Tvarování dřevin má stejně dlouhou tradici jako samotné zahrady. S příchodem baroka dosáhlo svého vrcholu a moderní doba mu dala nové vyjádření inspirované historií. Jedním z nadšenců, který se tvarování jehličnanů věnuje, je Petr Ostřížek. 

Své speciální „finty“ pro tvarování okrasných stromů si zahradníci většinou bedlivě chrání. Netají se ale tím, že předpokladem úspěchu je už správný výběr stromu, stejně jako dodržení správných podmínek při jeho výsadbě.

„Nejlepším obdobím pro výsadbu jsou období s vyšší přirozenou vlhkostí vzduchu i půdy a nižšími teplotami: jaro, konec léta. Při výsadbě v létě je nutné se postarat o dostatek vláhy, v horkých dnech dřevině usnadnit ujímání mlžením jemným rozstřikem z hadice. Pokud se sází později než v září, je třeba povrch půdy nakrýt vrstvou listí a chvojí. Každopádně je nutné dřeviny zalévat i v zimě v obdobích, kdy neleží sníh, neprší nebo nemrzne,“ podotýká Petr Ostřížek.

Nicméně stromy se nemusejí ihned sázet do země. Místo sadby se mohou za určitých podmínek nechat v boxu a postavit je třeba na terasu. Nesmí se však zapomenout, že rostliny v nádobách jsou zejména na zálivku náročnější než ty, které se pěstují ve volné půdě.

Umělecká úprava stromů vyvazováním, řezem či zaštipováním má dlouhou tradici nejen na Dálném východě, ale také v Evropě.

Pestrost tvarů a technik

Tvarované stromy vybírají manželé Ostřížkovi většinou na plantážích pěstitelů již hotové v základním tvaru. Finální úpravu řezem a střihem pak provádějí podle konkrétních plánů. S úsměvem tvrdí, že to zvládne každý, koho to baví a má tvarované stromy rád. Musí ovšem postupovat opatrně a s rozmyslem.

„Tvarování je třeba provádět citlivě, aby zapěstovaný tvar zůstal pokud možno stejný. Ideální jsou ostré ruční nůžky na živý plot, jimiž se po vyrašení odstříhají části nových výhonů,“ vysvětluje Petr Ostřížek a doporučuje s řezem začít v době, kdy jsou stříhané výhonky ještě měkké, nevyzrálé. Zásah do rostliny by neměl být vůbec drastický.

„Střih je nutno během roku alespoň jedenkrát opakovat – záleží vždy na tom, jak rostlina přirůstá. Bujně rostoucí se může tvarovat i třikrát během jednoho vegetačního období. Nejčastěji se řez provádí v průběhu června, většinou pak ještě jednou v průběhu srpna. Bez pravidelného řezu se výrazně naruší charakter dřeviny a může dojít až k jejímu znehodnocení,“ dodává a vše demonstruje na tvarovaných stromech a bonsajích na své vlastní zahradě. Některé se nacházejí ve volném prostoru, jiné na terase či přímo v interiéru domu.

Na příkladech je vidět, že tvarovaný strom vysazený do volného prostoru vedle kamenů nabízí skutečně efektní podívanou.

Střih je nutno během roku alespoň jedenkrát opakovat – záleží vždy na tom, jak rostlina přirůstá. Bujně rostoucí se může tvarovat i třikrát během jednoho vegetačního období.

Stromy do českých zahrad

Do českých zahrad se jako tvarované stromy nejlépe hodí dřeviny, které dobře snášejí místní klimatické podmínky i znečištěný vzduch. Jsou to zejména odolné a nenáročné borovice, jedle a tisy, ale třeba i kryptomerie, národní strom Japonska, nebo cypřišek a jalovec. Umístění každého stromu je třeba dobře promyslet. Na slunci lze pěstovat borovice a jalovce, ale tisy a kryptomerie budou více spokojené na stinnějším místě. Obecně je každý rod nebo druh rostlin zařazen do určitých USDA zón mrazuvzdornosti (www.havlis.cz/tabulka_zon.php). Například borovice lesní snese bez potíží i teploty kolem –40 °C.

Slovo odborníka Petra Ostřížka

Nejlepším obdobím pro výsadbu jsou období s vyšší přirozenou vlhkostí vzduchu i půdy a nižšími teplotami: jaro, konec léta, říká Petr Ostřížek.Umělecká úprava stromů vyvazováním, řezem či zaštipováním má dlouhou tradici nejen na Dálném východě, ale také v Evropě. Již od římských dob jsou doložené stříhané živé ploty, zimostrázové ornamenty v trávníkových plochách nebo dřeviny tvarované do geometrických a ozdobných tvarů i figur. Ve středověku znalosti tvarování upadaly a omezily se hlavně na řez a kultivaci ovocných špalírů. Rozkvět zažily tvarované dřeviny v období renesance a baroka, znovu se perfektní řez spolu se znalostmi tvarování prosadil v moderní době. Pěstování okrasných tvarovaných dřevin ve školkách začalo v širším měřítku začátkem 19. století, rozvinulo se zejména v Nizozemsku.

Kontakt: Petr a Kateřina Ostřížkovi, www.impeka.cz

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Petr Ostřížek, Shutterstock.com

logo MessengerPoslat Messengerem