Exotika je v módě! Nejen etnohudba, oděvní styly, architektura a dovolené na druhém konci světa, ale také rostliny z jiných kontinentů se stěhují do našeho okolí a pronikají do zahrad a bytů. Proč ne! Má to ale i své stinné stránky.

Granátovník (Punica granatum) ´Legrellei´ je nejen užitkový strom, ale i pěkný okrasný keř. Pěstuje se v různých kultivarech.Vyhledávání neobvyklých a zajímavých rostlin není záležitostí několika posledních sezon, ale spíše staletí. Spolu se zbožím ze zámoří putovala do Evropy i semena, hlízy, cibule, sukulenty nebo orchideje. Okrasné rostliny bývaly nejprve „vedlejším produktem“ obchodních, objevitelských nebo loupeživých výprav, později se ovšem začaly organizovat samostatné expedice, které měly za cíl přivážet nejrůznější cizokrajné rostliny. Květiny z dalekých zemí pěstovaly už naše babičky – namátkou vzpomeňme severoamerické floxy, slunečnice nebo krásnoočka, čínské astry a magnolie či tulipány z tureckých hor. Nicméně zeleň mírného pásu nám už nestačí a rádi bychom do zahrady nějakou „dokonalou“ iluzi tropů a subtropů.

Pozor na rozdílné klima

Rostliny z „pravých“ deštných tropických lesů se nám na českou zahradu dostat nepodaří. Na to je naše klima od září do května příliš chladné a v létě zase moc horké. Ze suchých oblastí tropů lze pěstovat řadu sukulentních a suchomilnějších rostlin v nádobách, přes léto jimi vyzdobit kousek zahrady a na podzim je zase rychle odnést do tepla. Něco jiného jsou rostliny subtropické. Hory jižní Evropy, Čína, Japonsko, Nový Zéland, Himálaj, Patagonie, jih Severní Ameriky a další oblasti jsou celkem dobrým zdrojem. Nicméně některé rostliny vydrží pouze, pokud jsou zimy mírné. Holomrazy jim dají co proto. Musíme je na zimu přikrývat a balit do bublinkové fólie, vytvářet jim důmyslné kryty a fóliové skleníčky, které se na jaře dají rozebrat a odstranit. Ale pro odhodlaného zahradníka není žádných překážek!

Palmy u bazénů

Keříky myrty (Myrtus communis) patří k velmi oblíbeným rostlinám. Větvičkami se zdobí svatebčané, květy i plody se v jižní Evropě používají jako koření.Většina lidí má představu teplých krajin a mořské pláže spojenou s obrazem královny rostlin – palmy. V Evropě jsou však palmy pouze zlomkem flóry, z původních více než 3 000 druhů zde najdeme jen dva – žumaru nízkou (Chamaerops nobilis) na španělském pobřeží a datlovníky na Krétě a v celém Středomoří (Phoenix theophrastii, Phoenix dactylifera).

Existují však palmy z Číny a hor střední Asie snášející mrazy pod 15 °C. Nejvhodnějším druhem pro úspěšné přezimování na našich zahradách je Trachycarpus fortunei. Pochází ze střední a východní Číny, kde silně mrzne a klima je o něco mírnější než naše. Palmu je však nutné vysadit na jaře, aby do zimy dobře zakořenila, musí to být starší, dost silná a zdravá rostlina (nikoli malý semenáček) a na zimu je třeba svázat listy a celou rostlinu zabalit do pytloviny, chvojí nebo papíru (žádný igelit, protože rostlina uvnitř plesniví). Existují i další palmy, které mají spíše teoretickou šanci vydržet venku.

