Přestože štěrkové záhony vidíme spíše ve veřejných parcích, není důvod se jich obávat ani v rodinné zahradě. Musíte pouze vybrat kvalitní směs a naučit se několik základních pravidel.

Štěrkovým záhonům sluší trvalky se sytými barvami v teplých odstínech, např. oranžový kohoutek.Předností štěrkových a oblázkových záhonů je minimální péče. Bývají osázeny rostlinami, které nevyžadují vodu ani přihnojování a dávají dostatečný prostor pro kreativní design. Na výběr je ovšem pouze omezený sortiment rostlin. Nejčastěji se doporučují rozchodníky (Sedum), mnohokvěty (Kniphofi a) nebo pelyňky (Artemisia), může to být i šalvěj (Salvia offi cinalis), lomikámen (Saxifraga cernua) či mateřídouška (Th ymus serpyllum), oblíbené jsou téměř všechny okrasné trávy, u nichž můžeme usadit i větší kameny. Můžeme se pokusit i o trvalkové výsadby.

Práce to bývá ovšem náročnější a nedoporučuje se začátečníkům. „Podle místa a konkrétních podmínek zahrady je třeba dobře uvážit druh půdní směsi. Její tvorba je mimořádně náročná na znalost rostlinného sortimentu. Celý proces je lépe přenechat odborníkům, jak návrh, tak také realizaci, při níž se složení směsí ověřuje v praxi a případně ještě upravuje,“ upozorňuje zahradní architektka Štěpánka Šmídová a dodává: „Extenzivní trvalkové výsadby nedoporučuji na malé či příliš úzké plochy, směs pak řádně nevynikne.

Autoři jednotlivých směsí vždy uvádějí doporučenou minimální velikost plochy i podmínky, do kterých je směs vhodná. Extenzivní trvalkové směsi jsou složeny z 15 až 30 druhů, z nichž 5 až 15 % tvoří solitérní druhy, 30 až 40 % doprovodné druhy, minimálně 50 % půdopokryvné rostliny, doplněné výplňovými druhy, cibulovými a hlíznatými rostlinami. Podle této hierarchie je pak prováděno i rozmísťování druhů. Cibuloviny přicházejí na řadu až naposled, po vysazení ostatních rostlin.“

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Jak vznikne štěrkový záhon

Štěrkovým záhonům se věnuje i ostravská zahradní architektka Danuše Vaňková. Její postup je následující: čistý, odplevelený záhon pokrývá černou netkanou textilií a ohraničí jej obrubníky. Na textilii nasype kačírek (zaoblené valounky cca 2 až 3 cm) a vyjíždí do zahradnictví pro rostliny. Snaží se vybírat podle svého původního plánu, ale ne vždy se to povede. Ale v zahradnictví vždy něco vhodného objeví, takže přijíždí s květináčky, ve kterých rostou trávy, keříky a trvalky kvetoucí zamýšlenými barvami.

Hlasujte:

Měli byste zájem o typový projekt domu od společnosti G-SERVIS?

Pohled od bylinek na štěrkový záhon v pozadí.Květináče s rostlinami pak rozestaví na plochu kačírku a poté jeden za druhým bere, dává stranou, na původním místě odhrnuje bokem štěrk, v textilii vystřihává dostatečně velký křížek, cípy textilie ohrne a na tomto místě vyhrabe hlínu, kterou pečlivě uloží do kbelíku, aby se nesypala do okolního štěrku. Vyklepne rostlinu z květináče, trochu rozvolní její kořínky (stále nad kbelíkem) a rostlinu zasadí do připravené jamky. Cípy nakonec dává zpět a opatrně přihrne k rostlině štěrk.

Rostlinám přidává do jamek hlínu smíchanou s kompostem, trávám a suchomilným trvalkám vybírá z jamky více hlíny, aby mohla dát na dno jemný drcený štěrk a zároveň smíchat výsadbovou hlínu s tímto štěrkem a teprve do této propustné zeminy vysadí rostlinu. V oblastech s přirozeně propustnou půdou vylehčení jemným štěrkem nebo pískem odpadá. Těžkou jílovitou půdu vylehčuje výše zmíněný přídavek kompostu, který pomůže i v případech příliš lehkých písčitých půd, které se díky kompostu stanou výživnější a lépe udrží vlhkost. Jaký je výsledek, se můžete podívat na fotografiích.

text: Vlastimil Růžička, foto: Danuše Vaňková