Odbornice na ekologické pěstování Jana Nováková nedá na malé zahrady dopustit. Umění miniatury považuje podle vzoru japonských mistrů za princip dokonalosti. Postačí k tomu často pouze skromný prostor na balkoně, nebo dokonce na okenním parapetu. 

Nejdříve je třeba zjistit orientaci balkonu (případně parapetů či fasády) a podle toho volit takové rostliny, které vyhovují daným podmínkám.

Na severní stranu patří stínomilné nebo stín snášející rostliny, například jehličnany, nízké azalky, kapradiny, některé traviny, břečťan a barvínek. Z výrazně kvetoucích druhů potom čemeřice a zběhovec, lomikámen a prvosenky, fuchsie, begonie; do větších nádob bohyška, z bylinek a zelenin salát, polníček, pažitka, eventuálně také máta a kopr.

Na jih orientovaný balkon svědčí zvláště středomořským bylinkám, jako jsou levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop, tymián, hmyz odpuzující svatolina se žlutými klubíčky květů, ale také domácí mateřídouška. Nesmíme zapomenout ani na klasické balkonové květiny: petúnie, muškáty, lobelky či sukulenty: netřesky a rozchodníky, ale také u nás nepůvodní tlustice, nádherně kvetoucí kosmatec (Delosperma) nebo agáve v nádobách.

Může to být i levandule, šalvěj, rozmarýn, z našich planě rostoucích druhů například různé rozchodníky.

„Možností je samozřejmě více, balkon je teplejší než okolní volná prostranství, bývá obvykle chráněn proti větru a mikroklima je zde ovlivněno i tepelným vyzařováním stěn,“ dodává Jana Nováková a dále vyjmenovává alespoň část rostlin se středními nároky na vláhu a teplotní podmínky, které se na našich balkonech vyskytují.

Přizpůsobit se dokáže například zvonek, bakopa, kopretinka Osteospermum, sporýš či gazánie. Použít lze i drobnější druhy skalniček nebo nižších zahradních druhů, které se na jaře doplní cibulovinami. Oblíbené jsou také dřeviny. Nejčastěji to bývají odolné jehličnany, buxus, nízké stromkové okrasné vrby (například Salix caprea cv. Pendula), dřišťály a skalníky.

Také netřesky snesou výslunná stanoviště obvykle bez potíží.

Jak rostliny pěstovat

„Pokud chcete balkon využít opravdu maximálně, pracujte ve více dimenzích prostoru a využijte všechny volné plochy,“ podotýká naše průvodkyně. Možností je opět celá řada – lze vrstvit nádoby na sebe, využívat vertikální pěstování v truhlících či paletách nad sebou, zavěšovat rostliny na zeď nebo na zábradlí. Doporučuje se pracovat se samozavlažovacími truhlíky a okrasnými květináči. Nadměrné oslunění nejlépe vyřešíte proutěnými rohožemi, markýzami nebo popínavými teplomilnými rostlinami.

Na balkony doporučuje naše průvodkyně zejména okrasné druhy rostlin nebo ovocné a zeleninové druhy a přirozeně také bylinky. Pro pěstování v nádobách potom speciálně vyšlechtěné sloupovité kultivary ovocných stromů, při dobrém dohledu a péči také rybíz, angrešt či maliník.

Z popínavých jedlých rostlin dále fazole, případně hrách, a rostliny z čeledi tykvovitých. Speciální kapitolu pak tvoří pěstování zeleniny, salátů, ředkviček či mrkve, tedy jednorázově sklízených rostlin s kratší vegetační dobou určených k okamžité spotřebě.

Různými druhy rostlin můžeme zdobit truhlíky po celý rok včetně zimy, ale první jarní květy bývají ty nejvítanější...

„Plodiny s vyšší spotřebou si raději vypěstujte na velké ploše nebo je kupte v obchodě. Pěstovat brambory ve vysokých nádobách je poměrně složité, ale jahody či plodovou zeleninu, hlavně rajčata a papriky, by měl zvládnout opravdu každý. Také u těchto druhů byly vyšlechtěné speciální kultivary, které rostou v truhlíku či přímo na okenním parapetu,“ dodává Jana Nováková a jako další hodnotný příklad uvádí melouny Pepino, které pěstování v nádobě přímo vyžadují. Aby meloun dobře plodil, nesmí být nádoba příliš velká, přičemž 30cm průměr se uvádí jako nejvhodnější.

Nádoby na pěstování mohou být různé, od klasických terakotových přes plastové (klasické i samozavlažovací) po kovové a dřevěné. Myslete na požadavky rostlin a nezapomeňte na dobrou drenáž.

Okenní parapety jsou ideálním místem pro předpěstování vlastní sadby zeleniny, bylinek a květin (zde saláty dvou odrůd).

Ohlídat musíte i výslednou váhu nádoby se substrátem. Živiny je třeba postupně doplňovat. Odborníci doporučují vyhradit místo na balkoně pro vermikompostér a zužitkovat zde některý kuchyňský odpad. Nabízejí se i další možnosti pro podnikavé: například umístění nádržky s vodou pro vodní nebo bahenní rostliny. Balkony jsou také ideálním místem pro ptačí krmítka, budky a domky pro nejrůznější hmyzí opylovače.

Stačí i parapet

Vertikální uspořádání na zeď umístěných nádob s rostlinami šikovně řeší problém nedostatku místa na malých balkonech.Pokud nemáte balkon, lze využít i okenní parapety, případně závěsné květináče. Kromě balkonových květin jsou rajčata nebo papriky do venkovních samozavlažovacích truhlíků přímo ideální. V úvahu přicházejí také saláty, kopr, ředkvičky, rukola či polníček. Vnitřní parapet je rovněž ideálním místem pro nakličování semen k přímé spotřebě a předpěstování sadby.

Pro pěstování sadby lze využít různé recyklované plastové nádoby a obaly, papírové sadbovače vyrobené pomocí speciálního přípravku (tzv. Paper Potter) z novinového papíru, ale i koupené miniskleníčky přizpůsobené typizovaným hloubkám parapetů.


Text: Vlastimil Růžička, Foto: Jana Nováková


logo MessengerPoslat Messengerem