Nové trendy v zahradní architektuře pro nadcházející rok a některá zajímavá řešení představují renomovaní zahradní architekti a realizátoři.

Položili jsme jim čtyři otázky:

1) Jaké trendy budou provázet letošní rok v oblasti rodinných zahrad?

2) Lze hovořit o typické české zahradě v závislosti na klimatických podmínkách či dostupnosti rostlinného materiálu?

3) Co považujete za nejdůležitější při navrhování a budování zahrad u novostaveb?

4) Můžete uvést nějaký významný zahradnický počin v minulém roce?

Ing. Štěpánka Šmídová

Vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu na MZLU v Lednici a založila vlastní ateliér, který se zabývá krajinářskou architekturou v celé šíři oboru – od návrhů parků, veřejných prostor, krajinářských úprav až po návrhy rodinných zahrad.

Kontakt

tel.: 608 235 674 | e-mail: info@smidova-la.com | www.smidova-la.com

1. Bude pokračovat trend příklonu k tradiční zahradě, respektující místní podmínky a okolí, a trend k zahradě, která je během roku velmi proměnlivá a barevná, stejně jako naše příroda.

2. Do jisté míry ano, nicméně kvalitních současných zahrad u nás ještě příliš mnoho není.

3. Určitě doporučuji vycházet ze stanovištních podmínek. Je snazší a levnější je respektovat než s nimi neustále bojovat. Dále považuji za zásadní úkon profesionální provedení zemních prací, podstatně to ovlivňuje zahradu z dlouhodobého hlediska.

4. Za důležité počiny považuji ty akce, které přispívají k zájmu veřejnosti o architekturu a urbanismus, například reSITE Architecture Week. Dále jsem velmi ráda, že vznikají oborové standardy (péče o přírodu a krajinu). Je to sice počin veřejnosti nejspíš známý, nicméně nesmírně potřebný. Doufám, že sjednocení postupů přispěje ke zlepšení kvality všech zahradnických prací včetně těch domácích. 

Ing. Jiří Prouza

Vystudoval zahradnickou fakultu Mendelovy zemědělské univerzity v Lednici a zahradní architekturu a dějiny umění na Fridrich- Wilhelms Universität v Bonnu. Věnuje se poradenství v oboru, vytváří návrhy zahrad rodinných domů včetně architektonické studie pozemků.

Kontakt

tel.: 777 123 700 | e-mail: jiri.prouza@email.cz | www.prouza-zahrady.cz

1. Dobře si pamatuji na časy před dvaceti lety, kdy jsem se snažil svými články vzbudit zájem o kvetoucí rostliny, především o trvalky a růže, které tehdy na našich zahradách nebyly téměř k vidění. Od té doby se hodně změnilo! Konečně máme zahrady, které kvetou, plodí, voní a mění barvu spolu s rytmem přírody. Už nevidíme jen „fotbalová hřiště“, lemovaná strnulými a neměnnými jehličnany nebo posmutnělé zakrslé solitéry uprostřed štěrkového pole. I pro tento rok tedy platí, co věděli již staří Římané: zahrada má být lákavým prostorem k životu a radosti, má potěšit všechny smysly – zrak, čich, sluch, chuť i hmat.

Současné materiály umožňují popustit uzdu fantazii i v exteriéru.2. Typická česká zahrada je trochu mýtus. Nemáme nijak zvlášť vyhraněný zahradní styl a samotné klimatické podmínky nás až tolik neomezují. Největším omezením našeho klimatu jsou extrémní zimy, rizikové pro choulostivější rostliny. Ale přesto máme téměř nepřeberný výběr vhodných rostlin a je škoda, že se stále zbytečně omezujeme. Možností je více, než tušíme, a to už proto, že lze sehnat v podstatě jakoukoliv rostlinu. Možná bychom měli přestat snít o „bezúdržbové zahradě“ a raději se ponořit do tvorby a údržby vlastního kousku zeleně. Věřte, že objevíte zcela nový svět, který vás trvale naplní. Je to nekonečné dobrodružství. Lze uplatnit i ryze konceptuální zahradní styl, který vynikne především tam, kde je šance oslovit širší veřejnost. Volné fantazijní prvky v krajině či veřejném prostoru provokují, vzbuzují emoce a posouvají hranice lidské fantazie. Je to hledání nových možností, jak propojit netradiční materiály a formy s přírodními prvky. To vše může inspirovat k nalezení nových netušených možností i v tak tradičním oboru, jakým je zahradní architektura. Rozhodně nás takový styl nikdy nenechá chladnými.

