Chryzantéma neboli listopadka či dušička kvete na konci podzimu a začátkem zimy a nabízí mnoho různých barevných odstínů, které evokují nostalgii podzimních dnů. Pěstitelé hovoří o mlčenlivé kráse a královské ušlechtilosti.

Oblíbené barevné listopadky mají delší historii než leckterý královský rod a jejich původ je nutné hledat na Dálném východě – v Japonsku a v Číně. Vznikly křížením několika planých druhů chryzantém, které se dnes již nepěstují. Šlechtění začalo před více než dvěma tisíci lety a tato květina postupně získala zcela zvláštní význam v orientální kultuře. Japonská pověst praví, že zlatá chryzantéma prý vznikla z božského náhrdelníku, a protože japonský císař byl za božského považován, staly se stylizované úbory chryzantém rodovým znakem japonské císařské rodiny. Po deset století byla císařským symbolem chryzantéma s 16 okvětními plátky a až do konce 2. světové války je dokonce nikdo jiný než císař nesměl ve svém znaku použít. V květinové symbolice země vycházejícího slunce mají chryzantémy podobný význam jako sakura a jsou znamením dlouhého šťastného života.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Z Japonska do Evropy

Z Japonska také pochází většina hybridů, jejich počet lze odhadnout na tisíce. Kvetou ve všech barvách a odstínech kromě modré. Listopadka je neobyčejně proměnlivá, najdeme skupiny s obřími úbory dokonale kulatého tvaru, jiné svinují okvětní lístky do elegantních jehlic, trubiček nebo lžiček, existují chryzantémy pomponkovité, kaskádovité, sasankovité, paprsčité, kučeravě kulovité, jednoduché a mnoho dalších – šlechtitelé si s nimi vyhráli jako s málokterou květinou. Některé kultivary jsou z našeho evropského hlediska až přešlechtěné, protože jejich dlouhé, nádherně formované okvětní lístky potřebují oporu ve formě drátěného kroužku. Samozřejmě si můžeme vybírat i podle velikosti, od trpasličí formy pěstované v květináčích až po metrové stromkové kultivary, zaštipované do pravidelné korunky kulovitého tvaru.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Chryzantémy jsou poslední zářivě barevné květy v sezoně. Užijte si je, než přijde nevlídná zima.Pěstování na zahradě

Chryzantémy se podle různých hledisek třídí do mnoha skupin. Pro pěstování v zahradě je důležitý výběr spolehlivě zimovzdorné odrůdy, která vydrží i naše mrazy. I velmi odolné odrůdy se do plné krásy vyvíjejí především v teplejších vinorodých oblastech, mlhavý, mokrý a studený podzim jim nesvědčí. Půda by měla být ve „staré síle“, hlubší a výživnější, kyprá, stanoviště slunné a chráněné.

Zatímco v létě vyžadují bohatou zálivku, v zimě ocení přísušek a lehký kryt z jehličnatých větví. V zahradě nejlépe vyniknou ve větší skupině v několika barvách i výškách. Vytvoří barevné polštáře, které zdálky září v podzimním slunci. Nejlépe se kombinují s nízkými keři a vysokými trávami, jako je Miscanthus nebo Panicum. Kvetením se mohou „potkat“ s pozdními odrůdami aster, zvláště s modrokvětými. Hezká je i kombinace se stálezelenými trvalkami a keři, které mívají v říjnu a listopadu barevné plody.

Orientální pochoutka

V jihovýchodní Asii se jeden druh (Ch. morifolium) pěstuje jako zelenina, listy se vaří v polévkách nebo se obalené smaží. Jedlé jsou i okvětní plátky, používají se do zeleninových salátů. Ale pozor – do jídla se dávají skutečně jen okvětní lístky, řapíky a středy jsou hořké a pokazily by celý pokrm! Čaj z květů se v Číně používá jako detoxikující, pomáhá proti bolestem hlavy a závratím, léčí nachlazení i nerovnováhu jater.

Jak je pěstovat

Zdaleka ne všechny kultivary jsou mrazuvzdorné. Odrůdy chryzantém ze skupiny „Multiflora“, které se prodávají v zahradnických centrech, se hodí jako nádobové rostliny pro podzimní dekoraci zahrady. Skleníkové chryzantémy skupiny „Multiflora“ se dělí na dva typy odrůd. První se pěstují podle přirozené intenzity světla a kvetou od srpna do prosince. Druhé jsou ve velkovýrobě řízeny uměle, protože silně reagují na délku dne, intenzitu světla a teplotu, a kvetou v různých termínech během roku podle toho, jak jsou „naprogramovány“. (Obě odrůdy lze však pěstovat při normální intenzitě světla a pak kvetou na podzim, jak se na chryzantémy sluší.) Substrát potřebují těžší, humózní a dobře propustný, používá se směs kompostové země, rašeliny a může se přidat písek.

(zleva) Chrysanthemum ´Vesuvio Sunny, Chrysanthemum ´Inga´ a Chrysanthemum ´Migoli´

Velmi důležité je světlo, vyžadují co nejsvětlejší umístění. Většina odrůd jsou rostliny krátkodenní – květy zakládají a vyvíjejí jen při krátkých dnech, kdy je 10 a více hodin nepřetržitá tma, tedy od konce léta a během podzimu. Potřebují při tom teplotu 16 až 23 °C, po vybarvení poupat se teplota snižuje na 12 až 14 °C. Pokud není pěstování řízené, vyhovují obvykle venkovní podmínky pařeniště nebo balkonu až do října, poté je nutné rostliny přenést na chladné místo v interiéru.

Většina odrůd snese pokles teplot pod nulu, ale naši zimu venku nepřežije. Chryzantémy lze zimovat v nevytápěném skleníku či chladné místnosti, přes zimu potřebují alespoň tři týdny teploty pod 5 °C, aby rozkvetly i v dalším roce. Velkokvěté odrůdy najdeme zejména v nabídce řezaných rostlin, protože jejich pěstování je poměrně náročné a odehrává se ve skleníku.

text a foto: Romana Rybková