Dekorace z jehličnanů jsou v našich krajích oblíbené. Málokdo však ví, že některé druhy mohou být i smrtelně nebezpečné. Pozor dejte zejména na malé děti, které v určitém věku poznávají svět ochutnáváním a okusováním.

K otravě jehličnany, které si čeští zahrádkáři z mnoha důvodů oblíbili, ale může dojít i při sázení, prořezávání, sestřihávání či nesprávném použití v lidovém léčitelství.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Démonizovaný tis

Asi nejobávanější je u většiny lidí tis červený (Taxus baccata), neméně jedovatý je však i tis japonský (T. cuspidata).

Nenáročný tis červený je prošlechtěn do mnoha odrůd, které se od původního druhu liší tvarem i barvou jehlic, což může vést k podcenění nebezpečí. Jedovaté jsou ale rostliny všech odrůd včetně semen, s výjimkou jejich červeného obalu (míšku). Obaly semen jsou sice jedlé a sladké, ale hrozí nebezpečí, že byste s nimi mohli rozkousnout semeno. To - stejně jako celá rostlina - obsahuje směs jedovatých látek, která se nazývá taxin.

Příznaky otravy: Asi za hodinu po požití se dostavuje nevolnost, bolesti břicha, průjem, rozšířené zorničky, zástava dechu a srdce. Citlivé osoby mohou po požití rozkousaných jedovatých semen zemřít. V žádném případě nedávejte ochutnávat semena dětem! Ostříhané větvičky nenechte v dosahu domácích zvířat.

Jalovce

Jalovec stěsnaný – Juniperus squamata ´Blue carpet´ – je poléhavá odrůda s modrošedými jehlicemi a výškou okolo 1 m.Patří do čeledi cypřišovitých. Přestože si mnoho zahrádkářů myslí, že jsou na rozdíl od tisu neškodné, není to pravda. Otrava zevně může vzniknout potřísněním kůže šťávou z rozdrcené větévky či kořenu.

Nejjedovatějším druhem je jalovec chvojka (Juniperus sabina). Podobné účinky mají i další pěstované jalovce (J. virginiana, J. horizontalis), o něco méně jedovatý je náš domácí jalovec obecný (J. communis). Obliba zdužnatělých šišek - jalovčinek jako přísady v kuchyni či lidovém léčitelství může vést k předávkování a otravě.

Příznaky otravy: Podrážděná kůže zčervená, svědí, u citlivých osob se dlouho hojí. Požité rozkousané větvičky dráždí zažívací a trávicí ústrojí, ve větším množství vyvolávají zvracení, průjem, změny na játrech a ledvinách, v některých případech i smrt.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Zeravy a cypřišky

Cypřišek nutkajský neboli nutka – Chamaecyparis nootkatensis vyroste do výšky 25 m.Dalším jedovatým rodem z čeledi cypřišovitých je zerav (Thuja). Během minulého století se stal snad nejoblíbenější dřevinou českých živých plotů. Nejčastěji se vysazuje zerav západní (T. occidentalis), z. řasnatý (T. plicata) a z. východní (T. orientalis). Všechny druhy a odrůdy zeravů jsou silně jedovaté, přesto se jejich větvičky často používají do vánočních dekorací na stoly. Větvičky, šištice a dřevo obsahují jedovatou silici s vysokým obsahem thujonu.

Stejně jedovaté jsou i cypřišky (Chamaecyparis). Jsou oblíbené v městských zahradách a parcích, protože dobře snášejí znečištěné ovzduší a polostín. Pěstuje se c. Lawsonův (Ch. lawsoniana), nutkajský (Ch. nootkatensis), hrachonosný (Ch. pisifera), tupolistý (Ch. obtusa). Cypřišky obsahují ve větvičkách a šišticích jedovaté terpeny.

Zlatožlutý cypřišek hrachonosný – Chamaecyparis pisifera ´Filifera aurea´ – v dospělosti dosahuje výšky okolo 6 metrů.Příznaky otravy: Silice dráždí pokožku, po požití začíná otrava zvracením a krvácením žaludeční sliznice, pokračuje zrychleným tepem, zvýšeným krevním tlakem, průjmem a křečemi. U těžkých otrav dochází k poruchám a poškození ledvin a jater, na otravu lze i zemřít.

Jedovatá vzácnost

Krásným a zajímavým druhem je poléhavý chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) z čeledi chvojníkovitých. Obsahuje alkaloidy, jejichž základem je jedovatý efedrin. Látka je dobře známý stimulant z vrcholového sportu, byl obsažen i v účinných lécích proti rýmě a astmatu. Dříve se užíval v lidovém léčitelství, nyní se používá v homeopatii. Bohužel je poměrně oblíben i mezi narkomany.

Příznaky otravy: Bolest hlavy, pocení, třes, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, nevolnost, nutkání ke zvracení a zvracení. Při podezření na požití plodů je lépe vyhledat lékaře.

text a foto: Marie Musilová