Modrá orchidej – tajné přání, literární výtvor, mýtus, nebo podivuhodný sen? Je to skutečně opravdový živý klenot, nebo jen obarvený pouťový šmuk, který se za legendu pouze vydává? Doopravdy se něco takového v přírodě skrývá? A je možné ji mít?

Tolik otázek na jednu květinu. Dříve bylo těžké získat odpověď, ale moderní doba často z romantických pověstí udělá strohou skutečnost. Trh je mocný, technologie si poradí s kdečím a lidé nechtějí jenom snít, ale také vlastnit. A tak se legendární květina z přírody dostala do zajetí laboratoří a skleněných lahví ve sterilním prostředí. Byla statisíckrát „vyrobena“ v thajských množírnách, odvezena v kontejnerech na studený evropský kontinent a dodána na obchodní pulty. A tak si jednu z nejkrásnějších orchidejí jménem Vanda coerulea může koupit každý. Ale bez tajemství a romantiky… Trocha botaniky nikoho nezabije Odkud vlastně pocházejí a kolik jich je?

Hezký veselý skvrnitý kultivar Vanda 'Exotic Red' patří k nejnovějším odrůdám z Thajska.Malý rod to není – celkem je známo 51 druhů a několik variet. Vandy rostou v tropické a subtropické Asii, od Indie přes řetězy ostrovů a Novou Guineu až po Austrálii. Většinou jsou to epifyty na stromech, často ale rostou i na skalách, kamenitých stráních a na horských skalnatých svazích. V přírodě obsazují velmi rozmanité biotopy, od horkých a vlhkých nížin až po vysoké hory, kde se teploty pohybují jen několik stupňů nad bodem mrazu.

Většina druhů je silně světlomilných. Všechny mají hustě olistěné, přímé, jen málokdy větvené stonky se silnými kořeny na bázi. Pevné, tvrdé kožovité listy, uspořádané do dvouřadého vějíře, bývají úzce jazykovité, přímé nebo srpovitě zahnuté, příčně částečně složené podél střední žilky do širokého „V“ a na konci vykrojené nebo trojzubé. Některé druhy jsou drobné, jiné dorůstají značné mohutnosti. Květenství je hrozen vyrůstající z paždí listů, květy bývají značně trvanlivé.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Modrá orchidej

Naše obdivovaná, modře kvetoucí Vanda caerulea roste v severovýchodní Indii, Myanmaru, horském Thajsku a jižní Číně v nadmořské výšce 800 až 1 700 m na zakrslých dubech nebo kmenech stromů v řídkých světlých lesích. Rostlina nebývá vysoká ani 20 cm, listy jsou zhruba stejně dlouhé, květenství ale dosahuje i přes 0,5 m a průměr květů bývá asi 10 cm. Větší a mohutnější modře kvetoucí rostliny s dlouhými listy, které se prodávají v květinářstvích nebo na výstavách, jsou různí šlechtění kříženci. 

Pravým opakem Vanda coerulea je často pěstovaný, mohutný a silně teplomilný druh V. tricolor (syn. V. suavis) se stonkem až dvoumetrovým, listy dlouhými 45 cm a sedmicentimetrovými vonnými květy. Pochází z obrovského území od Laosu až po Jávu a Bali. Hybrid mezi V. tricolor a V. caerulea pochází z roku 1921 a byl pojmenován Vanda Herziana. Z něho vyšli šlechtitelé při dalších kříženích a dnes se modrokvěté odrůdy pěstují v pokojových teplotách a běžné bytové vlhkosti.

Barevné Vandy

V současnosti se pěstují desítky, možná stovky hybridů dovážených především z jihovýchodní Asie. Šlechtí se na celé barevné spektrum, ke křížení se přidávají drobné druhy rodu Ascocentrum, které přinesly geny zářivě žlutých a oranžových květů a miniaturní velikost. Mezi prodávanými kultivary jsou i rostliny, které mají tyčinkovité listy s kruhovým průřezem – kříženci rodů Vanda a Papilionanthe.

Jak je pěstovat?

Hlavním centrem šlechtění a pěstování je Thajsko, odkud pochází i tento mohutný modrofialový hybrid Vanda 'Purple Magic'.Vandám se nejlépe daří v zavěšených orchidejových košíčcích, jen zčásti vyplněných většími kousky dřevěného uhlí, nebo zcela bez substrátu (kořeny přirůstají k dřevěným laťkám). Většina druhů a hlavně všechny hybridy ale dobře rostou i v dokonale propustném, poněkud hrubším a velmi lehkém epifytním substrátu. Chladnomilné druhy, jako je například V. caerulea, pěstujeme při zimních teplotách klesajících i na 12 až 14 °C a s výrazným zálivkovým klidem, teplomilné druhy a hybridy vyžadují zimní teploty nad 18 °C. V létě teploty neomezujeme. Vandy umisťujeme do lehoučkého přístinu, ranní ani odpolední přímé slunce ale nevadí.

V zimě se snažíme dodat rostlinám světla co nejvíce. Zaléváme podle ročního období a bytových podmínek – v průměru však lze říci tak 2x týdně (pokud se však rostlinám svrašťují listy nedostatkem vody, tak častěji). Rostlinu lze rosit ručním postřikovačem, nebo ji celou vzít (pokud je na háčku zavěšená na okně), nad vanou osprchovat, nechat okapat a vrátit zpět na okno. Pohnojit stačí jednou měsíčně, v zimním období není hnojení třeba.  V poslední době se k nám dovážejí kvetoucí orchideje ve velkých skleněných vázách.

Rostlinám se uvnitř daří, pokud nevyrostou ven natolik, že začnou vázu převracet. Zalévají se dovnitř – dvakrát týdně vázu naplňte do poloviny vlažnou odstátou vodou a po půlhodině všechnu vodu vylijte. Rostlinu ve váze nevystavujte přímému slunci, ale dopřejte jí co nejvíce světla. Optimální teplota je mezi 18 až 28 °C. Vandy lze i množit, staré rostliny někdy odnožují a rostliny, které mají dlouhý stonek, můžeme i řízkovat.

text a foto: Romana Rybková