Mandle, ořechy a oříšky nejrůznějšího druhu. Tyto suché skořápkové plody se z potravinářského hlediska skutečně řadí mezi ovoce. A pokud jde o jejich výživovou hodnotu, s klasickým ovocem si co do kvality nijak nezadají…

Nejenže skvěle chutnají, ale jsou rovněž cenným zdrojem kvalitních bílkovin a tuku. Kromě toho v nich nalezneme řadu minerálních látek a stopových prvků, vitaminů rozpustných ve vodě (B1, B6 a C) i v tucích (A, D, E, K). Z praktických důvodů se do této skupiny řadí všechna suchá semena, která jsou chráněna tvrdým obalem, tedy například i kaštany.

Zajímavým znakem, jenž spojuje řadu stromů a keřů plodících ořechy, je častý výskyt jehněd a opylení větrem – i u rostlin, které náležejí k různým čeledím. Z botanického pohledu se nejčastěji jedná o peckovice (kokos, vlašské ořechy, mandle, pistácie), nažky (piniové oříšky), ořechy (líska) nebo lusky (arašídy).

Ořechy chutnají i léčí

Ořechy přispívají k ochraně před kardiovaskulárními chorobami, snižují nepříznivý LDL-cholesterol. Nenasycené mastné kyseliny napomáhají zlepšovat chování hyperaktivních dětí a zvyšují schopnost soustředění. Klíčový je hlavně význam kyseliny alfa-linolenové a antioxidační kapacita, která je významná především u vlašských ořechů. U arašídů je zdůrazňován příznivý vliv obsaženého antioxidantu resveratrolu (obsahují 42 μg ve 100 g).

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

V našich podmínkách se daří lísce a ořešáku královskému

LÍSKA OBECNÁLÍSKA OBECNÁ (Corylus avellana) roste v Evropě od nepaměti. Válečník a fi lozof Plinius starší, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, tvrdí, že líska pochází z Damašku. Vlastnosti lísky obecné ovlivňuje díky pylu přenášenému větrem rovněž líska turecká (C. colurna) a líska veliká (C. maxima). Dnešní zahradní lísky dosahují výšky až 6 m a jsou produktem křížení v 19. století, kdy vznikala většina kultivarů.

◗ Podmínky pěstování

Líska dává přednost kamenitým a kopcovitým stanovištím s prostupnou, jílovitou půdou. V příliš vlhké, těžké a bohaté půdě stromy přerůstají a vzniká méně samičích květů. Doporučuje se pěstovat několik rostlin pohromadě kvůli vzájemnému opylení. Líska přináší snadnou úrodu i línému zahradníkovi, protože vyžaduje spíše méně než více péče. Lísku lze pěstovat ze semen, možné je též řízkování nebo roubování, ale nejlepší jsou kořenové výmladky odřezané na podzim a vysazené do květináče či přímo na stanoviště.

◗ Sklizeň a využití

Lískové oříšky se mohou jíst již krátce před dosažením zralosti, pro skladování se však hodí jen plně vyzrálé plody. Před skladováním se loupou a suší. Líska je vhodnou dřevinou pro živé ploty a větrolamy.

Tip: Naložíte-li lískové oříšky do soli, vydrží vám ve výborné kvalitě až jeden rok. 

VAROVÁNÍ A DOPORUČENÍ PRO SKLADOVÁNÍ OŘECHŮ

V případě suchých skořápkových plodů představují závažné riziko mykotoxiny. Jejich vzniku je třeba zabránit správným usušením po sklizni, aby nedocházelo k rozvoji plísní. Ořechy uváděné na trh musejí splňovat stanovený požadavek na vlhkost (u různých druhů mezi 7–14 % pro ořechy ve skořápce, 5–8 % pro nepražená jádra a ještě nižší pro pražené oříšky). Za nejnebezpečnější se považuje plíseň Aspergillus flavus, která produkuje aflatoxin, jenž v případě kumulace může v lidském organismu poškozovat játra a podporovat vznik zhoubných nádorů. Aflatoxiny se tvoří pouze při vyšších teplotách (za nejnižší se považuje 16–17 °C). Při skladování doma je proto ideálním úložištěm lednička.

OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝOŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ (Juglans regia) – lidé po staletí uctívají jako symbol plodnosti i skryté nadpozemské moudrosti. Mocný 15–45metrový strom s aromatickými listy a stříbřitou kůrou, jehož původní vlastí je Dálný východ a Himálaj, přinesli do Evropy Římané. Ze severovýchodní Ameriky pochází ořešák černý (J. nigra), který je ještě mohutnější a často byl pěstován na dřevo.

◗ Podmínky pěstování

Na rozdíl od lísky dává ořešák přednost těžkým a vlhkým půdám a kvůli problematickému opylení se opět doporučuje pěstovat více stromů pohromadě. Pěstování ze semen je možné, ale pomalé. Kvalitní odrůdy se množí roubováním a očkováním. Plodí zhruba v deseti letech. Nejlepší je nechat vyklíčit v květináči a ještě malé zasadit na vybrané stanoviště, protože později přesazování špatně snášejí.

◗ Sklizeň a využití

Z jednoho stromu lze za rok získat až 70 kg plodů. Ořechy vyloupeme z oplodí a necháme vyschnout. Zelené ořechy na nakládání sklízíme v okamžiku, kdy je můžeme propíchnout dřevěnou špejlí. Listy a slupky jsou zdrojem přírodního hnědého barviva, z mízy se vaříval cukr. Kvalitní olej nalézá využití v potravinářství. Z ceněného dřeva, které bylo tím hodnotnější, čím více mělo suků, se vyráběly dýhy a pušky.

Tip: Ořešáky se vyplatí pěstovat poblíž záchodů a stájí, protože jejich vůně odpuzuje mouchy.

text: Šárka Kociánová, foto: Vlastimil Růžička