Víte, že samozavlažovací truhlíky jsou český vynález a že za rok oslaví již třicátiny? Autor patentu nám nabídl své zkušenosti s pěstováním hub v těchto truhlících.

PoradnaPěstování rostlin v samozavlažovacích květináčích a truhlících využívá takzvané knotové závlahy. Závlaha knoty změní občasné zalití v nepřetržitou závlahu, která je pro většinu rostlin vhodnější a více se podobá přírodním podmínkám, kdy si zemina udržuje dlouhodobě dostatek vláhy. Vyloučíte tím střídavé přemokření a následné vyschnutí substrátu, které rostliny těžko snáší.

Čím rychleji rostliny vodu ze substrátu odebírají, tím rychleji se do něj pomocí skelných knotů doplňuje. Voda určená k závlaze může obsahovat i hnojivo. Systém nejčastěji tvoří dvě vzájemně na sebe navazující nádoby s knoty. Ty vedou ze spodní nádoby do horní skrze otvory a přivádějí zásobní vodu ze spodní nádoby do horní části, kde se nachází zemina s rostlinami. Vzduchová mezera mezi oběma nádobami zajišťuje přísun vzduchu otvory ve dně horní nádoby do oblasti kořenů.

JAK KAPILÁRNÍ ZÁVLAHA FUNGUJE?

Kapilarita je jednou z nejdůležitějších sil v přírodě. V půdě vzlíná voda a pohyb se zastaví pouze zmrznutím nebo vyschnutím. Samozavlažovací květináč je založen na principu vzlínání v kapilárních prostorách mezi skelnými vlákny. Skelné pletivo tvoří svazky souběžně probíhajících vláken, které jsou vzájemně vázány křížovou vazbou. Vlákna mají mezi sebou vytvořena rovnoběžné kapilární prostory. Ani při mnohaletém používání se tyto štěrbiny neuzavírají nečistotami, solemi či jinými látkami a nasávací schopnost se neomezuje. Pletivo se nasaje vodou do značné výše – v silném pletivu při zamezení odpařování z bočních povrchů až do výše dvou metrů. Pletivo dlouhodobě funguje jako vodní pumpa bez potřeby energie.
TRUHLÍK SIESTA (PLASTIA)

Pěstování hub

Samozavlažovací květináče a truhlíky byly původně určeny především pro pěstování rostlin, ale horní nádobu lze vyplnit také substrátem nebo i nekompaktní dřevní hmotou prorostlou podhoubím určité houby. V našich podmínkách je podle autora vynálezu Tomáše Syrovátky nejefektivnější pěstování hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus), kterou lze pěstovat i venku v chladu (pokud nemrzne). Začínající pěstitel získá praktické zkušenosti a současně výborné výsledky rovněž u středně teplomilných hlív, například u známé houby šiitaké – houževnatce jedlého, u polničky topolové, u penízovky sametonohé, opeňky měnlivé a také u boltcovitky – čínské černé houby.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Rady pro začátečníky

V zahradních centrech nabízejí většinou substráty s podhoubím žampionů, hlívy ústřičné a šiitaké s podrobným návodem pěstování. Substrát se prodává jako kostka v igelitovém obalu, jehož součástí je také podrobný návod na pěstování. Ve větším balíku bývají žampiony a hlíva, další jmenované druhy hub bývají v menším balení. Stejné zboží seženete i přes internet (www.jedlehouby.cz). Substrát je již prorostlé podhoubí schopné ihned tvořit plodnice. Plodnice ale potřebují mnoho vody, kterou substrát postrádá.

Nejjednodušší a nejsnazší je dodávat vodu do substrátu pomocí skelných knotů v samozavlažovacích truhlících. Substrát se položí na knoty a podhoubí si samo odebírá vodu z knotu podle své potřeby k růstu plodnic. Ty vyrostou ze substrátu zhruba do čtrnácti dnů. Nejvíce plodnic se získá ze substrátu žampionů a hlívy. Plodnice potřebují mírné světlo, jenom žampiony mohou růst ve tmě. Vyšší vlhkost vzduchu zajistí kryt z PVC.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv