní půdy. Pokud je zemina nekvalitní, bude muset být jamka mnohem větší, aby do ní bylo možno přidat vyšší poměr vylepšujícího materiálu. V jakém poměru míchat vylepšující materiál a stávající zeminu? V průměrně kvalitní zemině zvolte poměr 1 : 1, rostliny nikdy nesázejte jen do kvalitní zeminy, neměly by tendenci kořenit do okolní půdy.

Na co je třeba ještě myslet

Rostliny sázejte tak, aby nebyly do rýhy ani výsadbové jamky utopené. Keřovitě rostoucí druhy si poradí s výsadbou hlubší i o několik centimetrů, než byly původně pěstovány, přesto se najdou i takové rostliny, kterým to zrovna dvakrát nevyhovuje.

Další důležitou otázkou je spon. Ten se odvíjí od rychlosti růstu vysazované rostliny, od vašeho požadavku na rychlost zapojení, ale také od ceny materiálu. U prostokořenných rostlin menšího vzrůstu si můžete dovolit spon poměrně zahuštěný, kdy na jeden délkový metr plotu přijdou i tři rostliny. Pokud ovšem patříte mezi zahrádkáře, kteří si na výsledný efekt klidně počkají déle, postačí dvě nebo 1,5 rostliny na metr.

Listnaté živé ploty vnáší do zahrady příjemné barvy a proměnlivost. Oproti těm jehličnatým navíc nepůsobí nudně a strnule.

Praktické rady zahradníka

V praxi se většinou setkáte s jednořadými listnatými ploty. Důvodem je většinou úspora financí i prostoru, kterého bývá na českých zahradách zvláště ve městech poměrně nedostatek. Takto založené živé ploty bývají široké asi tak 0,5 až 1 metr. Pokud ovšem chcete od plotu naprostou neprostupnost, zvláště pokud chcete oddělit od vaší zahrady divokou zvěř ve volné krajině nebo pokud má živý plot působit i jako protihluková clona, vysaďte rostliny ve dvou řadách, takzvaně do trojsponu.

Ať zakládáte živý plot jedno- nebo dvouřadý, vždy pamatujte, že byste se o něj měli starat i z druhé strany, to znamená ze strany vašeho souseda. Proto rostliny nesázejte těsně k oplocení, ale nechte mezi nimi a plotem dostatečný rozestup, který umožní tvarování i z druhé strany. Uvidíte, že tento přístup sousedským vztahům jen prospěje!

Z čeho vybírat

V sortimentu listnatých dřevin je určitě při zakládání živého plotu z čeho vybírat. Ještě před tím, než se vydáte do zahradnictví, si rozmyslete, co od vysazovaných rostlin očekáváte. Pokud chcete, aby se rostliny co nejdříve zapojily, a nevadí vám, že jim během zimy opadají listy, pak je skvělou volbou habr obecný (Carpinus betulus) nebo buk lesní (Fagus sylvatica) dostupný i v kultivarech s pestrými listy.

Nízkou pořizovací cenou, polostálezeleným efektem a dobrou snášenlivostí i k opravdu hlubokému zmlazení vás nadchne ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium). Nejznámější je kultivar se žlutě panašovanými listy Aureum. Neprostupnou živou stěnu, která odradí i zajíce či srny na venkovské samotě, vytvoří stálezelená hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) v kultivarech s červenými, oranžovými či žlutými plody, které keře doslova rozzáří během podzimu.

Mnozí zahrádkáři si neuvědomují jistá úskalí při zakládání živých plotů ze zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens). Tento stálezelený keř vyniká opravdu pomalým růstem, takže je vhodný spíše pro tvorbu nízkých plůtků lemujících například květinové záhony. Při jeho výsadbě budete muset navíc přistoupit k poměrně hustému sponu, abyste se kýženého efektu dočkali co nejdříve.

Na závěr je na místě upozornit i na žravé housenky, které tyto dřeviny napadají v několika vlnách během léta v posledních třech letech, takže je nutné při zpozorování tohoto škůdce okamžitě zasáhnout. Rostliny se totiž po větším požeru zelené hmoty poměrně dlouho vzpamatovávají.

Eko nebo běžný přístup

V současné době se zajímáme o dost více i o ekologickou stránku zahradnické problematiky, takže je jistě na místě zmínit, že i svou troškou můžete přispět k ekologicky šetrnému přístupu při zakládání živých plotů. První krok lze udělat hlavně při výběru vylepšujících složek, kterými rostlinám v živém plotu zajistíte minimálně pro počáteční vývoj a ujímání dostatek organické hmoty a živin. Ačkoliv si můžete práci dostatečně usnadnit přídavkem syntetického hnojiva, lze využít i materiály zcela ekologické, které nezatíží životní prostředí. Místo klasických hnojiv dostupných v obchodech tak raději využijte svůj vlastní kompost, který kromě živin dodá do půdy i organickou složku. Neekologicky těženou rašelinu nahradíte zase domácí listovkou, takže se zavděčíte i kyselomilným rostlinám.

Odborná poradkyně Ing. Lucie Paukertová: Zabývá se projektováním rodinných zahrad a jejich popularizací v médiích. Vystudovala Management zahradní a krajinářské tvorby na Mendelově univerzitě v Brně a Zahradní tvorbu na ČZU Praha.

Text a foto: Lucie Paukertová a redakce

logo MessengerPoslat Messengerem