Velmi jedovatý je i keřovitý durman (Brugmansia), k působivému vykvetení však potřebuje chladnější, nejlépe horské klima, tedy chladno a vlhký vzduch.Například Nanorrhops z hor Afghánistánu a Pákistánu přežije mráz až -22 °C, tento druh je však zvyklý na suché zimy a nesnáší zimní srážky. Ze Severní Ameriky je vhodným druhem Rhapidophyllum hystrix. Přežije také dvacetistupňové mrazy, navíc roste neobyčejně pomalu, takže se snadno na zimu zabalí. Ostatní palmy, třeba Livistona, Rhapis, Brahea nebo Serenoa, lze pěstovat v nádobách a na zimní měsíce je přestěhovat do bezmrazého prostoru. Například oblíbená žumara nízká zvládne mráz do -10 °C, takže obvykle postačí rostlinu uklidit na začátku prosince a začátkem března může opět ven.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Fíkovníky, bambusy a asijské rostliny

Jeden z mnoha druhů stromků rodu Senna kvete velmi vděčně po většinu teplé sezony. Většina druhů kvete žlutě, ale pěstují se i druhy s květy růžovými.V nejteplejších částech naší republiky můžete za určitých okolností pěstovat na zahradě i jihoevropskou dřevinu fíkovník (Ficus carica). Potřebuje teplé stanoviště chráněné před větrem, nejlépe u jižní stěny domu. Nesmí mít příliš vlhko v kořenech, protože snadno vyhnívá. Nedoroste sice takové velikosti a nádhery jako na jihu Evropy, ale plody vytvoří. Vynikne v kombinaci s oleandrem (Nerium) v nádobě (na zimu přemístíme do bezmrazého prostoru), s granátovníkem (Punica) nebo se středomořskými aromatickými keři, jako je vavřín (Laurus), rozmarýn (Rosmarinus) a myrta (Myrtus).

Exotický jehličnan Araucaria araucana snese i naši zimu, pokud je příznivá a bez holomrazů.Z asijských rostlin můžete vysadit na zahradu i severočínské mrazuvzdorné bambusy. Nejsou to ty mnohametrové, ale menší, vysoké 2 až 4 metry, se stébly silnými jako mužský palec. V českých zahradách se dlouhodobě pěstuje více než 30 drobnějších druhů bambusů. Podle lokálních podmínek můžete vysázet také některé z mnoha odrůd nádherných čínských magnolií, japonských javorů, sakur nebo třeba rododendronů a vytvořit krásnou zahradu v asijském stylu.

Exotická Amerika

Velmi exoticky působí rostliny ze Střední a Jižní Ameriky. Pokud jste někdy na dovolené v jižní Evropě sebrali v parku semena chilské araukárie (Araucaria araucana), zkuste výsev (v některých zahradnictvích se nabízí i větší rostliny). Pečujte o něj jako o palmu – potřebuje co nejteplejší chráněné místo a pokud možno na zimu zabalit nebo vytvořit dočasný přístřešek. Rostlina sice nevydrží dlouho, první nepříznivá zima ji zničí, ale je natolik neobvyklá, že za pokus to určitě stojí.

Výsadba šáchorovitých rostlin a trav ve „vodní“ zahrádce. Tvary a barvy dokáží zázraky.Dlouhodobě můžete na zahradě pěstovat například bylinu gunneru chilskou (Gunnera), s listy tvrdými jako plech, které mohou dorůst až třímetrového průměru. Z listnatých stromů se osvědčil drobnolistý elegantní pabuk (Nothofagus antarctica). Atmosféru Ohňové země dotvoří Fuchsia magellanica a keře rodu Escalonia (pár let krášlily i park v Průhonicích).

Neobvyklé velké červené květy malého stromku Erythrina crista-galli, neboli česky a ne moc hezky – zarděnice. Pochází ze severní Argentiny a snáší teploty kolem bodu mrazu.Z dalších subtropických rostlin Ameriky moc pěkně působí argentinské keře Erythrina crista-galli, které i v přírodě nedorůstají více než 2 až 3 metrů a kvetou sytě červenými květy. Často se pěstují i různé druhy rodu Cassia a Senna, které nejčastěji kvetou žlutě a dobře se tvarují do stromečkovitého tvaru. K velmi oblíbeným patří i horské durmany rodu Brugmansia, s nádhernými intenzivně vonícími trubkovitými květy bílé, růžové i žluté barvy. Jsou nádherné, ale prudce jedovaté. Všechny tyto dřeviny jsou poměrně nenáročné, snesou teploty kolem nuly, ale nikoli dlouhodobě. Pěstují se v nádobách a zimují ve světlých bezmrazých prostorách.

text a foto: Romana Rybková