Ochrana před sluncem i zvědavci, rozkvetlá stěna, husté loubí či poutavý prvek zahradní architektury – to všechno mohou rychle zastat jednoleté popínavé rostliny, a navíc každý rok úplně jinak.

Okrasné popínavky vyrostou za jedinou sezonu do výšky několika metrů, mají většinou nápadné a atraktivní květy a bohaté olistění. Hodí se na menší plochy, například na balkony, lze je pěstovat v nádobách, naplno se ale uplatní na zahradě u treláží, plotů či jiných opor.

U asariny se nenechte zmást lidovým označením pnoucí gloxínie. Kvete sice podobným květem, tím ale veškerá podoba končí.

Jak na pěkné květy

Sazenice popínavých letniček si můžete buď koupit, nebo je předpěstovat. Semena se vysévají koncem února až v březnu v prostorách s teplotou kolem 20 °C, na záhony a do venkovních nádob se pak vzešlé sazenice vysazují v polovině května. Tehdy jim už nehrozí přízemní mrazíky, ve vyšších polohách je ale raději sázejte až v červnu. K tomu, aby rostliny bohatě kvetly, potřebují slunné stanoviště, vydatnou zálivku a bohatou výživu. Každý týden je tedy přihnojte plným hnojivem pro balkonovky. Půda by neměla přesychat, jinak rostlinám mohou opadat poupata, přílišné přemokření zase způsobuje uhnívání kořenů.

Kam s křehkými výhony

Popínavé letničky budou dobře vypadat jedině tehdy, věnujete-li pozornost i pevné a stabilní opoře, kolem níž se budou ovíjet a pnout. K tomuto účelu dobře poslouží hlavně treláže, které mohou stát volně nebo být upevněné na zdi. Příjemné soukromí vytvoří rostliny také na pergole, ale i obloukovitém loubí nebo zástěně z proutí. Hodně parády nadělají rovněž na různých plůtcích, sítích, opěrných sloupcích či stojanech, horizontálně tažených drátech nebo jiných konstrukcích. Výhonky rostlin se snažte na oporu navádět tak, aby ji porůstaly rovnoměrně, a letničkám, které nemají úponky, jemně pomozte provázkem.

Na bezmrazém místě může úponatka i přezimovat. Příští rok však nepokvete příliš bujně.

Co vysadit

Konkrétní druh popínavé letničky si vybírejte podle místa, kam ho budete chtít vysadit, podle délky výhonů i barvy květů. Představujeme vám ty nejzajímavější rostliny.

• Povijnice nachová (Ipomoea purpurea), popínavka z tropů Střední a Jižní Ameriky, dorůstá do tří metrů a vytváří nálevkovité květy modré, růžové nebo bílé barvy, podle odrůdy. Rostlina prospívá v každé půdě, potřebuje ale teplé a chráněné stanoviště. Zajímavé je, že jednotlivé květy se otevřou brzy ráno a v ten samý den také uvadnou. Povijnice však kvete po celé léto až do podzimu. Na místě se snadno vysemeňuje, po vzájemném sprášení rostlin různých odrůd budou ale výsledné květy vždy modré.

• Vilec šplhavý (Cobaea scandens) je úponkatá liána z mexických hor, která dokáže vyšplhat až do pěti metrů. K ovíjení potřebuje vodicí dráty nebo tyče, přichytit se dokáže i na hrubší omítce. Od června do září rozkvétá fialovými, modrými či bílými široce otevřenými zvonkovitými květy, a pokud jej na zimu přenesete na světlé a bezmrazé místo, můžete ho na jaře nařízkovat. Takto získané rostliny dříve rozkvetou.

