Zimní zahrada může - a také tomu tak často bylo - sloužit jako místnost pro přechovávání kytiček. To je poměrně skromný cíl, který byl v uplynulých letech v našich socia­listických podmínkách poměrně snadno realizovatelný. Dnešní zimní zahrady však mají mnohem větší ambice.

Na počátku devadesátých let minulého století u našich západních sousedů vypukl boom zimních zahrad. Jejich šíření už ale nebylo jen „rozmarem" bohatých, dalším prostorem zvyšujícím lesk a luxus rezidenčních sídel. Tentokrát šlo o naděje ekologicky orientovaných architektů, kteří v zimních zahradách viděli kromě jiného možnost získávání tepla ze sluneční energie bez zavádění dodatečných technologii.

Bydlení ve skleníku

Reakcí na nové trendy v chápání moderního bydlení byl zajímavý projekt zimní zahrady vystavený roku 1981 na Zemské zahradnické výstavě v Baden-Badenu. Projekt, který měl na tehdejší odbornou veřejnost velký dopad, přinesl myšlenku „bydlení ve skleníku" a zároveň odstartoval novou rovinu v oblasti ekodesignu. Zimní zahrada se tak stala v rukou experimentálně naladěných architektů jakýmsi „postmoderním dobrodružstvím s ohraničeným rizikem". A ačkoli zní tato formulace na první pohled možná příliš složitě, pravdou je, že vývoj nových technologií a materiálů v kombinaci s výrazným posunem v náhledu na soužití s přírodou a prosazování ekologických myšlenek napomohl vzniku osobité architektury, která si označení postmodernistická určitě zaslouží. A ani slovo „dobrodružství" není v této definici náhodné.

Konstrukce moderní zimní zahrady je náročná zejména s ohledem na udržování tepelné pohody v různých ročních obdobích (REHAU).Představte si možnost skutečně fyzicky prožít emoce, které přinášejí bouře, hromy a blesky, přívaly deště či sněhu v maximálním sepětí s okolní přírodou - a být přitom díky zimní zahradě před skutečnými dopady přírodních živlů účinně chráněni. A ať už si to uvědomujeme či ne, právě „ohraničení rizika" je jedním z nejsilnějších lákadel a důvodů motivujících k pořízení dalšího obytného prostoru ve formě zimní zahrady. Například možnost koupat se v bazénu či číst si knížku v houpacím křesle, když venku zuří bouře, je prostě neodolatelná.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Zimní zahrada včera a dnes

Pokud jde o historii zimních zahrad, je nepoměrně starší než ony zmíněné postmodernistické trendy, které výrazně ovlivnily vzhled a funkci současných zimních zahrad. V řadě zemí - například Belgii či Británii, jde o pojem, který má dlouholetou tradici. Je součástí tradiční architektury rodinných domů, veřejných i historických budov. Klimatické podmínky těchto zemí rozšíření tohoto architektonického prvku vysloveně přály. Shrneme-li tedy poznatky vycházející z dlouholetých tradic v těchto zemích a současné trendy, můžeme říci, že zimní zahrady nejsou prosklenými altány či příručními skleníky, ale plnoprávnými prostory, které mohou být součástí obývacích místností, pracoven, nebo být zcela samostatným prostředím, využívaným k mnoha dalším nejrůznějším činnostem.

Zimní zahrady spadají do široké rodiny prosklených staveb, které slouží nejrůznějším účelům - zádveřími počínaje přes zasklení bazénů, nejrůznější skleníky, zasklené pergoly, prosklené lodžie, střešní zimní zahrady, prosklené střechy, prosklené světlíky až po prosklená schodiště. Zimní zahrada stojí na pomyslném vrcholku těchto staveb a mnohé z jejich vlastností sdružuje. Právě proto nemá jednoznačně stanovený účel. Naopak se staví z nejrůznějších důvodů a její využití sahá od pokoje pro kytky až po komfortní jídelnu či obývací pokoj.

Vhodná technologie stavby

I když jsme naznačili široké možnosti zimních zahrad - skleník, jímač energie či obývák, je zřejmé, že není prakticky mož­né tyto vlastnosti skloubit bezezbytku dohromady. Vlastně bychom to ani neměli od projektu očekávat. Platí, že komplexní systém zimní zahrady může i při nejlepší projekci a stavebním provedení fungovat uspokojivě jen tehdy, pokud majitel jasně předem definuje, co speciálně má jeho zimní zahrada splňovat. Podle využití a polohy může být teprve pak vybrána vhodná technologie stavby i specifickým požadavkům přizpůsobená konstrukce. Pohlédnuto z druhé strany je nutné si uvědomit, že funkční možnosti zimní zahrady úzce souvisí s dispozicemi domu, orientací na světovou stranu a typem okolí.