3. Novostavby trpí celou řadou nedostatků, které je nutno uspokojivě vyřešit. Za základní myšlenku, a tedy i řešení považuji „optimální propojení domu a zahrady“. To je nejvyšší kánon zahradního umění už po celá staletí. Čím lépe propojíte, tím vyšší kvalitu bydlení dosáhnete. Začíná to výškou terénu vzhledem k podlaze domu a pokračuje celkovým řešením venkovního prostoru. Ten musí být praktický a komfortní, ale i estetický, musí mít styl a směr. Celé je to o rostlinách, materiálech, barvách, osvětlení, vodě a mnoha dalších prvcích. Některé jsou praktické, jiné estetické. Je důležité mít velmi dobře promyšlený koncept (vědět, co na zahradě chci a co potřebuji) a při budování postupovat tak, aby jednotlivé práce na sebe navazovaly.

4. Jakožto milovník růží oceňuji zpřístupnění rozária Průhonické botanické zahrady na Chotobuzi. Tato ojedinělá sbírka růží byla založena již v roce 1963 a přesně 50 let poté došlo k jejímu rozšíření. Kromě tradiční sbírky historických a botanických růží zde byly vysázeny novinky, včetně těch nejatraktivnějších. Naleznete tu i růži, která byla pokřtěna v roce 2013 na počest vynikající slovenské „růžařky“ z rodu Chotků. Nese jméno Rosengräfin Marie Henriette a vyniká romantickým květem s intenzivní vůní. 

Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.

Působí na zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, v ústavu biotechniky zeleně. Je odborným poradcem, publicistou a neúnavným propagátorem přírodních a historických zahrad. Věnuje se i návrhům zahrad ve vlastním ateliéru.

Kontakt

tel.: 604 834 527 | e-mail: premysl.krejcirik@gmail.com | www.pruvodceparkem.cz

Přírodní a historické zahrady jsou hlavním tématem přednášek Přemysla Krejčiříka. Prezentuje možné střety ochrany přírody a zahradní architektury. Jeho návrhy jsou vždy vstřícné k přírodě a z přírody vycházející. Na snímku zahrada vily Tugendhat, která byla obnovena podle návrhu Přemysla Křejčiříka a Kamily Krejčiříkové.1. Trendem je přírodní řešení zahrad postavené na společenstvech rostlin, doplněné o jedlé rostliny. Téma jedlých rostlin bylo loni mottem hlavní výstavy v Královské botanické zahradě v Kew na předměstí Londýna. Myslím, že se objeví nové či „staronové“ druhy zelenin a bylin společně s recepty pro jejich použití v našem jídelníčku.

2. Jistě existuje typ české zahrady, bohužel v drtivé většině v nepochopeném pojetí jehličnanů na skalce. Použití rostlin se vyvíjí a mění v cyklech o délce asi 20 let. Po válce se používaly stálezelené rostliny, které se později zredukovaly na jehličnany. Dnes jsou módním trendem trvalky a vracejí se zeleninové zahrady, které jsme po roce 1989 rádi opustili. Dnes mají nový rozměr – vím, co jím… 

Přírodní a historické zahrady jsou hlavním tématem přednášek Přemysla Krejčiříka. Prezentuje možné střety ochrany přírody a zahradní architektury. Jeho návrhy jsou vždy vstřícné k přírodě a z přírody vycházející. Na snímku zahrada vily Tugendhat, která byla obnovena podle návrhu Přemysla Křejčiříka a Kamily Krejčiříkové.3. Rádi u novostaveb používáme vzrůstné keře typu šeřík japonský (Syringa reticulata), muchovník (Amelanchier), zimolez Maackův (Lonicera maackii), které rychle rostou a v omezených prostorech novodobých zahrad rychle plní funkci stromu. Dalším zajímavým prvkem jsou záhony trvalek kombinované s bylinkami.

4. Víkend otevřených zahrad, kterého se zúčastnilo přes 7 500 návštěvníků ve 103 zahradách. Myšlenka pochází z obdobné akce z britských ostrovů. Příští akce víkend otevřených zahrad se bude konat 14. a 15. června 2014. Akce se můžete zúčastnit jako návštěvník zahrad nebo otevřít svoji vlastní zahradu.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv autorů