Sukulenty jsou oblíbenými pokojovými rostlinami. Nejenže se hodí do všech stylů interiéru, ale zejména jsou tak nenáročné na péči, že jejich pěstování zvládne každý.

Vánoční kaktus

Vánoční kaktusVánoce se přiblížily a tak vám na prvním místě představíme hlavního favorita mezi sukulenty pro tento měsíc. Schlumbergera neboli vánoční kaktus je vytrvalá rostlina s tuhými listy složenými z plochých článků se zubatými okraji. Při zachování několika jednoduchých pravidel se nám na Vánoce téměř jistě odmění záplavou květů.

Umístění a teplota: Vánoční kaktus lze pěstovat jako pokojovou rostlinu, ale pokud máte v létě možnost jej dát ven, můžete ho umístit někam do polostínu – na spodní větve stromu, zavěsit pod pergolu nebo do stinného rohu balkonu. Rostlina nemá ráda přímé slunce a samozřejmě mráz. Také jí nedělá dobře příliš suchý vzduch. Ve své domovině roste jako epifyt přichycený kořínky na stromech v deštném pralese. Je tedy vhodnější pěstovat jej v menším květináči.

Péče a množení: Pokud máme kaktus přes léto venku, přeneseme jej koncem září dovnitř. Abychom se dočkali vánoční kvetoucí nádhery, včas přestaneme rostlinu zalévat. Než nasadí poupátka, bude se mu líbit u oken na sever. Do osmi týdnů by se měla na koncích listů objevit poupátka. Kaktus osprchujeme a přeneseme do pokoje, kde by měl během týdne vykvést. Rostlinu není zpravidla nutné přihnojovat. Množí se jednoduše – stačí oddělit jeden nebo více článků listu a nechat jej zakořenit.

Pryšec trojúhlý

Pryšec trojúhlýLatinsky Euphorbia trigona je jedním ze zástupců obrovské rodiny pryšců. Tato rostlina je tvarově velice zajímavá, takže vůbec nevadí, že se od ní jen vzácně dočkáme květů.

Pozor! Jako u většiny pryšců je její „mléko“ dráždivé pro pokožku a také se můžete píchnout o ostré trny.

Umístění a teplota: Ačkoliv tvarem trochu připomíná mexický kaktus, pochází ze střední Afriky. V našich podmínkách je možné pryšec od jara do podzimu pěstovat venku, ale dařit se mu bude i doma v bytě, ideálně na jižní straně. Snadno snese tropické teploty.

Počítejme s tím, že rostlina může dorůst až do dvou metrů výšky a může být i celkem objemná. Kvůli ostrým trnům bude potřebovat umístit tak, aby se nikdo neporanil nebo se o ní nepotrhaly záclony.

Péče a množení: Hlinito-písčitý substrát nesmí nikdy zůstat trvale mokrý. Je lepší pryšec zapomenout 3 týdny zalít než riskovat uhnívání kořenů. Ideálně zaléváme od jara do podzimu 1x týdně a v zimě jen občas a v menších dávkách. Přelití se projeví opadem lístků a hnitím. Přes léto můžeme dát rostlinu ven. Přes zimu bychom ji měli umístit dovnitř na světlé místo, kde není teplota nižší než 10 °C. Pryšec bude nutné krotit v růstu do výšky a tvarovat. Odříznuté odnože velice rychle zakoření v misce s vodou nebo jen tak zapíchnuté v hlíně.

Starček

StarčekSenecio herreanus je v našich podmínkách většinou jednoletý plazivý sukulent s dužnatými kulovitými listy, které se vyznačují průhlednými štěrbinkami tzv.fenestrace. Rostlina se tak brání vysušování agresivním pouštním sluncem. Kvete od září do března bílými trubkovitými kvítky. Díky svému zvláštnímu vzhledu vytváří zajímavou dekoraci.

Umístění a teplota: Tento nenáročný druh sukulentu pěstujeme nejlépe při pokojové teplotě u severního nebo východního okna. Od června jej můžeme přenést na venkovní slunné stanoviště. Týden stíníme před sluníčkem pod stromem. Pokud je delší dobu deštivé a chladné počasí, přeneseme ho domů.

Starček vysazujeme do lehké hlinito-písčité zeminy pro sukulenty. Můžete jej pěstovat i ve starém džbánku nebo hrnku. Jen dejte pozor, aby váha rostliny nádobu nepřevracela.

Péče a množení: Zaléváme tak, aby substrát nezůstával dlouho vlhký. I když mu nedáte žádné hnojivo, poroste velice čile, takže si po čase může nárokovat poměrně dost prostoru. Tento sukulent není ozdobný jen listem. Naopak dokáže v zimě i nakrátko vykvést drobnými bílými kvítky. V našich podmínkách je starček většinou jednoletý, ale mnohdy vydrží i několk sezon. Množí se jednoduše řízkováním. Je to snadné, protože na plazivých stoncích vytváří často adventivní kořeny, takže stačí jen kousek s kořínky odstřihnout a zasadit.

Aloe vera

Aloe veraKrálovna na závěr. Původ aloe pravé není znám, v současné době je pěstována nebo roste zplanělá v klimaticky příhodných oblastech téměř celého světa. Aloe pravá je krásný a nenáročný sukulent, který by měl mít doma každý. Je to taková malá domácí lékárnička. Bude interiér nejen zdobit, ale přijde vám vhod, třeba když se říznete nebo spálíte.

Umístění a teplota: Pokud dáte aloe na přímé ostré slunce, její listy zčervenají a jsou tuhé. Kupodivu to rostlina přežije a ke své původní kráse se rychle vrátí po přesunutí na vhodnější stanoviště. Aloe má ráda světlé místo a ideální je pro ni písčitá, mírně zásaditá půda s příměsí zeminy. V teplých měsících můžeme rostlinu dát ven, ale jakmile klesnou noční teploty pod 10 °C, musí se přesunout dovnitř. Přes zimu jí bude dobře na okně v chladnější chodbě. Aloe vám poroste v jakékoliv nádobě. Doporučuje se ale květináč z pórovitého materiálu s drenáží u dna.

Péče a množení: Aloe nepotřebuje žádné hnojení. Navíc, pokud jí používáte i jako kosmetický nebo potravinový doplněk, je hnojení doslova nežádoucí. Rostlinu zaléváme, kdykoli si vzpomeneme. Jako všechny sukulenty má raději sucho a trvalou vlhkost nesnáší. V extrémním případě stačí aloe pouze rosit. V zimě téměř nezaléváme. Rychle se rozrůstá a vytváří nové lehce kořenící růžice, takže můžete mít celkem snadno plný květináč. Nemusíte se tedy bát kdykoliv odříznout list pro svojí potřebu nebo někomu odnož této zázračné rostlinky věnovat.

Text: Kristýna Lišková, FOTO: Archiv; Floradania; Shutterstock.com