Petrklíč, správně česky prvosenka, symbolizuje jaro, přestože v naší přírodě nepatří mezi úplně nejčasnější květiny. Leckoho může překvapit, jak je rod Primula rozsáhlý a proměnlivý. 

Téměř všechny prvosenky jsou atraktivní a nápadné rostliny, mnohé patří mezi krásné nízké skalničky, ale najdeme mezi nimi i vysoké druhy luk a mokřadů, dorůstající až 130 cm. Přibližně 400 druhů roste hlavně na severní polokouli, v Americe se horským pásem And rozšířily až do Patagonie, několik druhů je známo i v horách tropické Afriky, na Jávě a na Nové Guineji. Největší druhové bohatství se však nachází v Asii.

Většina druhů je vytrvalých, pouze několik jednoletých nebo dvouletých. Mají přízemní růžici jednoduchých, celistvých nebo členěných listů. Ze středu růžice vyrůstá pevný přímý stvol, u některých druhů velmi krátký až neznatelný. Podle druhu nese jeden květ nebo různá květenství (nepravý okolík, strboul, hlávka, přeslen nebo klas). Pětičetné květy s vytrvalým kalichem mají tvar zvonkovitý, nálevkovitý, válcovitý nebo baňkovitý.

Na loukách

Při procházkách přírodou se lze setkat se dvěma častými druhy. Prvosenka jarní (P. veris) je rostlinou suchých teplých strání a světlých listnatých lesů, roste v nížinách a mírně kopcovitých krajinách. Má nafouklý kalich a žloutkově žluté korunní lístky. Její květy voní.

Prvosenka vyšší (P. elatior) je vlhkomilným horským druhem, setkáte se s ní v pahorkatinách a na horských loukách, někdy bývá podél potoků splavována do údolí. Kalich má úzký, válcovitý a korunní plátky sírově žluté, květy jsou bez vůně. Oba druhy patří mezi staré dobré léčivky, používané proti kašli a nachlazení, prvosenka jarní má obsah účinných látek vyšší. Listy prvosenky jarní se dříve trhaly do salátů.

Kromě těchto dvou zlatých petrklíčů nabízí česká příroda ještě jeden původní druh. Vzácná růžově kvetoucí vysokohorská prvosenka nejmenší (P. minima) roste na několika místech v Krkonoších, například na Sněžce nebo v Čertově zahrádce. Stačí však zavítat na Slovensko a v přírodě lze spatřit o čtyři druhy více, včetně u nás vyhynulé prvosenky pomoučené (P. farinosa).

Na zahrádce

V zahradách vládne prvosenka zoubkatá (P. denticulata) s krásným kulatým květenstvím v modrofialových, růžových a bělavých odstínech. Pochází z Himálaje, kde roste na travnatých horských loukách v nadmořských výškách od 1 500 do 4 100 m. Rozkvétá už koncem března, květní stvoly bývají až 10 až 40 cm vysoké. Potřebuje vlhčí nevysychající půdy, roste jak na slunci, tak v polostínu. Moc hezky působí v kombinaci s jarními cibulovinami, hlavně s narcisy a hyacinty. Snadno se množí výsevem nebo dělením.

Prvosenka lysá je skalní druh, vyrůstá z puklin vápencových skal. Záhony na zahradě pro ni nejsou to pravé.Skalničkáři dobře znají prvosenku lysou (P. auricula). Za slovenskými hranicemi se běžně vyskytuje ve vápencových pohořích – v Karpatech, v Alpách i v horách Balkánského poloostrova. Je to nádherná rostlina se stříbrně ojíněnými listy a nezaměnitelnými květy. Zahradníci pěstují i mnoho jejích kultivarů i hybridů s květy v odstínech purpurové, fialové až do černa, zelené, žluté s různě barevným okem. Potřebuje velmi dobře propustný substrát, protože v zimní přemáčené půdě vyhnívá. Půda by měla být neutrální až alkalická, rozhodně ne kyselá a na živiny chudá (čím více živin, tím méně květů). A pozor na slimáky, kteří ji rádi ožírají.