Thunbergie byla vyšlechtěna v řadě odrůd, které se liší zbarvením květů. Nejčastější oranžovou barvu tak může doplnit i krémová nebo bílá.• Thunbergie křídlatá (Thunbergia alata) neboli smatavka pochází z tropické Afriky a její ovíjivé stonky dorůstají do dvou metrů. Rostlina je známá hlavně pro své typické žluté a oranžové květy s tmavě hnědými středy, proto se jí také říká černooká Zuzana. Množí se semeny a z thunbergie přezimované ve světlé místnosti o teplotě 10 °C je možné v únoru odebrat i řízky, které pak kvetou časněji než rostliny z výsevů.

• Úponatka drsná (Eccremocarpus scaber) z Jižní Ameriky má ráda výživnou lehkou půdu s dostatkem vláhy, spíš kyselou než zásaditou. Dorůstá do tří metrů a od července do podzimu kvete záplavou nápadných trubkovitých květů, které mají zpravidla oranžovou barvu. Některé odrůdy mohou mít ale i žluté, růžové nebo purpurové květy.

• Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) má bujný růst, může měřit až pět metrů a kvete bílými nebo ohnivě oranžovými květy. Po odkvětu se hlavní ozdobou rostliny stávají velké zelené lusky. Fazol je poměrně nenáročný, snese i lehký polostín, potřebuje ale dostatek vláhy.

• Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) kvete při včasném výsevu od června až do srpna. Jeho vonné květy mohou mít různou barvu, aby však kvetly po celé léto, je nutné je po odkvětu průběžně odstraňovat. Rozkvetlé výhony se hodí i k řezu, stříhejte vždy ale jen zpola rozkvetlé stonky – vydrží pak déle. Hrachoru vyhovuje propustná a výživná půda na slunném místě, přiměřená zálivka a vzdušný prostor. Rostlina je citlivá vůči padlí, případné šedobílé povlaky na listech proto ihned ošetřete fungicidem.

• Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) pochází z Kolumbie a Peru a kvete zářivými květy žluté a oranžové barvy. Kromě pěkných květů je na lichořeřišnici sympatické i to, že jsou všechny její části jedlé – mladé listy a květy se přidávají do salátu a rostlina se využívá i jako přírodní antibiotikum. Svými stonky a řapíky listů se lichořeřišnice přidržuje jakékoli opory, je možné ji použít i k pokryvu půdy a často se přesévá. Při výsevu se semena sejí po třech do tzv. hnízd.

Lichořeřišnice se pěstuje hlavně pro okrasu, jako rostlinné antibiotikum může ale nahradit i syntetické preparáty.

• Asarina pnoucí nebo také maurandie popínavá (Asarina scandens) je liána původem z Mexika a označuje se také jako popínavá gloxínie. Důvodem jsou atraktivní, široce rozevřené květy v bílé, růžové až fialové barvě, ve tvaru trumpetky. Přitahují motýly a kvetou od léta do podzimu. Výhony mají plstnaté olistění a v našich podmínkách dosahují délky dva až tři metry. Rostlina potřebuje dostatek vláhy a polostín.

• Rodochiton krvavý (Rhodochiton atrosanguineus) se u nás pěstuje jako letnička, ve své mexické domovině však roste jako trvalka. Dorůstá do délky 1,5 metru a vytváří dlouhé trubkovité květy fialové barvy s růžovočerveným kalichem, který na rostlině zůstává i po jejím opylení. Uvítá lehkou humózní půdu spíš v polostínu, rozkvétá až pět měsíců po výsevu a kvete do pozdního podzimu. Nejčastěji se u nás pěstuje odrůda ‘Purple Bells‘.

Text: Zdeňka Zienertová

Foto: Bakker Holland CZ, Digitální herbář MUDr. Petra Kocny a Urner – zahradnictví

* * *

Články, které by se vám také mohly líbit:

Orchideje - jak na ně, část 3.

Prvosenky doma, v přírodě i na zahradě

Šafrán jako pradávný posel jara

DŮM A BYT: Krása kapradin do našich domovů

DŮM A BYT: Slavnostní jiřinky

logo MessengerPoslat Messengerem