Zeptali jsme se Svatopluka Seiberta, jednatele firmy Stabos:

Co doporučujete udělat před stavbou zimní zahrady?

Především oslovit odborné firmy, které se specializují na stavbu zimních zahrad, mají mnohaleté zkušenosti s jejich realizací a nabízejít systémové a certifikované konstrukční řešení včetně kvalitního zasklení.
V současné době je nejvhodnější provádět výběr dodavatelské firmy na internetových stránkách. Zde lze najít bližší informace, technické podklady a reference. U nových staveb musí být zimní zahrada architektonicky zapracována do koncepce domu. Nutné je konzultovat navržené řešení s dodavatelem a respektovat jeho konstrukční možnosti. Při rekonstrukci domu je vhodné zaslat dostupné podklady nebo požádat o nezávaznou a bezplatnou návštěvu zástupce firmy, který provede zaměření v místě stavby a navrhne nejvhodnější konstrukční řešení a doporučí způsob vytápění a větrání. V obou případech doporučuji jako první krok vypracování kompletní cenové nabídky na dodávku a montáž včetně základního technického řešení. Zavedené firmy mohou provést vizualizaci zimní zahrady k domu. Dojde-li k dohodě investora s dodavatelem, následuje vypracování výkresové dokumentace, konstrukčních detailů, návaznosti na stavební část a podkladů pro stavební připravenost. Podle mých zkušeností je prospěšné zajistit v konečné fázi před podpisem smlouvy o dílo osobní jednání investora, architekta, projektanta, dodavatele stavební části a dodavatele zimní zahrady. Posledním krokem je podpis smlouvy o dílo, v níž musí být jasně stanovena pevná cena za kompletní dílo, termín dodání a platební a záruční podmínky.

Pořízení zimní zahrady je drahou záležitostí

V Čechách slovo „zimní", stejně jako slovo „zahrada" v názvu svádějí k situování těchto konstrukcí směrem na jih. To ale neodpovídá principu zimních zahrad, protože při orientaci celého prostoru na tuto světovou stranu je vnitřek zejména v letním období zatěžován slunečním zářením tak extrémně, že při nedostatečném technickém zajištění se tento prostor stává neobyvatelným. V případě, že nemáme možnost volby polohy a tvaru zimní zahrady, protože její umístění je dané například jedinou možností orientace na jih, pak ještě existuje řada technických řešení: tónováním skel, větracími otvory, zastiňovacími vnějšími prvky a doplňky až po extrémní řešení vnitřní klimatizací. Je však důležité pamatovat, že pořízení zimní zahrady je drahou záležitostí a každá další konstrukční komplikace cenu jen zvyšuje.

Nejvhodnější umístění zimní zahrady vzhledem k jejímu využití je přímé propojení na obývací pokoj nebo jídelnu. Co se týká světových stran, je nejvhodnější orientace východní, jihovýchodní nebo západní. Správně zvolená poloha pak může přispět k vylepšení mikroklimatu celého domu.

Jak na „zahradní" pohodu

Rozhodujícím faktorem pro zabezpečení příjemného prostředí uvnitř zimní zahrady je kvalita použitého konstrukčního systému a vysoká kvalita zasklení. To vše musí být doprovázeno vhodným způsobem vytápění v zimním období a větráním v létě.

Zimní zahrada vytvoří i z nenápadné architektury ojedinělou záležitost (HLADÍK).Vytápění je nejlépe řešit rozmístěním topných těles kolem prosklených stěn tak, aby byla zabezpečena dokonalá cirkulace teplého vzduchu od prosklení směrem ke zděné části domu. Vzhledem k tomu, že jde o velmi odbornou záležitost, je více než nutná konzultace s odbornou topenářskou firmou.

Střešní okno s termostatem

Větrání by mělo zabezpečit dostatečnou cirkulaci vzduchu okenními křídly a dveřmi. Tuto přirozenou cirkulaci vzduchu je vhodné podpořit osazením ventilačních mřížek do spodní části svislých stěn a střešního elektrického ventilátoru ovládaného termostatem nebo střešního okna s termostatem a dešťovým čidlem. Všechny otvory je nutno opatřit síťka­mi proti hmyzu, který dokáže pobyt v zimní zahradě značně znepříjemnit nebo způsobit znečištění a zahnívání vody v bazénu.

Při použití správného systému pro konstrukci zimní zahrady, kvalitního zasklení a vhodné orientace ke světovým stranám není stínění bezpodmínečně nutné. V ostatních případech je
instalace zastínění vhodná z důvodu omezení prostupu slunečního záření do interiéru a zachování intimity při pohledu zvenčí.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem