Malou zahradu v městské zástavbě začala její majitelka, paní Marcela, budovat před devíti lety. A i když není velká, je plná květin a mění se po celý rok.

Poradna na Dumabyt.cz

Zahrada nevznikla na „zelené louce“, obklopuje dům stojící v zástavbě z 50. let, její původní podoba ale neodpovídala představám nových majitelů. Po rekonstrukci domu ji tedy začali budovat úplně znovu. Autorkou návrhu je paní domu, o spolupráci se zahradním architektem neuvažovala. „Květiny jsou mým koníčkem od mala, sázela jsem je, aranžovala, dělala suché vazby… Takže jsem se na realizaci této zahrady velmi těšila.“ 

Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ ZDE.

Jezírko s okrasnými travami, vodními rostlinami – leknínem a kosatci, orobincem nejmenším (tzv. doutníky), přesličkou či vachtou trojlistou vytváří v zahradě romantické zákoutí.

Majitelé postupovali po etapách. „Začínali jsme před domem, aby hezká a upravená část byla viditelná co nejdříve z ulice. Koncepci jsem neměla detailně promyšlenou, inspiraci jsem získávala z časopisů, v televizi, v zahradách, které jsem viděla, a podobně. Svou první zahradu jsem zakládala na chatě, tady jsem proto už přesně věděla, jak rostliny rozmístit podle prostředí, půdních a klimatických podmínek i jejich požadavků na péči.“  V přední části zahrady, která je vzhledem k ulici níže položená, je pomocí betonových tvarovek vybudována terasa, díky níž jsou záhony v úrovni chodníku. Zahrada je nevelká, její prostor je však využit do nejmenšího kousku.

Více článků z rubriky ZAHRADA na Dumabyt.cz.

Co jíst, aby nás chřipka neskolila? Zázračný strom Ginkgo biloba Francouzská romantika v ložnici

Vedle spousty květin je zde i volná plocha, která dodává prostoru vzdušnost. Našlo se místo i pro dětské prolézačky a skleník. „Skleník byl původně větší,“ vysvětluje majitelka, „ale před lety přišly velké kroupy a rozbily ho. A protože jsme ho celý nevyužívali, postavili jsme menší a na zbylém místě založili malé jezírko.“ Jezírko je obloženo oblázky, zdobí ho leknín a traviny. Okolo rostou květiny i keře, které tvoří hezké zákoutí a současně částečně zakrývají skleník.

Paní Marcela patří k lidem, o kterých se říká, že jim „všechno kvete pod rukama“. „Většinu rostlin, které jsou tu vysazené, jsem buď dostala, koupila, nebo jsem je namnožila ze sazeniček, například túje, oleandry, fuchsie, azalky, ale dokonce i hortenzie nebo vistárie a podobně. Některé jsem také tvarovala tak, aby dobře působily v místě, kde jsou vysazeny.“ A právě tújí potřebovala paní Marcela velké množství, neboť se rozhodla kvůli zachování soukromí vysadit podél oplocení živý plot, který obklopuje tři strany zahrady, pouze v části u skleníku je na pletivu plotu natažena rohož. A túje zde kupodivu nepůsobí smutně, v záplavě květin tvoří spíše harmonizující prvek.

Různé druhy skalkových tújí, trávnička Armeria, kaktus Opuntia a vřesy a azalky vytvářejí rozmanitou a barvitou plochu.

Přední zahrádka je orientovaná na sever, na jaře tam proto vše kvete později, naopak v prostoru za domem, obráceném k jihu, svítí sluníčko po celý den. V horkých letních dnech poskytuje stín příjemná terasa, přisazená ke stěně domu. „Na předzahrádce je trochu chladněji, jsou tam tedy vysázeny spíše listnaté a jehličnaté dřeviny a traviny, ale aby na jaře nepůsobila smutně, jsou mezi nimi cibuloviny – narcisy, hyacinty a tulipány, které ji na jaře pěkně probarví.

V přední, níže položené části zahrady je pomocí betonových tvarovek vybudována terasa, díky níž jsou záhony v úrovni chodníku.

A během roku mám alespoň na oknech truhlíky s begoniemi a dalšími kvetoucími rostlinami, které snesou chlad a méně slunce.“ Naproti tomu v zahradě za domem jsou rostliny kvetoucí nebo jen zelené v různých odstínech a s odlišnými tvary listů, určitou dynamiku dodávají prostoru traviny a také kany, které současně opticky oddělují prostor zahrady od garáže. Ve výsadbě zaujmou také kaktusy, některé jsou venku pouze od jara do podzimu, výjimkou je opuncie, kterou lze ponechat venku po celý rok. Dominantou plochy je velká jabloň, kterou obrůstá dekorativní a v sezoně výrazně kvetoucí dřišťál. „Každoročně rozmístím i mnoho hrnkových květin. Díky nim je zahrada pestřejší a rozmanitější. Jen je musím na zimu uklízet do sklepa,“ usmívá se majitelka.

text a foto: Dana D. Daňková