Pěstuje se i spousta dalších druhů prvosenek, za zmínku stojí nenáročná vysoká vlhkomilná prvosenka japonská (P. japonica) s patrovitým květenstvím a květy purpurových, karmínových a růžových odstínů, která kvete od května až do července. Sluší jí to na březích potůčků, zahradních jezírek a dalších vlhkých místech na slunci.

„Výroba“ zimních primulí

Dobře známým druhem do bytů je prvosenka bezlodyžná (P. vulgaris, dříve známá pod jménem P. acaulis), kterou znáte ze zimních nabídek květinářství. Původní druh pochází z jižní a střední Evropy, domácí je i na Slovensku, u nás občas zplaňuje. Pěstují se především zahradní kultivary, které vznikly mezidruhovým křížením prvosenky bezlodyžné, prvosenky jarní, prvosenky vyšší a jejich dalším šlechtěním.

Prvosenka bezlodyžná bývá v přírodě žlutokvětá, její odrůdy však září všemi barvami.

Odrůdy s velkými barevnými květy se objevily v osmdesátých letech minulého století. Díky snadnému pěstování, atraktivnímu vzhledu a termínu kvetení se staly základními hrnkovými květinami pro toto období. Potřebují vlhký a chladný vzduch, nehodí se do místností s pokojovou teplotou. Dlouho vydrží mezi dvojitými křídly starých oken, na verandách, v prosklených vchodech do budov a při mírné zimě i venku v okenních truhlících a v mísách na balkonech a terasách.

Centrem šlechtění a pěstování této květiny je Holandsko – dnes lze říci, že se nepěstuje, ale vyrábí. Specializované firmy nabízejí podle termínu rozkvétání druhy velmi rané, rané, pozdní a velmi pozdní, každá skupina má širokou škálu barev a různě veliké květy od drobných po obří. Kromě čistých barev si lze objednat i směs, která má přesně stanovené podíly jednotlivých barev – obvykle nejvíce žluté, nejméně modré.

Zájemce si vybere barvy květů, počet kusů, velikost květináče a termín dodávky a výrobce doporučí dobu výsadby a způsob pěstování. Objednávka je zanesena do počítače, který od té chvíle řídí realizaci zakázky. Výrobní software rozhodne o termínu výsevu a na rostliny už většinou nesáhne lidská ruka. Stroj provede výsev, označí sadbovače kódem a adresou zákazníka, další stroj provede kontrolu vzešlých rostlin a automaticky nahradí nevyklíčené nebo špatné novými – zní to zvláštně, ale „mašina“ opravdu zvládne přesazovat květiny.

Kontroluje se několikrát během pěstování, počítač řídí klima ve skleníku, zálivku, hnojení, dobu osvětlení i postřiky proti chorobám a škůdcům. Na závěr počítač připraví zásilku, sadbovače jsou naloženy do kontejneru, opatřeny adresou a odbaveny administrativně (dodací list, fytocertifikát, faktura). Kontejner najede do kamionu a počítač pošle do navigačního systému kamionu zeměpisné souřadnice zákazníka.

To není fantazie, ale realita moderní zahradnické velkovýroby. Nepůjdete se raději projít na louku?

Možná nevíte

A na závěr malé varování, prvosenky sice nepatří mezi rostliny jedovaté, ale citlivým osobám mohou vyvolat nepříjemné alergické reakce na kůži.

Text a foto: Romana Rybková

* * *

Další články, které by vás mohly zajímat:

Dračinky a dračince

Návštěva zahrady: Nechte se unášet na křídlech motýlů

DŮM A BYT: Koniklec, klenot jarní přírody

DŮM A BYT: Vychutnejte si krásu bonsají

logo MessengerPoslat Messengerem